"Nejdřív chceme očistit zdivo, aby na něm nerostla vegetace. Za tři až pět let by mohlo být zdivo zakonzervované. Už jsme vyčistili dvě třetiny okolí hradu od náletů," vylíčil jeden z majitelů, Miroslav Gregor.
Kamarádi památku koupili za desítky tisíc korun a další peníze je nově nabytá nemovitost ještě bude stát. Na památce chtějí pracovat svépomocí. Kamenů je v okolí dostatek, budou tak stačit pytle s cementem a páry rukou na práci.
"Hrádek se rozpadá před očima. Zarůstá křovím. Kdyby nikdo nic nepodnikl, za deset až třicet let by tady byla jen hromada kamení zarostlá kopřivami," poznamenal Gregor.
Hrad Rabštejn pochází ze 14. století a v poslední době se nacházejí indicie, které mu přikládají větší význam, než se původně myslelo. Jeho první majitel Matěj z Rabštejna byl ve službách Karla IV. a z hrádku panovníkovi nejspíš zajišťoval dozor nad věnným městem Chrudim.
Hrad RabštejnRabštejn byl postaven v první polovině 14. století. Vystřídala se zde celá řada majitelů, například Mikoláš z Rabštejna, Jan z Orle a další. Ke konci 15. století jej získal rod Šárovců a ti jej v roce 1540 prodali městu Chrudim. To se o něj nestaralo a hrad začal chátrat a od roku 1585 byl prázdný. Po roce 1850 chtěli Auerspergové přetvořit areál do romantické podoby, nicméně i z ní se stala zřícenina. |
"Páni z Rabštejna měli hrad do roku 1460. Pak se majitelé poměrně rychle střídali. V 16. století už byl hrad neobyvatelný a začal postupně chátrat," řekl Vít Novák, další nových majitelů památky.
Střechu zničil požár způsobený trampy
Noví majitelé hradu by rádi získali staré fotografie, pomohly by jim i vzpomínky pamětníků. Staré obrazy jsou totiž často romanticky stylizované a neodpovídají skutečnosti. Hrad zhruba před půl stoletím ještě míval dvě místnosti i střechu.
"Moje maminka sem chodívala na výlety. Hajný návštěvníky provázel a vyprávěl jim o historii hradu. Bohužel někdy v 60. letech si tady trampové udělali ohýnek, který prohořel střechou a ta se propadla," řekl Novák.
Středověký hrad půdorysně tvoří ovál a měl několik pater o celkové rozloze asi 300 metrů čtverečních. Do dneška z něj zbyla jedna vysoká zeď, vstupní brána a torzo čtyřboké věže a zbytky dalších zdí.
"Poradíme se, zda stabilizovat jako první nejvyšší zeď. Je nejvíc ohrožená, před časem se dokonce uvažovalo, že se strhne, aby nespadla," řekl Gregor.
"Zřícenina je v sezoně poměrně hojně navštěvovaná výletníky, a tak u ní možná časem přibude informační tabule se základními daty, neboť informace dohledatelné na internetu jsou dost nepřesné," dodal Novák.
