Nutno zdůraznit, že na jeho škole politici nestudovali. (více o studiu bývalých hejtmanů jsme psali zde).
"Jedná se o kontroverzní záležitost a osobně se domnívám, že by bylo morálně správné, aby si veřejní činitelé MBA studium hradili sami tak, jak je to obvyklé u našich MBA studentů, nebo se na něm alespoň z podstatné části finančně podíleli," uvedl Mika.
Z jakého důvodu?
Jde o trvalou hodnotu, která jim zůstane i poté, co příslušnou funkci opustí, a dále zvyšuje jejich cenu na trhu práce. Jistě by jim to umožnily i jejich příjmy, běžně lze navíc úhradu školného rozložit i do několika splátek. Například na našem institutu je možný rozklad až na deset splátek.
Je tu ale námitka, že soukromé firmy svým zaměstnancům školné také platí.
Argument, že firmy často studium MBA svým zaměstnancům také hradí, zde příliš neobstojí - tam se přece nejedná o peníze daňových poplatníků. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že pokud je studium MBA opravdu kvalitní a je navíc zaměřeno přímo na veřejnou správu, vynaložené prostředky se mohou městu či obci velmi rychle vrátit díky následnému efektivnějšímu managementu, využívání evropských dotací a podobně.
Proč si to myslíte?
Města či obce často vedou lidé, kteří mají vzdělání v úplně jiných oborech a chybí jim tak specifické znalosti potřebné pro řízení veřejné správy. K těmto znalostem se sice po čase mohou sami dopracovat, ale často během tohoto procesu dojde k řadě chyb, které města mohou stát mnoho peněz či přinejmenším ušlých příležitostí. S podobným typem „řízení“ se mnohdy setkáváme také ve zdravotnictví - je poměrně běžné, že je ředitelem nemocnice chirurg, představte si ale opačnou situaci - že by vás měl operovat ekonom.
Nemyslíte, že v Česku došlo k určité devalvaci titulu MBA?
Zajisté došlo za posledních 10-15 let k velkému nárůstu počtu osob, kteří se tímto titulem mohou pyšnit. To však automaticky neznamená jeho devalvaci. Podíváme-li se na statistické údaje, v roce 2001 bylo lidí s vysokoškolským vzděláním 762 tisíc, sčítání lidu z roku 2011 už eviduje milion 117 tisíc lidí s vysokoškolským diplomem, což je nárůst o téměř 50 procent. Je tedy jen logické, že mnoho z těchto lidí hledá další způsob, jak se od ostatních odlišit a vystoupat na žebříčku dosaženého vzdělání ještě o něco výše. MBA či LLM studium je pak v takovém případě poměrně jasnou volbou.
Kritici říkají, že studia MBA jsou často přeceňovaná a na některých školách nekvalitní.
Studium MBA jedni nekriticky obhajují, jiní s despektem odmítají. Žádný z extrémů však nenabízí realistický pohled na to, co MBA může manažerovi a firmě přinést. Je nutné si proto dát pozor na správný výběr školy. Cena za studium je v případě kvalitních škol mnohdy vysoká a některé nabízejí MBA studium za částku přesahující i půl milionu korun.
To jsou dost vysoké částky.
Na druhou stranu se cena kvalitního MBA studia může dostat i na částku okolo 100 tisíc korun za celé studium. Tak tomu je zejména v případě, že se jedná o instituce specializované pouze na MBA studium, většinou v online formě, které mají obvykle nižší náklady na administrativu, prostory a podobně než například vysoké školy, které tyto programy nabízejí. Velmi nízká cena v řádu tisícikorun však není v žádném případě obvyklá a ukazuje na nekalost, jelikož není schopna ani pokrýt požadavky na mzdy kvalitního lektorského týmu. Například v České republice poskytuje studium Master of Business Administration (MBA) zhruba třicet institucí, některé jsou prostředníkem zahraničních univerzit, jiné ryze české. Výběr instituce, díky které budou finanční prostředky účelně vynaloženy, tak může být mnohdy oříšek.
