Na znovuobnovenou českou premiéru Spielbergova filmu lákal před svitavským kinem už několik týdnů před uvedením velký plakát, jehož ústředním motivem byl nejen známý motiv holčičky v červeném kabátku, ale i nenápadný podtitul Po 25 letech ve Svitavách. Bylo to namístě.
Když měl totiž před čtvrt stoletím vstoupit Schindlerův seznam do kin poprvé, tehdejšímu vedení města a pracovníkům kina se podařil nevídaný kousek. Svitavy byly 9. března 1994 prvním českým a moravským městem, které si odbylo předpremiéru. Promítání bylo v ten samý den spojeno i s odhalením památníku svitavského rodáka Oskara Schindlera.
„Jsme z Brněnce, na tehdejší události si dobře pamatujeme. Na začátku 90. let kvůli Schindlerovi a jeho táboru jezdily do Brněnce autobusy cizinců. Do té doby se o něm tolik nemluvilo. Ovšem už jako malý kluk jsem slýchával, že v továrně bývali Židé. Samozřejmě dodnes jsou tam lidé, kteří, když slyší jméno Schindler, dostávají kopřivku. Já jim vždycky říkám, je potřeba vidět těch 1 200 lidí, kteří ty hrůzy přežili,“ řekl Miroslav Blažka, který přijel na obnovenou premiéru Spielbergova filmu spolu s Oldřichem Elstnerem.
„Nejsem žádný velký filmový fanoušek, ale řemeslně a umělecky jde o špičku mezi filmy. Proto také získal sedm Oscarů,“ těšil se Oldřich Elstner na vyčištěnou verzi, kterou ve čtvrtek vidělo ve Svitavách asi 60 lidí.
Jak se dostal Schindlerův seznam na předpremiéruSchindlerův seznam měl vstoupit do českých kin poprvé 10. března 1994. Jediné Svitavy měly tu možnost vidět film o den dříve. Česká předpremiéra filmu se nakonec stala velmi významnou událostí pro celé město. „S tehdejším starostou Brýdlem jsme jeli do tehdejšího Lucernafilmu na Národní třídě, která film v České republice jako jediná distribuovala. Už nevím proč, ale byl u toho také Ondřej Hejma,“ vzpomíná Petr Mohr, který v 90. letech vedl svitavské kino. Že se přepremiéru podařilo do Svitav dojednat, přikládá nejen faktu, že šlo o Schindlerovo rodné město, ale i že mu ten samý den plánovali odhalit ve městě památník. „Distribuce filmů tehdy probíhala kurýrem po železnici, kvůli předpremiéře jsem musel pro Schindlerův seznam osobně autem do Prahy. Byly to tři nebo čtyři bedny 35mm filmu. Měli jsme hrozné nervy, aby všechno klaplo,“ vzpomíná na hektické dny Petr Mohr. |
Oba muži byli v kině už s půlhodinovým předstihem, aby si také prohlédli dokumenty a fotografie spojené s pětadvacet let starými událostmi.
Do Svitav tehdy na předpremiéru filmu přijeli nejen zástupci všech světových médií, ale i izraelský či německý velvyslanec, nebo vrchní zemský rabín Karol Sidon, který v ten samý den odhaloval památník Oskara Schindlera naproti jeho rodnému domu.
Objevily se i osobnosti z kulturního i sportovního života. Například atletický vícebojař a první československý olympijský vítěz v desetiboji Robert Změlík.
Ti, co ve čtvrtek přišli znovuobnovenou premiéru zhlédnout, mohli také vidět dopis, který Steven Spielberg o několik let později do Svitav poslal. V něm se svitavským gymnazistům omlouvá, že kvůli pracovním povinnostem nemůže do Svitav přijet.
Dopis od Spielberga přišel ve třech obálkách
„Přišel tehdy ve třech obálkách. Říkal jsem si, co to je. Jedna obálka byla normální, druhá uvnitř z Hollywoodu a teprve až třetí od Spielberga. Po dvou měsících, kdy jsme mu se studenty dopis sepsali, jsem na to úplně zapomněl. Do dopisů jsem se dostával jako do matrjošky,“ usmívá se ředitel svitavského gymnázia Milan Báča, který ve spojitosti se snímkem o Oskaru Schindlerovi nosí v hlavě ještě jednu vzpomínku.
„Na předpremiéře vedle mě seděl kolega, učitel židovského původů. To byl pán, kmet, a normálně brečel. Pak mi řekl proč. Vzpomněl si na svoje sestřenice, které v koncentračních táborech zůstaly,“ řekl.
A ani po 25 letech hrůzná atmosféra více než tříhodinového filmu nově doplněného apelem samotného Spielberga nenechala ve čtvrtek nikoho v klidu. Většina diváků odcházela ze sálu kina až dlouho po závěrečných titulcích.
Oskar Schindler Oskar Schindler v Brněnci Rozporuplná osobnost, agent německé špionážní služby abwehr, člen NSDAP, sukničkář a pijan, se pustil do dobrodružného podniku v roce 1944. Ve svých dílnách v polském Krakově zaměstnával Židy, z jejichž práce zbohatl. Právě v roce 1943 došlo v jeho smýšlení k obratu a Schindler začal podporovat židovský odboj v pracovním táboře v Plašově na krakovském předměstí. Využil korupčního prostředí nacistické správy a na podzim roku 1944, kdy měla být jeho továrna zavřena, investoval své jmění do převozu svých vězňů do pracovního tábora v Brněnci na Moravě. Tam, po dramatických peripetiích, se jeho téměř 1 200 vězňů dočkalo osvobození. Schindler koncem války uprchl do americké okupační zóny. Po válce bylo v totalitním Československu vedeno po uprchlém Schindlerovi pátrání pro válečné zločiny, ale v demokratickém světě byl oslavován jako záchránce. Stal se nositelem mnoha prestižních cen, žil z materiální pomoci zachráněných Židů, snažil se neúspěšně podnikat v Argentině a v SRN. Zemřel v roce 1974 a pohřben je na protestantském hřbitově na hoře Sion v Izraeli. Jako jediný nacista byl nazýván Spravedlivým mezi národy. Jeho příběh se stal známým v roce 1982 po vydání knihy australského spisovatele T. Keneallyho Schindler´s Ark. Podle románu natočil americký režisér S. Spelberg oskarový film Schindlerův seznam (1993). Zdroj: Městské muzeum a galerie Svitavy |
