Podle původního plánu měl kanál vést částečně přes chráněnou přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy, kde se vyskytují ohrožení modrásci.
Nejvyšší správní soud však dal v roce 2015 za pravdu argumentům Dětí Země s odůvodněním, že odborníci na přelomu tisíciletí dostatečně nezkoumali, zda neexistuje varianta šetrnější k přírodě. ŘVC nyní předkládá tři varianty, které by měly evropsky významnou lokalitu Louky u Přelouče zasáhnout jen minimálně.
„Celkově byl výrazně snížen zábor lokalit modráska, klesá i pod jedno procento,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR.
V rámci strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) jsou podle dokumentu Splavnění Labe do Pardubic sice k dispozici tři varianty kanálu u Přelouče, ale představují ve skutečnosti jen dvě trasy. Varianta C1 a C3 ji mají společnou, jde o pravobřežní obchvat koryta řeky Labe.
Rozdíl je v tom, že v případě první varianty zde „jen“ přibude nový plavební kanál, při zvolení trasy C3 dojde fakticky k přeložení koryta Labe, protože to původní bude zasypáno. Současný jez Přelouč by byl ponechán a u pravého břehu by byla zřízena nová plavební komora, vyplývá z dokumentu ŘVC. Poslední z předložených variant s označením C2 představuje jen jinou verzi pravobřežního plavebního kanálu.
Ředitelství vodních cest však nemůže počítat s tím, že šetrnější návrh ekology bojující proti chystané stavbě uspokojí. Ti totiž už dvě desítky let tvrdí, že splavnění Labe je ekonomický nesmysl.
„Jsem toho názoru, že záměr splavnění Labe do Pardubic pro nákladní dopravu by měl být opuštěn a uvolněné peníze využity tam, kde jsou více potřeba,“ uvedl například předseda spolku Zelená pro Pardubicko Jan Linhart.
Děti Země nechápou, proč trasa nevede současným tokem
Klub za udržitelnou dopravu – Děti Země s plánem Ředitelství vodních cest zásadně nesouhlasí a nelíbí se mu ani varianty navržené pro splavnění Labe u Přelouče.
„Není zřejmé, proč není předložena také varianta vedená současným tokem a s výstavbou jedné až dvou plavebních komor, neboť koryto je umělé a z pohledu zájmů ochrany přírody téměř bezcenné,“ uvádí se ve stanovisku Dětí Země. Varianta splavnění Labe tokem by podle klubu měla nejnižší vliv na přírodní biotopy s cennými druhy organismů a na krajinný ráz a vyžádala by si nejmenší zábor zemědělských a lesních pozemků.
Krajský úřad nyní posuzuje koncepci, která vedle splavnění Přelouče obsahuje i dvě varianty chystaného veřejného přístavu v Pardubicích, čekací stání v přístavu Chvaletice a také modernizaci plavebního stupně Srnojedy. Pokud zde ŘVC nenarazí, chtělo by přípravné práce posunout letos výrazně dopředu.
„Mohli bychom se dostat až ke zpracování podkladů pro aktualizaci zásad územního rozvoje Pardubického kraje,“ uvedl Fojtů. To je v podstatě příprava změny územního plánu kraje, po jejímž schválení by mělo podle Fojtů v roce 2027 přijít na řadu klíčové posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a v roce 2028 pak změna územních plánů příslušných obcí.
„V roce 2029 bychom chtěli požádat o sloučené povolení pro územní řízení a stavební povolení,“ uvedl Fojtů na dopravní konferenci v Pardubicích loni v prosinci.
Optimistické termíny je nutné brát s obrovskou rezervou. Už proto, že předchozí snaha ŘVC prosadit splavnění Labe u Přelouče se protáhla o dvacet let a nevedla nikam. Zásadní nejspíše nebudou připomínky úřadů, ale síla odporu klubu Dětí Země, který stavbě kanálu u Přelouče v původní trase zabránil ve chvíli, kdy úřady s jeho vybudováním souhlasily.
Pardubický krajský úřad v minulosti ignoroval argumenty proti stavbě a přihlížel jen k těm, které ji podporovaly. A navíc se spokojil s tím, že vhodná varianta kanálu přes Slavíkovy ostrovy už byla v roce 2000 zvolena, a jinou už nehodlal hledat.
Most ve Valech postavený v roce 2020 je na splavnění Labe již připraven, má již potřebnou průplavnou výšku:
