Nevyšla tak sázka úředníků na to, že dřívější začátek bude znamenat dřívější konec.
„Když se v roce 2009 záměr projednával v aréně, tak jsme začali až v 17:30 hodin a skončili jsme po půlnoci. Proto jsme nyní stanovili začátek na 15 hodin,“ uvedl během debaty Petr Slezák z ministerstva životního prostředí.
Právě to nyní debatu, ve které proti pálení toxického odpadu u Pardubic padly desítky námitek naštvaných lidí, vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu.
Veřejné projednání záměru firmy AVE CZ na obnovu spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví přitáhlo zhruba 400 lidí. Ti proti plánům firmy vznesli velký počet námitek, na které zástupci společnosti reagovali.
Jedni vše chválili, druzí vše haněli
Kdo nikdy nezažil veřejné projednání vlivu stavby na její okolí (EIA), mohl být v úterý docela překvapen. Musel si totiž připadat jako u soudu. Jedna strana viděla vše černě, druhá zase růžově.
V roli obhájců se ocitli zástupci společnosti AVE CZ. Z jejich slov by se totiž místy mohlo zdát, že u Pardubic nechtějí stavět spalovnu toxických odpadů, ale spíše altánek nebo mateřskou školu.
„Vliv spalovny na kvalitu ovzduší bude nevýznamný. Zdravotní riziko bude minimální, zanedbatelné,“ uvedla na adresu zamýšlené spalovny jedna ze zpracovatelek dokumentace Věra Tížková.
V opačné roli žalobců pak byli v první vlně především zástupci radnic obcí z okolí Pardubic. „Umisťovat takto závažný zdroj znečištění na návětrné straně města je zločin,“ uvedl třeba šéf odboru životního prostředí pardubické radnice Miroslav Míča.
V podobném duchu se odvíjela celá debata. Na jedné straně jasné argumenty pro spalovnu, na straně druhé rázná odmítnutí.
„Máme už spalovnu v Kralupech nad Vltavou, která pálí 18 tisíc tun nebezpečného odpadu ročně a její provoz je přetížen. A to hlavně kvůli zdravotnickému materiálu souvisejícímu s epidemií covidu. Pálíme tam i nemálo odpadu z Pardubického kraje,“ uvedla třeba Olga Šmídlová, prokuristka společnosti AVE CZ.
Takový argument však třeba vůbec nebral v potaz zastupitel obce Rybitví Darek Horník.
„Jak si můžete dovolit vozit k nám do obce odpad třeba z Hradce Králové? To je stejný argument, jako že ten z Pardubic vozíte do Kralup. Navíc to je dočasné, protože spalovna zdravotnického materiálu, který se tam vozí, bude brzy v pardubické nemocnici obnovena,“ uvedl Horník, kterému se nezdál také názor prokuristky, že firma je maximálně transparentní.
„Půl roku se nejsme schopni domluvit s AVE CZ na schůzce,“ dodal Horník.
„Ano, zanedbali jsme komunikaci s obcí Rybitví, omlouvám se za to. Máme nové vedení, věřím, že se to zlepší,“ reagovala Šmídlová.
Politikům se nelíbil termín a způsob projednání
Klid neměli ani zástupci ministerstva životního prostředí. Na ně útočili politici z pardubické radnice kvůli tomu, že jednání probíhalo pouze online formou.
„Podle nás je toto jednání protizákonné. Tuto možnost zákon ani nezná. Vaše alibistické vysvětlení, že to tak je kvůli pandemii, by možná obstálo, kdyby platil výjimečný stav. Ovšem ten nyní není,“ uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal z hnutí ANO.
„Mám zdokumentováno, že odkaz na online debatu v informačním systému ministerstva není funkční pro řadu prohlížečů či různých typů mobilních telefonů. Pro část občanů ne tolik technicky zdatných tato chyba uvnitř oficiálního dokumentu mohla být nepřekonatelnou překážkou k tomu, aby se této formy mohli zúčastnit,“ doplnil šéf zastupitelského klubu ANO Jan Hrabal.
Nicméně Petr Slezák z ministerstva, který debatu moderoval, její způsob hájil.
„Mnoho lidí je v karanténách a nemohli by přijít. Každý způsob projednání by někoho omezil. Epidemická situace není dobrá, proto jsme k tomu přistoupili. Začátek byl v 15 hodin, abychom vše stihli v rozumném čase. V roce 2009, kdy byla debata v aréně a začínala o půl šesté, jsme končili hluboko po půlnoci,“ doplnil.
V 15 hodin, kdy debata začínala, bylo přihlášeno 344 lidí. Nejvíce jich bylo online zhruba o sto více. Zapojil se tak jen zlomek lidí oproti roku 2009, kdy do arény přišlo zhruba pět tisíc lidí.
Technicky debata až na malé výjimky fungovala dobře. Jen pár jedinců neuposlechlo pořadatele a nevypnulo si kameru. Všichni tak mohli sledovat celé odpoledne staršího muže, který doma v kuchyni srdnatě kouřil jednu cigaretu za druhou.
Nicméně mnohahodinová debata jasný závěr nepřinesla a ani přinést nemohla. „Dokumentace EIA a veřejná debata není definitivní rozhodnutí o záměru, ale je to nezbytná součást povolovacího procesu,“ dodal úředník Slezák.
