Krajský soud ženu zprostil obžaloby, Zeman s tím však nesouhlasí. V podobném jednání lze podle jeho dovolání k Nejvyššímu soudu spatřovat trestný čin.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu by pak mohlo mít širší dopad na další kauzy.
„Konkrétnější vymezení takové specifické formy týrání lze považovat za potřebné i z hlediska usměrnění další aplikační praxe,“ stojí v dovolání.
Okresní soud ve Svitavách ženu loni nejprve uznal vinnou z týrání svěřené osoby i ohrožování výchovy dítěte. S dcerou si vytvářela pevnou, až symbiotickou vazbu, a to i v situaci, kdy dívka měla být svěřena otci.
Výsledkem byla patologická fixace na matku a výrazně záporný vztah k otci. Situace poznamenala citový vývoj dcerky, která byla dokonce hospitalizovaná. Vyhrožovala totiž sebepoškozením v případě předání do péče otce.
Svitavský soud matce uložil dva roky vězení s dvouletým podmíněným odkladem. Pardubická pobočka krajského soudu ale ženu v odvolacím řízení zprostila obžaloby, nejde prý o trestný čin.
Stejný verdikt zopakoval krajský soud i poté, co mu Nejvyšší soud už jednou nařídil, aby rozhodoval znovu.
Krajský soud konstatoval, že situace, kdy jeden z rodičů manipuluje dítě vůči druhému, nejsou nikterak výjimečné. Řeší se v opatrovnickém řízení, případně za pomoci psychologů nebo orgánů sociální ochrany mládeže. Jen výjimečně je řešením trestní právo.
Podle nejvyššího státního zástupce se však žena dopustila jak týrání, tak ohrožování výchovy.
„Obviněná si počínala zcela cíleně, když v dceři vzbuzovala negativní pocity vůči jejímu otci, a cíleně tyto negativní emoce utvrzovala. Takovým jednáním přitom nejenže sledovala nedovolený záměr omezit či vyloučit styk otce s nezletilou, ale musela si být nutně vědoma, že tím v psychosociální sféře nezletilé vyvolá negativní následky,“ stojí v dovolání.
Zeman požádal Nejvyšší soud, aby případ ještě jednou vrátil ke krajskému soudu. Z dovolání plyne, že dítě je nyní v péči otce.
