Od Nového roku vstoupila v platnost novela liniového zákona, která umožňuje, aby se dálnice i silnice první třídy mohly budovat i na pozemcích, jejichž vyvlastňování nebylo ukončeno.
Tato takzvaná polská metoda povede v Pardubicích k paradoxní situaci. Dvě klíčové dopravní stavby v těsném sousedství budou totiž v jiném režimu.
Stavba severovýchodního obchvatu Pardubic bude spuštěna, přestože se stát nedohodl s majiteli pozemků a spory stále řeší soudy. Budování obchvatu Dašic o pět kilometrů dál bude naopak s největší pravděpodobností odloženo.
Pardubický kraj se snaží v jednom případě o vyvlastnění pozemků. Zatím nelze odhadnout, kdy důležitá silnice, která má ochránit Dašice před kamiony z D35, vznikne.
Původně liniový zákon schválený v roce 2018 obsahoval výčet důležitých komunikací, jejichž stavba může postupovat jednodušeji než v minulosti. V seznamu obchvat Pardubic, ať ten severovýchodní či jihovýchodní, chyběl.
Po loňské novele zákona 403 se změnily dvě věci. Jednak se nová pravidla vztahují na všechny dálnice a silnice první třídy. Jednak, a to hlavně, se stavba těchto komunikací už může rozjet, třebaže se soudy ještě budou roky zabývat výhradami vlastníků pozemků a vyvlastnění nebude vyřešeno.
I proto ŘSD na začátku letošního ledna oznámilo, že rozjede výběr firmy, která severovýchodní obchvat postaví.
Lidé by neměli sloužit jako rukojmí, říká šéf silničářů
Naneštěstí dálniční přivaděče, které Pardubický kraj chce postavit u Dašic či Býště, budou silnicemi druhé třídy, tudíž tato možnost odpadá.
„Samozřejmě bychom velmi uvítali, aby se to vztahovalo i na další stavby. Máme ve státě desítky obcí a měst, kde je dopravou ohrožena bezpečnost občanů, kteří trpí i kvůli horšímu životnímu prostředí. Pokud se lidé stanou rukojmím někoho, kdo prosazuje svůj zcela privátní zájem, tak to není dobře,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Zákon ale představuje trochu hru s ohněm, výrazně usnadní stavbu důležitých silnic, na druhou stranu zásadním způsobem omezuje práva vlastníků pozemků. Iniciátor návrhu poslanec Martin Kolovratník (ANO) vysvětluje, že Poslanecká sněmovna byla ochotna schválit novelu jen s tím, že se polská metoda bude vztahovat právě jen na dálnice a silnice první třídy.
„Poláci, od kterých jsme zákon opsali, nám říkali, že jej využívají i pro silnice druhé a třetí třídy. Sněmovnou by to neprošlo, proti tomu by se postavili i naši koaliční partneři,“ uvedl Kolovratník.
Při projednání novely autorům návrhu opozice vyčetla, že nepředložili vyhodnocení dopadů předchozí novely, a už prosazují tvrdší opatření.
„Už tenkrát pro nás byla novela velmi citlivá, protože my musíme velmi vyvažovat mezi veřejným zájmem, což je právě výstavba klíčové infrastruktury, a soukromým zájmem, což je ochrana soukromého vlastnictví,“ řekla ve Sněmovně loni poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Kolovratník si myslí, že do budoucna je možné upravit zákon tak, aby se vztahoval mimo jiné i na krajské dálniční přivaděče.
„ŘSD musí prokázat, že s tímto nástrojem zachází uvážlivě, že toho nikdo nezneužívá. Pokud tomu tak bude a novela se osvědčí, věřím, že se Poslanecká sněmovna za rok za dva k tomu vrátí a rozšíří platnost zákona,“ řekl Kolovratník.
Při srovnání obou chystaných staveb na Pardubicku nelze tvrdit, že obchvat Pardubic by měl mít z nějakého důvodu přednost před obchvatem Dašic.
Bude stát miliardu a půl, spojí kruhový objezd u Globusu s Dubinou a o jeho přínosu se vedou diskuse. Pardubičtí politici věří, že se díky tomu uvolní doprava před nádražím a v centru, kde ve špičkách pravidelně kolabuje.
Zdá se ale, že poslouží hlavně řidičům osobních vozů v Pardubicích, pro kamiony nebude mít po dostavbě D35 velký smysl.
Naopak o přínosu obchvatu Zminného a Dašic v délce 7,3 kilometru za půl miliardy korun je zbytečné psát. Bez něj se totiž tranzitní doprava sjíždějící od příštího roku z nově postaveného úseku dálnice D35 Časy – Ostrov povalí Dašicemi i osadou Zminný do průmyslové zóny a opačným směrem. Kvůli sporu o vyvlastnění nelze zatím odhadnout, kdy kraj silnici postaví.
