Naposledy měli Pardubáci své hlavní vlakové nádraží v tak špatném stavu v roce 1944. Tehdy železniční uzel čelil masivnímu bombardování Britů a Američanů a dnes už bývalá výpravní budova a její okolí to zle odskákaly.
Ovšem pohled na současné nádraží není o nic lepší. Začala totiž hlavní fáze demoličních prací v rámci totální přestavby kolejiště a peronů a především první a druhé nástupiště vlastně neexistují.
„A máme po druhém nástupišti,“ lakonicky komentoval situaci na sociálních sítích zastupitel Pardubic Jan Hrabal.
Od konce května kvůli rozšiřování mostu přes Labe u rosického nádraží nejezdí vlaky na Hradec Králové a Chrudim, a tak se dělníci mohli bez lítosti pustit do demolice prvního i druhého nástupiště.
Což například zasáhlo rodiče malých dětí, které rády sledují vlaky z prvního prodlouženého nástupiště. Nyní je na něj vstup zakázán.
V mnohem horší pozici jsou ti rodiče, kteří třeba s kočárkem chtějí jet do Prahy či na Moravu. Poměrně složitě se totiž hledá cesta k výtahu, který je na žádoucí peron doveze. K vlakům se momentálně chodí jen chodbou, která primárně slouží pro příjezd. Dočasné nepohodlí by však mělo být vykoupeno daleko lepším komfortem po skončení všech prací.
„Komplexní modernizací projde celé kolejiště. Dojde i k přestavbě stávajících a výstavbě jednoho nového nástupiště, včetně zajištění bezbariérových přístupů. Všechna nástupiště budou ve výšce 550 milimetrů nad kolejí, tedy v úrovni podlahy moderních železničních vozů, což značně usnadní nástup a výstup z vlaku,“ uvedla Správa železnic v tiskové zprávě.
Celkové investiční náklady akce s názvem Modernizace železničního uzlu Pardubice činí 6 365 944 040 korun bez daně.
„Maximální výše podpory EU může dosáhnout až 85 procent z celkových způsobilých nákladů. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury,“ stojí ve zprávě Správy železnic.
Zhotovitelem stavby je Společnost Pardubice, kterou tvoří EUROVIA CS, Elektrizace železnic Praha, GJW Praha a Chládek a Tintěra. Zajímavostí je, že lidé z posledně jmenované společnosti to mají od jejího sídla ke stavbě jen pár metrů.
