„Jedná se o unikátní nález z doby okupace vojsky Varšavské smlouvy na našem území. Jsem přesvědčený, že se trosky stanou nedílnou a navštěvovanou součástí některého z muzeí na území kraje. Při prohledávání místa se nalezly i nevybuchlé dělostřelecké granáty pravděpodobně z konce druhé světové války, k nimž museli být přivoláni i pyrotechnici,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který se na místo nálezu vypravil z nedalekého domova v České Třebové.
Část trosek byla v lese volně dostupná, větší část musela být dohledána za pomoci detektorů na kov. Polská armáda, která brzy opustila území republiky, si s sebou před lety odvezla pouze motor, zbytek nechala na pospas zájemcům o železo a jiné kovy. Pro ně bylo však místo příliš odlehlé.
Muži s detektory v lese nalezli částečně na povrchu a částečně ve vrstě jehličí na ploše šest krát šest metrů úlomky oplechování pilotní kabiny, část příhradové „trubkové“ konstrukce draku vrtulníku, části vybavení jako ukazatel teploty a tlaku paliva i oleje, kompas, ovládací pult, část radiovybavení, ale také zbytky listů rotoru a další fragmenty, zejména prvky řízení. Trosky byly o víkendu vyzvednuty pod dohledem odborníků na vojenskou historii a archeologii. Po nezbytné konzervaci mohou být vystaveny.
Pro místní obyvatele nebyl nález úplnou novinkou.
Vrtulník SM-2PZL SM-2 je lehký víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vyráběn byl v letech 1960 - 1963 polským leteckým závodem WSK PZL Świdnik. Jedná se o stroj konstrukčně vycházející ze sovětského vrtulníku Mil Mi-1, který byl v Polsku vyráběn licenčně pod označením PZL SM-1. Vrtulník je známý také pod označením WSK SM-2. Na území České republiky se nachází jeden kompletní stroj ve sbírkách Vojenského historického ústavu - Leteckého muzea Kbely. |
„Říkali jsme tomu místu ,U spadlé helikoptéry ́. Když spadla, vojáci místo obšancovali a nikdo se tam nedostal,“ řekl starosta Damníkova Jiří Blažek, který byl v roce 1968 v klukovském věku. Vrtulník spadl asi tři kilometry od Damníkova směrem na vesnici Skuhrov.
Pilot i dva pasažéři havárii přežili. Kvůli zhoršujícímu se počasí, kdy dokonce sahaly mraky k vrcholkům tamních kopců, se tehdy pilot rozhodl přerušit let a vrátit se na místo startu. Postupně snižoval výšku stroje, ale když jej po výstraze otočil prudce vpravo, zavadil o vrcholky stromů a havaroval.
„Major Boczar provedl obrat vlevo a při návratu přelétával město Lanškroun ve výšce 300 metrů. V další fázi letu začal snižovat výšku a nebezpečně se přitom přibližoval k zalesněnému úbočí Třebovských stěn mezi Českou Třebovou a Lanškrounem, na což pasažér, major Cakal, zareagoval slovy ,bo zawadzimy - zavadíme! ́ Na upozornění pilot zareagoval přitažením vrtulníku, ale i přesto došlo k zachycení o vrcholky stromů,“ uvádějí Aleš Hottmar, Stanislav Mackovík ve své historické práci Rudé hvězdy nad Československem 1968 - 1991.
Vrtulník dopadl na levý bok v pozici opačné ke směru letu. Oba muži opustili vrtulník a vynesli pasažérku, která omdlela. Poté vrtulník vzplanul. „Hlavní příčinou havárie byl špatný zdravotní a psychický stav pilota, chvilková nevolnost, ztráta kontroly a paměti pravděpodobně z nadýchání se kysličníku uhelnatého z kamen ve stanu, kde pilot přespával,“ dodali historikové.
Majitel vojenskohistorického muzea Vladek Vácha místo prozkoumal a přichází s další hypotézou. „V rozporu s dobovou výpovědí nebyly nalezeny na konstrukci stopy po požáru. Dle pozůstatku pilotní kabiny je zřejmé, že došlo k masivnímu výbuchu, který pilotní kabinu roztrhal. Na místě se nacházely i masivní střepiny dělostřelecké munice a během vyzvedávání byly nalezeny dva deseticentimetrové kusy ostrých dělostřeleckých granátů. Dá se předpokládat, že během požáru stroje došlo k iniciaci v zemi umístěného dělostřeleckého granátu, který část vrtulníku roztrhal - na místě je kráter o průměru tři a půl metru s hloubkou 40 centimetrů,“ řekl Vladek Vácha.