Pěkný úspěch, až na to, že dívka nehraje na akordeon, ale na heligonku.

Mýlíte se. Heligonka je diatonická harmonika:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Heligonka

Akordeon je plně chromatický nástroj, ať má pro pravou ruku knoflíky či klávesy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Akordeon

Tohle nelze na heligonku zahrát.

A věřte mi to nejen proto, že se to píše na Wikipedii. Sám jsem tento nástroj studoval na konzervatoři.

No klobouk dolů - takovým virtuozům. Dívku čeká příkrý postup- zaslouží si!

Pokud bude koncertovat v zahraničí, možná se dočká slávy. Naše české (dříve československé) špičky si odehrály dva tři koncerty do roka; v tom nejlepším případě se živí tím, že učí na konzervatořích. Sám jsem to studoval a už na to nehraju. Tady o její bezesporný talent není zájem.

Především preciznost a vyzrálý projev. Boršč nemusím.

Sám jako akordeonista jsem dozrál později a preciznost? Na tu jsem byl líný.

Talentové zkoušky na konzervatoř? S tímhle talentem to nebude žádný nervák.

Jen aby našla kontakty do zemí, kde se tím uživí. U nás ani omylem.

Doufám, že se časem dá k nějaké metalové kapele, tam by její talent mohl teprve vyniknout, podobně jako u Netty Skog:

https://www.youtube.com/watch?v=quSs_Ef4L94

Proč by měl její talent teprve vyniknout v metalu? To může všude, třeba v jazzu, komorní vážné hudbě a klezmeru. Naopak v hlučném metalu, speciálně ve standardní podobě heroického ražení jako v ukázce, je takový akustický nástroj velmi sešněrovaný v strojových rytmech a rifech. Úplně tam chybí nějaké typické citlivé polohy akordeonu nebo nějaký prvek překvapení. Připomíná mi to úlohu violončel v rádoby novátorské Apocalyptice.

Paráda, gratuluju! Akordeon je paradni nastroj.

Akordeon jsem sám na konzervatoři studoval (druhá půlka osmdesátek), žel v klávesové variantě; škoda, že jsem nezačínal s knoflíkovkou; to se jí to hraje! (Pro neznalé – je to opravdu pohodlnější. A pokud jde o tehdejší literaturu, vzpomínám na Čajkinovu Sonatu h moll, kdy byly v jedné větě glissanda – jenže na knoflíkách je glissando dim-7 akordem, takže když to mělo znít tak, jak si to autor představoval, musel se ten gliss vyhrát prstama.)

Nicméně abych její talent nesnižoval (to ani omylem!), je to precizní a interpretačně vyzrálá hra. Gratuluji, tohle bych v jejím věku opravdu nedal.

Moc jí přeju, aby se mohla hrou na svůj nástroj živit. Asi cizina, protože kolik akordeonových koncertů se u nás do roka koná? Já po tom kdysi toužil, ale když ani naše tehdejší československá špička (Pavel Drešer, Ivan Koval, Ladislav Kníže...) se koncertováním neměla šanci živit (natož uživit), tak jsem to po maturitě vzdal – cvičit hodiny denně, abych odehrál dva tři koncerty do roka?

..

Na okraj – Astora Piazzolu jsem na konzervatoři slyšel z desky (pouštěl nám to kantor, kterého jsme neměli moc rádi, ale za tohle seznámení má ode mne nehynoucí slávu) a dodnes Piazzolu rád poslouchám; zaujalo mě, že jeho nástroj nebyl akordeon, ale bandoneon, o němž jsem se dočetl, že (na rozdíl od heligonky) má při tahu/tlaku sice jiný tón, ale nejde vždy o stejný interval; tetka Wiki říká, že „u některých knoflíků je rozdíl jeden půltón, u jiných jeden tón, u jiných zase např. kvinta, atp. Jinými slovy, stupnice mají při otevírání jiný prstoklad než při zavírání. Proto je hra na bandoneon považována za jednu z nejtěžších.“

Velmi pěkně! Gratuluji