Nový most přes Labe, za nějž ředitelství vodních cest a Pardubický kraj zaplatí 258 milionů korun, je jednou z pěti stavebních podmínek, které potřebuje ředitelství vodních cest splnit, pokud chce pomýšlet na splavnění Labe do Pardubic.
„Most stojí na vodní cestě, která je součástí mezinárodních vodních cest, takže most musí splňovat parametry, která mezinárodní pravidla předepisují,“ říká šéf Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.
Jaké tedy?
Podjezdnou výšku sedm metrů. Je výhodnější jednak z vodohospodářského hlediska, také umožňuje průjezd integrovaných záchranných složek.
Stavba mostu zapadá do vašich strategických plánů na splavnění Labe. V jaké fázi tento projekt je?
Most je součástí asi pěti projektů, které je třeba uskutečnit k tomu, aby mohlo být Labe splavněno až do Pardubic. Zde se nejedná jen o významnou akci z hlediska vodní dopravy, ale i pro strategickou potřebu z hlediska Pardubického kraje, tak jsme most začali stavět, přestože ostatní stavby jsou vázány na to, až budeme moci zahájit stavbu laterálního kanálu v Přelouči.
Které stavby jsou součástí projektu splavnění Labe?
Například zahájení stavby pardubického přístavu nebo oprava plavební komory.
Jaký je tedy aktuální vývoj splavnění Labe?
Vzhledem k tomu, že tady chce ministerstvo životního prostředí vyhlásit území Natura 2000 kvůli modráskům, přišli jsme s projektem, který není v rozporu s navrhovaným územím. Proto jsme navrhli pár řešení, jak vést kanál jinak, aby nedošlo k takovému střetu s modráskovými územími. Zároveň jsme navrhli ministerstvu, potažmo Agentuře ochrany přírody a krajiny, že rozšíříme území modrásků tak, aby zde toto území mohlo být větší. Díky tomu bychom získali win win situaci (řešení problému, z nějž profitují obě strany, pozn. red.). My bychom na jedné straně pomohli k tomu, aby zde území Natura 2000 mohlo vzniknout a odpovídalo všem evropským parametrům. My bychom pak mohli stavbu kanálu spustit.
Jak by měl kanál vypadat?
Chtěli bychom ho zkrátit, kolize s modráskovým územím by byla do jednoho procenta celkového území. Tento návrh se Agentuře ochraně přírody a krajiny líbil a v současné době se projednává na ministerstvu životního prostředí.
Jakou odezvu máte z ministerstva?
Zatím na reakci čekáme, abychom mohli pokračovat ve výběru té nejoptimálnější varianty jak pro ministerstvo, tak Agenturu ochrany přírody a krajiny, tak pro plavbu.
Máte v Pardubickém kraji nějaké další plány?
Na Labi nyní žádné další akce nemáme, probíhá zvyšování parametrů na vltavské vodní cestě mezi Mělníkem a Prahou, kde zvyšujeme na průplavní výšku zhruba 11 mostů. Tam už prvních šest realizujeme. Zbytek, včetně několika pražských mostů, by měl být hotov do roku 2022.
V září by měl ministr dopravy předložit koncepci lodní dopravy. Předpokládám, že i ředitelství vodních cest se na jejím vzniku podílelo.
Ano, kamenem úrazu byl Plavební stupeň Děčín, tedy jeho negativní vliv na jeho takzvané Bahnité náplavy na území Porta Bohemica. Tam si ministerstvo životního prostředí nechalo zpracovat studie kompenzovatelnosti těchto náplav. Ty tvrdí, že kompenzovat nejdou, my tvrdíme, že to jde.
Jak z rozporu ven?
Společně s ministerstvem zemědělství nyní zpracováváme oponentní posudek ke studiím ministerstva životního prostředí. Máme i konkrétní postup, jak by se náplavy mohly na jiných částech nebo územích řeky Labe uměle vytvořit. Ty nejkvalitnější náplavy, které na Labi jsou, se nacházejí právě na uměle vytvořených náplavách, které vyhrnulo Povodí Labe. Na základě toho máme technologii, jak náplavy kompenzovat. Budeme žádat, aby ministerstvo životního prostředí stanovilo kompenzovatelnost. Pokud ministerstvo uzná, že náplavy lze nahradit, tak by vláda mohla koncepci vodní dopravy do konce roku schválit a my bychom mohli pokračovat v EIA (studii vlivu projektu na životní prostředí) na plavebním stupni v Děčíně.
29. srpna 2019 |
