Vítězná Věc Makropulos proplouvá napříč žánry a tvoří barvitou muziku

  8:05aktualizováno  8:05
Vítězem hudební soutěže iRampa v Pardubickém kraji se stala skupina Věc Makropulos. V semifinále usiluje s klipem Hudba je krádež v konkurenci dalších devíti skupin z českých krajů o postup do finále.

Kapela Věc Makropulos, která se stala vítězi za Pardubický kraj v soutěži iRampa. | foto: Archiv Věc Markopulos

Když posluchači uslyší sousloví Věc Makropulos, vybaví se jim divadelní hra spisovatele Karla Čapka. Úspěšná stejnojmenná pardubické formace se k odkazu známého díla českého dramatika hlásí.

„Byla to vždy věc velkého života. My chceme být nějakým způsobem nesmrtelní, a proto jsme založili v mládí kapelu s tímto názvem,“ říká baskytarista Matěj Stráník, který spolu se svými spoluhráči dostal mezi pěticí dalších kapel nejvíce hlasů.

iRampa - soutěž hudebních kapel

Kdo přišel s nápadem přihlásit se do soutěže?
Napadlo to přímo mě. Viděl jsem upoutávku na internetu a zaujalo mě to. S obdobnými soutěžemi se roztrhl pytel, ale tato mi přišla suverénní a vypadala, že bude mít úroveň.

Váhali jste, nebo jste si hned řekli, že do toho jdete?
Shodli jsme se, že to zkusíme. Rozhodnutí bylo rychlé, nebylo nic moc co ztratit a mělo to pro nás jen samá pozitiva.

Dostali jste se mezi výběr vítězů z ostatních krajů. Věřili jste, že můžete postoupit až do této fáze?
Minimálně jsme v to doufali. Povedlo se, takže musíme poděkovat fanouškům, kteří nás podpořili a poslali nám hlasy. Momentálně máme hektické období, kdy tvoříme novou skladbu, objíždíme o víkendech festivaly a ještě jedeme turné. Časově jsem dost vytížení, čímž jsme nedokázali udělat úplně největší propagaci. O to více nás podpora těší. Zmínili jsme to pouze na webu, na koncertech to fanouškům řekneme až teď.

Pouštěli jste si klipy vašich soupeřů?
Spousta kapel jako třeba Most Wonky či Sabrage jsou naši kamarádi, takže jsme to nebrali jako soupeření. Pravidelně se stýkáme, a proto tam nebyla rivalita. Spíše jsme si říkali, že budeme rádi, když se někdo z toho našeho užšího okruhu dostane do semifinále. Řada přihlášených věcí byla hodně povedených.

Kdo jsou Věc Makropulos?

Pětičlenná kapela vystupuje od roku 2010. Nyní hraje ve složení Martin Brekl (rap), Matěj Stráník (basová kytara, vocal) Jan Šeda (kytara, vocal), Adam Hejna (trumpeta, synth, vocal), Jakub Štrba (bicí). Většina kapely žije v Pardubicích. Svůj styl označuje jako crossover-rap, ačkoliv předkládá posluchačům různý mix žánrů. Po demu s názvem Obcházíme realitu z roku 2011 vydali loni první CD nazvané Hudba je krádež, které obsahuje třináct skladeb. V rámci turné Tohle není tour 2015 si spolu s Mc Pepíčkem zahráli i na festivalu Rock For People a v létě zamíří například i na Sázavafest.

Uspěli jste s klipem k songu Hudba je krádež, v němž se z vesnického prostředí dostanete až na střechu paneláku. Jak vznikal?
Bylo to šílené, protože za dva dny jsem spali asi dvě hodiny. Nebyly tam lehké záběry. Třeba ten, kdy jedeme dodávkou po Hradubické. Ve dvě ráno jsme najeli na magistrálu a abychom neoslňovali kameru, tak jsme měli zhaslá světla. Když nás někdo dojížděl, tak jsme rozsvítili, čímž auto zpanikařilo, protože se před ním najednou objevila dodávka. Takže těch zajímavých momentů tam bylo dost.

Zaujme i závěrečná scéna, kdy se postava vrhá dolů z vysoké budovy. To se točilo jak?
Je to dvanácté patro nejvyšší čtvercového věžáku na Karlovině. Při bližším pohledu je vidět, že on skáče z budky na výtahy. Pod sebou měl ohromné množství duchen a polštářů. Nezdálo se to, ale ta výška byla i tak obrovská. Nebylo to jednoduché, zkusil to asi třikrát a padla u toho spousta nadávek a sprostých slov. My jsme se mu smáli, jak je vystrašený. Pak jsme se však šli podívat nahoru a uznali jsme, že to nebyla úplně legrace.

Co má příběh vyprávět?
Je to v podstatě parafráze prvních roků naší skupiny, jelikož na vesnických akcích jsme začínali hrát. Pak jsme začali objíždět menší kluby a nějakým způsobem to nyní pokračuje. Je to ukázka různých etap našeho vývoje. Z hlediska obsahu jde i o reflexi povrchnosti některých českých kapel.

Tím máte konkrétně na mysli co?
Mainstreamová muzika do roku 1995 jsou jen přetextované a zcela okopírované písně z Ameriky. A je to záležitost našich nejmenovaných předních umělců. Proto jsme song i celé cédéčko pojmenovali právě jako Hudba je krádež.

Byla tato písnička vybrána k natočení záměrně? Zdá se, že se od ostatních liší…
Přišla nám, že se povedla a baví nás i posluchače na koncertech nejvíce. Logicky jsme se proto rozhodli natočit klip právě k ní. Snažíme se míchat různé styly, což je charakteristika hudby, kterou tvoříme. Nechceme se držet v jedné lajně a někam se škatulkovat, ale proplouváme napříč žánry a děláme barvitou muziku, kterou se snažíme zaujmou jak mainstreamové diváky, tak i rockery či kluky poslouchající hip hop.

Kde berete inspiraci pro texty?
Z velké části je dělá frontman Martin Brekl a ovlivňuje ho vše ze všedního života kolem nás. Odráží se v nich to, co denně prožíváme a s čím se konfrontujeme. Ale když se nás někdo zeptá, co hrajeme, tak říkáme, že WabiTox, takže něco mezi Wabi Daňkem a raperem Hugo Toxxxem. Zkrátka to, co si lze představit zleva zprava. Chceme dělat českou muziku, a proto jsou naše texty výhradně v češtině.

A pomáháte frontamnovi někdy?
On přinese sloky skladby a pak je to kolektivní spolupráce všech. Takhle by to mělo fungovat. Nedělá to jeden člověk, nemáme producenta či textaře.

Hrajete pět let. Změnilo se od té doby složení členů?
Je tam jediný rozdíl na postu bubeníka, který se rozhodl jít jinou cestou a nyní je z něho Dj. Hraje na akcích a jde mu to perfektně. Zůstali jsme ale kamarádi a spolupracujeme. Se současným bubeníkem asi plánujeme umřít (úsměv).

Máte nějaký cíl, kde byste si jednou chtěli zahrát?
Určitě někde v Americe, kde bychom jim rádi ukázali, že i s českými texty se to umí. Nezáleží kde, ale spíš na nějakém festivalu, ale hlavně v Americe. Pro všechny z nás by to byl velký úspěch. V českých luzích a hájích bychom chtěli jet turné či předskakovat dvojici PSH a Monkey Business. Byla by to pocta.

Chcete být sami sebou, ale přesto, kdo je vaším vzorem?
Nemáme nikoho konkrétního, ale inspiraci čerpáme u mnoha kapel. Každý posloucháme tak trochu něco jiného, což se pak odráží v muzice. Baví nás hodně právě PSH, pak Tata Bojs, The Switch či Prago Union. Ze zahraničních třeba Rage Against the Machine. Nevzpomenu si na všechny. Osobně se mi zamlouvají tvrdší věci.

Autor:

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Dítě v Pardubicích zemřelo násilnou smrtí, podezřelého zadržela policie

Ulice v pardubické čtvrti Studánka, kde zemřelo dítě násilnou smrtí. (13....

Kriminalisté vyšetřují smrt násilnou smrt dítěte v pardubické čtvrti Studánka. Podle neoficiálních informací bylo oběti...

Desítky lidí se v pardubickém krematoriu loučily s Adamem Svobodou

Pohřeb hokejového brankáře Adama Svobody v pardubickém krematoriu (20. května...

Desítky lidí čekaly před půl dvanáctou na schodech a prostranství před pardubickým krematoriem, aby se rozloučily s...

Slušný člověk a milující otec, nechápou lidé vraždu dítěte v Pardubicích

Ulice v pardubické čtvrti Studánka, kde zemřelo dítě násilnou smrtí. (13....

Po fasádě vícegenerační oranžové vilky se pne víno. Před garáží stojí osobní auto. Je to ale jen zdání poklidného...

Voják, jenž se přidal ke gardě na Ukrajině, dostal podmínku. V armádě končí

Desátník Erik Eštu před začátkem jednání pardubického krajského soudu. (26....

Vojáka z povolání Erika Eštu potrestal pardubický krajský soud tříletou podmínkou. Odsoudil jej za to, že se před...

Další z rubriky

Desítky lidí se v pardubickém krematoriu loučily s Adamem Svobodou

Pohřeb hokejového brankáře Adama Svobody v pardubickém krematoriu (20. května...

Desítky lidí čekaly před půl dvanáctou na schodech a prostranství před pardubickým krematoriem, aby se rozloučily s...

Za smrt dvou lidí při nehodě pod vlivem alkoholu a drog dostal muž šest let

Účastníci nehody nebyli podle hasičů připoutaní.

Šesti lety vězení a devítiletým zákazem řízení potrestal Okresní soud v Pardubicích třiadvacetiletého Jana Heřmanského,...

Dukátový poklad z Králík hlídali ve vysokomýtském muzeu strážníci

Nalezené mince pocházejí zřejmě z tehdejších Uher.

Jen do páteční půlnoci, na jeden jediný večer, měli lidé ve Vysokém Mýtě výjimečnou možnost vidět poprvé poklad, který...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz