Na otázku, zda někdy Česko vybuduje třetí dálniční spojení s Polskem, dnes nezná nikdo odpověď. Poláci však neusínají na vavřínech a k polsko-české hranici se pomalu přibližují. Už dnes polská obdoba Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad (GDDKiA) za miliardu zlotých buduje prvních třicet kilometrů čtyřpruhové komunikace z Wroclavi směrem na jih.
Těsně před koncem loňského roku státem vlastněná společnost vyhlásila další dva tendry na sedmnáctikilometrovou trasu, která přiblíží Klodzko k metropoli Dolního Slezska.
O tom, zda silnice bude dál pokračovat k Boboszówu nedaleko Králík, sice polská strana už před necelými třemi roky rozhodla a strategickou investici zanesla i do vládního programu výstavby státních silnic do roku 2030, čtyřpruhové uspořádání k české hranici však zatím neschválila. Pokud nová polská vláda priority do infrastrukturních staveb nepřehodnotí, musejí Češi minimálně s novým kapacitním dvoupruhem a stoupacími pruhy kolem roku 2033 nejspíš počítat.
Dálnice vedoucí až k hranicím? Poláci jsou připraveni, Češi tápou |
Nervozita, kterou na české straně mají hlavně starostové příhraničních obcí, a medializace horečné stavební aktivity polského souseda donutila ŘSD položit si řečnickou otázku: Kam s ní?
Ačkoli daleko je ještě mezistátní dohoda Česka a Polska o propojení nových silnic na hranicích, ŘSD přípravu navazujících komunikací z české strany začalo řešit. Aktuálně si nechává vypracovat technickou studii na kapacitní silniční propojení.
„Začínáme projektovat. Chceme vědět, jaká varianta vychází lépe. Tedy, zda ta jižní s využitím obchvatu Lanškrouna a napojením na D35 u Mladějova na Moravě, nebo ta druhá směřující na silnici I/44 kolem Chromče,“ naznačil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Při laickém pohledu na mapu se varianta, která by dopravu odklonila na dokončovaný obchvat Chromče v Olomouckém kraji a vyhnula se komplikovanému terénu Zábřežské vrchoviny nad Lanškrounem, jeví jako mnohem logičtější.
Na mapě jsou červenou barvou zvýrazněné již tři první vysoutěžené úseky dálnice S8 z Wroclavi do Klodzka. Na trasu mezi Łagiewniki a Ząbkowicemi probíhá další tendr. O podobě úseku z Klodzka na polsko-českou hranici ještě nebylo rozhodnuto.
Cesta přes Zábřeh by byla kratší
Stát by nemusel v náročném terénu budovat zhruba 30 kilometrů dlouhou přeložku, která má vyústit na plánované dálnici D35 u Moravské Třebové, ale stačila by zhruba o polovinu kratší propojka ve směru na Zábřeh. Ovšem ani tam to nebudou mít projektanti jednoduché. Stávající silnice I/11 plná zákrut na dvanácti kilometrech překonává převýšení více než 200 metrů.
Hambálky, jak místní na hranici Pardubického a Olomouckého kraje nazývají serpentiny mezi Bukovicemi a Bušínem, by však mohl nahradit tunel. MF DNES zvažovanou variantu potvrdil generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Poláci oprašují plány Hitlerovy dálnice. Česko by mělo reagovat, říká historik |
„Uvědomujeme si, o jak složité území jde. Je možné, že tunelová varianta bude nejvýhodnější. Samozřejmě je to o nákladech i o tom, abychom dokázali posoudit, s jakými dopravními kapacitami zde můžeme počítat,“ řekl Radek Mátl s odkazem na velice těžkou predikci intenzity dopravy z polské strany.
Dnes Červenou Vodou projíždí zhruba 4 tisíce vozidel denně. Podle starosty Petra Mareše velká část lidí dopravujících se na jih už dnes využívá pohodlnější variantu přes Zábřeh a Olomouc.
Co si nechává ŘSD zpracovatVyhledávací studie I/43 kapacitní silniční propojení ČR/PL bude obsahovat návrh minimálně tří variant předmětné trasy v rozsahu vyhledávací studie (přičemž jednou z variant bude i prověření trasy ze zpracovaných vyhledávacích studií I/43 Lanškroun – Dolní Lipka, I/43 Mladějov – Lanškroun). Další variantou bude prověření vedení trasy směrem na silnici I/44 (Postřelmov) s možností využití silnice I/11 s obchvaty obcí. Druhá část projektu má rozpracovat vybranou / nejvhodnější variantu v podrobnosti technické studie. Třetí část projektu má zhodnotit ekonomické hodnocení nejlepší varianty. |
„Na Brno je už teď výhodnější jet přes Olomouc, i když je to o něco dál. Kolony u Lipůvky a ve vesnicích severně od Brna dokážou natáhnout cestu oproti variantě přes Olomouc klidně o 20 minut. K cestě na jih po I/43 sice pomohl před Vánoci otevřený obchvat Svitav, pořád si však raději zajedu a zvolím pohodlnější variantu po dálnici,“ podělil se o zkušenosti starosta Červené Vody, kterému se jako logičtější pokračování polské silnice jeví propojení na čtyřproudovku I/44 k Bludovu, která má být do Mohelnice postavená v celé své délce kolem roku 2030.
Na druhou stranu je férové říct, že ŘSD to nemá v tomto případě vůbec snadné. Od Brna směrem na sever počítá s čtyřproudou silnicí I/73, která povede v trase bývalé Hitlerovy dálnice ke Starému Městu. Aby tato autostráda měla větší opodstatnění a nebyla pouhou spojkou dálnic D35 a D1, nabízí se napojení na polskou silniční síť tak, jak to mělo za druhé světové války v plánu i nacistické Německo.
Jak nakonec do zvažovaných variant promluví i tahové studie ve směru Polsko – Rakousko, má být jasné v letošním roce, kdy má být technická studie za 3,5 milionu korun hotova.
„Myslím, si, že na konci prvního pololetí bychom mohli mít v ruce koncept, který se posléze bude projednávat,“ dodal Mátl.
Mapka ukazuje, kudy by hypoteticky mohla vést varianta nového silničního napojení od česko-polských hranic. Počítala by s vybudováním tunelu mezi Bukovicemi a Bušínem a napojením na dokončovanou přeložku silnice I/11 Postřelmov – Chromeč:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
