Je to patnáct let, co obyvatelé Koclířova na Svitavsku odmítli v referendu výstavbu větrných elektráren. Lidé měli obavy nejen z hluku, který budou způsobovat listy rotoru, nelíbily se jim ani vysoké stožáry. Investoři tehdy narazili i v Kamenné Horce a dalších obcích s dostatečným větrným potenciálem.
Teď zkoušejí získat obce na svoji stranu znovu. Svitavsko si vyhlédl největší hráč na trhu. S projekty větrných parků přišel elektrárenský gigant ČEZ, který oslovil hned několik obcí. Zatímco v Kamenné Horce není prakticky s kým jednat, protože sedm zastupitelů se už podruhé nedokázalo dohodnout na utvoření fungující koalice a obec míří k dalším, v krátkém sledu již třetím volbám, v ostatních obcích na úpatí Hřebečovského hřbetu společnost ČEZ už s obcemi vyjednává.
„Mohu potvrdit, že nás ČEZ loni na podzim oslovil. Chtěl by v našem katastru postavit jak větrné elektrárny, tak soláry. Mluvili o třech kusech větrníků. Výška věže až po vrchol lopatky by měla dosahovat kolem 200 metrů, zároveň nás oslovili se záměrem výstavby fotovoltaických panelů na rozloze asi 10 hektarů,“ řekl starosta Koclířova Jiří Tesař a dodal, že nešlo o jedinou nabídku. Vystavět fotovoltaické panely na soukromých pozemcích v katastru obce chtěl i další investor.
Obec dvakrát uspořádala besedu s občany, zastupitelstvo ale o záměru jednat podle starosty zatím nebude. „Nechtěli jsme po letech opět vířit vášně. Shodli jsme se, že chceme zachovat krajinný ráz obce. Nechceme se koukat na žádné větráky příštích 30 až 40 let. Řídíme se nadále platnou stavební uzávěrou na základě platného referenda z roku 2009,“ uvedl starosta Koclířova.
Zde stavte větrníky a soláry. Česko vybírá zóny, kde usnadní vznik elektráren |
Obec nepřesvědčily ani finanční benefity. Ročně by si přišla na stovky tisíc korun, které by šly do obecního rozpočtu z podílu na zisku nově založené společnosti budoucí elektrárny.
Z hlediska energetického mixu se vítr na výrobě elektřiny v Česku podílí jen z necelého procenta. Podle ČEZu obnovitelné zdroje mají potenciál být nejen vhodným doplňkem, ale i klíčovou součástí energetické budoucnosti Česka.
„V tuto chvíli proto monitorujeme napříč republikou lokality vhodné i pro rozvoj větrné energetiky. Jedním z takových regionů jsou výše položené oblasti Svitavska, kde rychlost větrného proudění slibuje dobré podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny,“ řekla mluvčí Skupiny ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Kartami zamíchala i energetická krize, která pohled na obnovitelné zdroje u mnoha lidí změnila. Obcím, jako je Koclířov, proto hrozí, že přes nesouhlas větrníky v blízkosti svého katastru stejně uvidí, jen budou stát na pozemcích sousední obce a profitovat z nich bude někdo jiný.
ČEZ se podle zjištění MF DNES zajímá o návětrnou stranu Hřebečovského hřbetu podél silnice I/43 od Opatova přes Dětřichov, Svitavy až po Hradec nad Svitavou, Sklené a Pohledy.
„Když to nebude u nás, vydělají sousedé“
V Hradci nad Svitavou si konkurenční hledisko sousedních obcí uvědomují. Na polích podél sinice I/43 by mohlo stát až 12 věží.
„Čekáme na veřejné projednání, které se bude konat 29. května ve Fabrice ve Svitavách. Pak se o tom chceme pobavit s našimi občany a pozvat hlavně mladé lidi, protože jde hlavně o jejich budoucnost. Když to nepostavíme my, postaví to někdo jiný, ale my přijdeme o peníze,“ říká Kamil Pavliš, starosta Hradce nad Svitavou, kde obnovitelné zdroje mají už několikátým rokem dveře dokořán.
Soláry pomáhají snižovat účty za elektřinu v místní základní a mateřské škole, s fotovoltaikou počítají i v rámci rekonstrukce obecního úřadu a v plánu mají i výstavbu dalších solárů na nevyužívaném pozemku.
Hodně také bude záležet, jak se k záměru postaví sousední Svitavy. Tam chce ovšem radnice nejdříve znát názor veřejnosti.
„Sám na to nemám vyhraněný názor, ale doba se za posledních 15 let změnila. Pohled na větrníky je jiný než tenkrát,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
Na Svitavsku začíná růst větrná elektrárna, bude nejvýkonnější v Česku |
Pokud by Hradec na nabídku ČEZ kývl, mohl by si ročně přijít až na osm milionů korun, přitom daňové příjmy obce jsou zhruba 27 milionů korun. Úleva by to byla jak pro obecní pokladnu, tak pro rozpočty domácností. Ty by v rámci komunitní energetiky ušetřily tisíce korun například na stočném, které prodražuje tlaková kanalizace.
„O tom si občané rozhodnou sami. Zatím nejsme rozhodnuti, zda je oslovíme formou ankety, dotazníku, či referenda,“ dodal Pavliš.
Kde by se nové větrníky ČEZ mohly na Svitavsku roztočit, bude záviset na výsledku jednání se samosprávami. „Jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli je pro nás klíčové,“ potvrdila mluvčí.
ČEZ plánuje v České republice postavit 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030. Většinu mají pokrýt fotovoltaické elektrárny, protože jejich realizace je na rozdíl od větrných elektráren rychlejší. V současné době ČEZ provozuje větrné elektrárny u Věžnice na Vysočině a poblíž Janova u Litomyšle.
Společnost S&M nyní staví v Žipotíně nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku, stejná firma chce stavět další dvousetmetrové větrníky i v obci Karle, kde se už tři větrníky točí.
Celkový výkon všech větrných elektráren v Pardubickém kraji je podle České společnosti pro větrnou energii 19,2 MW. Z hlediska větrného potenciálu jsou na tom nejlépe výše položené oblasti Svitavska, části Českomoravské vrchoviny na Hlinecku a Králicko.
Největší větrná elektrárna se ještě letos roztočí v Žipotíně na Svitavsku:
