Dosud největší a nejvýkonnější česká větrná elektrárna se má už za měsíc roztočit na hranicích Pardubického a Olomouckého kraje severovýchodně od obce Gruna. Stavba 179 metrů vysokého větrníku začíná v těchto dnech.
V místní části obce Gruna na Svitavsku ve vrcholových partiích Zábřežské vrchoviny stály ještě donedávna čtyři věže větrných elektráren. Před časem jeden z větrníků, který zde byl od roku 2006, zmizel. Firma S&M Develop se rozhodla pro odvážnou investici v podobě výměny starší větrné elektrárny o výkonu 600 kW za mnohem výkonnější zdroj.
Nová elektrárna |
„Šli jsme cestou výměny starší elektrárny. Přesto vyběhat všechna povolení nebylo jednoduché. Zdržel nás covid a projekt za tu dobu několikrát zdražil, což byl problém i kvůli stomilionovému úvěru. Teď konečně začínáme,“ řekl generální ředitel společnosti S&M CZ Martin Hofman k projektu, který měl původně stát 140 milionů korun, ale nakonec se vyšplhá na 180 milionů. Investici podpořilo zhruba 40milionovou evropskou dotací také ministerstvo průmyslu a obchodu.
Výhodou pro investora bylo, že na stejném místě elektrárna už stála, takže projekt nevyžadoval posouzení EIA.
Mohutný větrník se bude chlubit hned dvěma nej. Střed rotoru elektrárny Enercon E-138 EP3 bude ve výšce 109 metrů a se započítáním listu vrtule dosáhne do výšky 179 metrů, což je o 4 metry více, než má dosud největší česká větrná elektrárna dokončená v roce 2014 u Dvora Králové nad Labem. Pro srovnání, zhruba do stejné výšky se vypíná televizní vysílač Krásné. Sousední elektrárna DeWind D4 bude v porovnání s mladším sourozencem jen menším trpaslíkem, neboť výškový rozdíl bude více než dvojnásobný.
„Elektrárna má výkon 4,26 MW. Pokryje roční spotřebu asi pěti tisíc domácností. Už během rychlosti větru o síle 3 m/s začne postupně nabíhat a vyrábět kolem 2 MW. Plného výkonu dosáhne při rychlosti 7,5 m/s. Jde u nás o dosud největší instalovaný výkon jednoho větrníku, který bude do sítě dodávat takové množství energie,“ popsal pro MF DNES Hofman.
Nový větrník na Svitavsku bude po letech útlumu větrné energetiky první větrnou elektrárnou postavenou za poslední čtyři roky. A místní s novou věží problém nemají. S větrníky za zády, které jim kromě elektřiny přinášejí i nemalé peníze do obecního rozpočtu, žijí už sedmnáctým rokem. Obec s 240 obyvateli, ve které ještě před deseti lety bydlelo 162 lidí, se díky tomu mohla pustit třeba do výstavby splaškové kanalizace, opravit kulturní dům, obnovit a posílit vodovod či postavit víceúčelové hřiště.
Vyzkouší komunitní energetiku
„Až na elektrickou energii jsme energeticky soběstační. Máme vlastní vodovod, sami si určujeme cenu vodného a stočného. Plyn neřešíme, protože ho nemáme. Ale máme 146 hektarů lesa, proto můžeme lidem poskytovat palivo na otop. Dřevní štěpkou vytápíme obecní budovy, to je další plus,“ pochvaluje si starosta Gruny Milan Křivánek. Okamžitý prospěch by z nového větrníku mohli mít od příštího roku i sami obyvatelé.
„Myslím si, že kvůli energetické krizi se vnímání obnovitelných zdrojů posunulo. Lidé se samozřejmě ptají, co z nové elektrárny budou mít. Jakmile bude stát a projde novela zákona o komunitní energetice, budeme jednat o levnější silové elektřině a distribuci pro občany,“ slibuje si starosta Gruny.
Podle ředitele Hofmana si chce jevíčská firma, jež má s obcí uzavřenou dohodu o spolupráci již od roku 2005, fungování komunitní energetiky vyzkoušet právě v Gruně. „Půjde o pilotní projekt. Lidem jsme se zavázali, že v případě, že projde novela Lex OZE II, budeme jim moct dodávat levnější elektřinu,“ uvedl.
Domácnost v Gruně, která elektřinou i topí, by mohla za rok ušetřit až 20 tisíc korun. „To se nebavíme o distribučních poplatcích, které v případě, že nebudou muset být účtovány, účtovány nebudou,“ dodal Hofman.
Komunitní energetika by mohla znamenat okamžitý přínos i dalším obcím, které se rozhodnou pro obnovitelné zdroje. Stát se snaží rozhýbat jejich výstavbu i v souladu s platnou novelou Lex OZE I, která zařadila ekologické zdroje do definice veřejné technické infrastruktury. V praxi to znamená, že pro výstavbu větrníků není nutná změna územního plánu.
Na území Pardubického kraje se nachází celkem 17 licencovaných větrných elektráren. Nejvýkonnější z nich jsou v Gruně-Žipotíně, v Janově u Litomyšle a v Anenské Studánce. Celkový výkon všech větrných elektráren v Pardubickém kraji je podle České společnosti pro větrnou energii 19,2 MW. Od roku 2019 se instalovaný výkon větrných elektráren v Česku ustálil na 340 MW. Společnost S&M CZ svůj první větrník postavila v roce 2004 v Pohledech na Svitavsku a dnes má v regionu postaveno 18 větrných elektráren.
