„Lokalita je blízko budoucího obchvatu, blízko centra. Dalo by se tam realizovat startovací bydlení, nájemní, družstevní bydlení. Vnímáme, že bydlení se stává nedostupné pro širší skupinu obyvatel,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký s tím, že úvahy o využití dnešního brownfieldu jsou zatím jen na začátku.
Město vlastní u výpadovky na Sezemice 5,5 hektaru pozemků, kde lze byty postavit. Vhodné tam jsou podle náměstka také vícepodlažní objekty pro administrativu, veřejnou správu, hotel a další služby, důležitá je výsadba zeleně. Celá lokalita má 160 hektarů, ve východní části jsou sportoviště, hraje se tam malá kopaná. Je tam také ubytovna, menší provozovny a své sklady tam má Východočeské divadlo.
Téma Hůrka projednávali pardubičtí politici opakovaně. Před hospodářskou krizí v roce 2008 tam chtěla stavět firma Eube novou čtvrť, později od záměru ustoupila. Na konci minulého funkčního období ODS neúspěšně navrhovala prodej pozemků pro výstavbu bytů.
Podle Rychteckého je potřeba postupovat koncepčně, definovat si, které pozemky si město nechá a co na nich postaví, z čeho investice zaplatí a které pozemky případně prodá. „Myslím, že městská bytová výstavba je jedinou z cest, jak město může regulovat trh s bydlením,“ dodal Rychtecký.
Podle opozice nejde o dobrou lokalitu
Opoziční Piráti se domnívají, že lokalita Hůrka se pro bydlení nehodí, protože je dál od centra než jiná sídliště. „Bude tam bydlet několik tisíc domácností, tito lidé se nějak budou muset dostat za prací a vybaveností, která je převážně v centru města. Hůrka nelze snadno obsloužit veřejnou dopravou, jsou daleko na to, aby odtud lidé chodili pešky,“ řekl pirátský zastupitel Vojtěch Jirsa.
Pokud se uskuteční bytová výstavba v Hůrkách, automobilová doprava podle něj zatíží Husovu a Jahnovu ulici, které směřují k centru. Podle Jirsy se dá oblast využít jinak a byty se dají stavět jinde. „Hůrka mohou mít jinou funkci, díky napojení na obchvat. Pojďme zastavět centrální části města, například Masarykova kasárna, kde se už víc než dekádu nic neděje,“ uvedl Jirsa.
Územní studie pro lokalitu Hůrka, kterou město mělo, je po osmi letech neplatná. Radnice začne nanovo. Nic není uzavřené. Území lze podle Rychteckého například zasíťovat, připravit na výstavbu a zároveň zvýšit jeho hodnotu. „Stavbou bytových domů by se mohla zabývat Nadace města Pardubice, která už má zkušenosti s přípravou parcel. Dotace lze získat například ze Státního fondu podpory investic,“ uvedl Rychtecký.
Pardubičtí politici by si však před možným spuštěním akce měli připomenout rok 2000, kdy město rozhodlo, že na svých pozemcích společně s bytovým družstvem Poseidon a společností Adam-Zeus postaví čtyři velké činžáky o jedenácti patrech.
I o bytech, které vyrostly na sídlišti Závodu míru, se říkalo, že by měly být určené hlavně pro mladé lidi, a také na ně přispěl stát. Ovšem od samého začátku výstavbu provázely problémy a už po pár měsících musela radnice družstvu posílat 37 milionů.
Nakonec také městu hrozilo, že bude muset státu vracet dotaci plus platit mastnou pokutu. Politici to na ministerstvu usmlouvali na sankci ve výši 12 milionů. „Není to příběh se šťastným koncem, i když jsem rád, že to nedopadlo hůř. Dvanáct milionů korun ale musíme vrátit a vedení města by z toho mělo vyvodit závěry, kdo pochybil,“ komentoval situaci v roce 2005 opoziční zastupitel Václav Snopek z KSČM.
Nicméně na Poseidonu žádné levné byty nevznikly. Spíše ty luxusní pro movité lidi.
