Oblast kolem Banína patří k extrémně citlivému a v minulosti člověkem dost významně ovlivněnému území. Důvod je prostý. Pod Banínem se nachází jedna z největších zásobáren pitné vody ve střední Evropě.
Kvůli Březovským vodovodům, které každou sekundu jímají z území kolem 1000 litrů podzemní vody pro město Brno, byla v minulosti voda ze Svitavy a Banínského potoka nahnána do nepropustného koryta, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod.
Bylo to z pochopitelných důvodů. Svitava i Banínský potok se vykazovaly velký stupeň znečištění kvůli absenci čistíren odpadních vod.
„Toto je v rámci Česka naprosto výjimečná situace srovnatelná snad jen se zatrubněním řeky Bíliny v severních Čechách jednoduše proto, že jde o natolik významný zdroj pitné vody, že došlo k takto zásadní úpravě území včetně vysídlení nedalekého Muzlova,“ říká krajinný vodohospodář Lukáš Krejčí z projekční kanceláře Envicons, která pro krajský institut zpracovává strategii pro boj se suchem v rámci vytipovaných lokalit v Pardubickém kraji.
Údolí Svitavy nedaleko Březové nad Svitavou je paradoxně jednou z nich. Ačkoli se v podzemí nachází nepředstavitelné množství vody, na povrchu kvůli lidským zásahům do krajiny několik let panuje sucho.
Na vině jsou nejenom napřímená betonová koryta, ze kterých voda rychle odteče a nemá šanci se do půdy vsáknout, kvůli ochrannému pásmu se v minulosti provedlo i mnoho dalších nevhodných melioračních úprav.
„Té vody sem nejde tolik co dřív. Srážkově jsme byli v posledních pěti letech hodně dole. Sucho bylo cítit na vegetaci a promítlo se i do kůrovcové kalamity, která smetla nejen obecní lesy. Méně vody pociťují i zemědělci,“ popisuje realitu posledních let starosta Banína Josef Peterka.
Přestože návrat k přirozenému stavu v případě řeky Svitavy potrvá roky, krajskému institutu se podařilo získat poměrně dost peněz na přípravu adaptačních opatření, která zadržením vody v krajině pomohou sucho zmírnit.
„Institutu se v rámci tzv. projektu Bergen podařilo získat zhruba 25 milionů. Na realizaci tří projektů, které musíme stihnout do dubna 2024, je něco mezi 8 až 9 miliony korun. Jasná je revitalizace Banínského potoka, protipovodňová ochrana Jenišovic v místní části Štěnec a v průběhu podzimu by mělo být jasno i o třetím projektu. Další 3,5 milionu korun máme na rozsáhlý geologický průzkum nivy Svitavy, což bude předstupeň pro eventuální revitalizaci řeky Svitavy, a zhruba 5 milionů máme na zpracování dalších deseti oblastí ohrožených suchem,“ řekl senátor a předseda správní rady Institutu environmentálních výzkumů a aplikací Petr Šilar (KDU-ČSL).
Mapa s vytipovanými lokalitami v Pardubickém kraji, kde jsou naplánovaná opatření proti suchu.
První pilotní projekt v podobě revitalizace Banínského potoka, která má ukázat změnu přístupu k zadržování vody v krajině, by v režii institutu mohl být vcelku rychlý. Ukázalo se to na nedávném jednání se všemi zainteresovanými stranami přímo v Baníně.
„Banínský potok je majetkoprávně nejjednodušeji zvládnutelný. Majitelem koryta je město Brno a parcely v nivě po obou stranách zabetonovaného koryta vlastní Státní pozemkový úřad. Komplikace nečekáme ani s Povodím Moravy, se kterým je akce předjednaná,“ sdělil jednatel společnosti Envicons Lukáš Řádek.
Koryto se protáhne na téměř dvojnásobek
Do tří let by se tak 700 metrů dlouhé koryto, u kterého není ani jeden strom, mělo proměnit v meandrující vodní tok s tůněmi, mokřady a vegetačními úpravami.
„Počítáme s tím, že koryto bude 1,5krát delší, než je v současnosti. Vzniknou typické nivní prvky s výsadbou, u kterých chce obec vybudovat odpočinkovou zónu s chodníčky a lavičkami. Odstranění betonových koryt přinese i morfologické a biotické oživení koryta nehledě na estetickou stránku věci,“ uvedl Krejčí s tím, že projekt na úpravu potoka by měl být hotový nejpozději v polovině příštího roku.
Největší otazník dosud visí nad ochranou spodních vod. Správci Březovských vodovodů chtějí mít stoprocentní jistotu, že betonové koryto je už skutečně zbytečné a voda v potoce, do kterého je svedena zdejší čistička, nijak negativně neovlivní spodní vody.
„Je to velice problematická oblast vůči prameništi a musí se na to jít opatrně. Důvody, proč se tehdy úpravy toku dělaly, jsou celkem evidentní. Je otázkou pečlivého vyhodnocení, jestli ty důvody ještě trvají,“ řekl za Brněnské vodovody a kanalizace Ladislav Prokop k hydrogeologickému průzkumu, který tak trochu předpoví, zda plánovaný návrat Svitavy do původního koryta není jen bláhovým snem.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
