Unikátní snímek z června 1969 zachycuje situaci, kdy Václav Havel vystoupil v...

Unikátní snímek z června 1969 zachycuje situaci, kdy Václav Havel vystoupil v zahradě za Kulturním domem NHKG v Ostravě-Zábřehu. Dalších téměř dvacet let nemohl veřejně promluvit a fotografii archiváři pečlivě ukrývali. | foto: Květoslav Kubala

Zákazy, vyhrožování i msta. Jak se na začátku normalizace dělal mítink s Havlem

  • 4
Na téměř dvacet let to bylo poslední vystoupení Václava Havla na veřejnosti. Když 12. června 1969 krátce promluvil na zahradě kulturního domu NHKG, tedy Nové huti Klementa Gottwalda, už patřil mezi nežádoucí osoby.

Komunistickým normalizátorům a příslušníkům Státní bezpečnosti se tehdy nepovedlo mítink překazit, o to více si pak vybili vztek na organizátorech zakázané akce.

Mezi ně patřil i Stanislav Vystavěl, který si na dramatické chvíle před 52 lety dobře pamatuje. A dnes, při výročí deseti let od úmrtí Václava Havla, si vše připomíná.

„Spisovatele a dramatika Václava Havla, šachového velmistra Luďka Pachmana a filozofa Michala Lakatoše jsme pozvali do Ostravy při návratu z odborářského setkání na Kladně. Tam jsem řekl, že po socialismu s lidskou tváří přichází doba socialismu s husí kůží,“ vzpomenul 83letý muž.

Mnozí pochopili, že to byla narážka na Gustava Husáka, který dva měsíce předtím vystřídal Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka tehdy všemocné komunistické strany.

Když se blížil ostravský mítink, problémy a schválnosti od normalizátorů se kupily. „V závodním rozhlase vyzývali, aby se nepovolené akce nikdo neúčastnil. Jak jsme se později dozvěděli, tak naopak milicionáře vybízeli, aby přišli v civilu jako provokatéři,“ popisuje spoluorganizátor.

Fotografie Havlova vystoupení byla zakázaná

V den konání akce jim ředitel závodního kulturního domu v Ostravě-Zábřehu oznámil, že je objekt z technických důvodů uzavřený. „Po ranní šichtě však přijelo autobusy dost dělníků, tak jsme rozhodli, že vše uděláme za kulturákem na zahradě,“ líčí Stanislav Vystavěl.

Shromáždila se více než tisícovka lidí a pozvané osobnosti z Prahy promluvily z provizorního pódia.

„Václav Havel byl trochu roztržitý a zakřiknutý. Říkal, že není zvyklý mluvit k lidem, ale že je rád, že i dělníci mají o jeho slova zájem. Nehovořil dlouho, ale když něco řekl, tak to sedlo,“ vzpomíná.

Z mítinku vznikla unikátní fotografie, kterou pořídil reportážní fotograf Květoslav Kubala. V novinách už sice nemohla vyjít, ale archiváři snímek dlouho ukrývali.

Únik do klubu a restaurace

Mítink trval asi hodinu. „Přijely vozy StB, dorazilo i hasičské auto a tajemník obvodního výboru přes megafon opakoval, že akce je zakázaná a ať se rozejdeme. Přítomní studenti nám nabídli, ať se přemístíme do jejich klubu, že z akademické půdy nás nikdo nevyžene,“ pokračuje Vystavěl.

Stanislav Vystavěl

Mýlili se. Nejprve jim policisté hlasitou hudbou z amplionu debatu v klubu chtěli pokazit, vedení Vysoké školy báňské pak rozhodlo, že tam mohou zůstat jen studenti.

„Tak jsme nasedli do aut a odjeli do restaurace V zátiší v Kyjovicích. Tam nás už nenašli a Havla objevili až v noci na nádraží, když čekal na rychlík do Prahy,“ usmívá se Stanislav Vystavěl.

Vyhazov za závažné narušení socialismu

Pomsta udeřila záhy. Po novinových článcích dehonestujících mítink následovalo zrušení příliš odbojné odborářské organizace a poté psychicky velmi náročné výslechy.

A v následujícím roce byl Vystavěl z huti na hodinu vyhozen za „závažné narušení socialistického společenského řádu“. „Nikdy jsem ale svého počínání v letech 1968 a 1969 nelitoval, byl jsem slušný a před nikým jsem nepodlézal.“

S Václavem Havlem se potkal ještě jednou, to když po sametové revoluci a zvolení prezidentem přijel do Ostravy a měl setkání s obyvateli v nynějším Divadle Antonína Dvořáka. A i tam vzpomínal na někdejší akci v rámci NHKG.

„Jen chvíli jsem s ním promluvil po akci. Byl stejný jako v roce 1969, ale už neměl čas, musel pokračovat dále v cestě,“ zakončil Vystavěl vyprávění.