Příběh rokuRené Müller se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE |
Z dvojice zakladatelů, René Müllera a Jana Haščáka ve firmě zůstal již jen první jmenovaný, Jana Haščáka nahradil další společník.
„Když jsme začínali dělat hranolky,vůbec jsme neměli představu, co se z toho může stát,“ vysvětluje René Müller důvody, proč jeho původní společník ve firmě skončil. „Můj tehdejší společník byl spíše na menší projekty. Patnáct poboček už nebylo pro něj. Už to pro něj asi bylo až moc divoké.“
Změna přístupu k vedení firmy, vynucená jejím růstem, vadí i druhému ze zakladatelů. Snaží se proto udržet maximum možného přístupu z počátků fungování firmy. „Snažíme se udržet lidský rozměr našeho podnikání. Stále znám všechny lidi z poboček, všechny frančízanty. Lidi jsou pro nás důležití,“ přibližuje svůj přístup k personálním otázkám Müller.
Stejně jako další firmy podnikajících ve stravování, pocítili i ve Faency Fries dopady koronavirové pandemie.
Pro Reného Müllera hlasujte v anketě ZDE |
„Byť nejsme klasická restaurace, pocítili jsme dopady dění v loňském roce razantně. Je nám jasné, že hranolky nejsou michelinská hvězda, v podstatě žijeme z lidí, kteří chodí po ulicích, nemají čas jít na oběd do klasické restaurace. Pro nás je zajímavé, jestli jsou otevřené školy, což dělá okolo dvaceti procent obratu,“ vysvětluje jednatel firmy. „Než na jaře začal nouzový stav, zavřeli školy. To jsme pocítili okamžitě. Tržby šly v těch dnech o oněch dvacet procent dolů.“
Už v samých začátcích pandemie ve Faency Fries přemýšleli, co vlastně budou v dalších týdnech a měsících dělat. Padaly i úvahy, zda je například vůbec etické prodávat hranolky z okýnka. A našla se i jiná řešení, jak uzavření provozoven čelit. Jedním z nich byl například prodej předsmažených bramborových hranolek na doma.
V době úplného lockdownu ale tržby klesaly ještě výrazněji, než jako se dělo při pouhém uzavření škol.
„Podle účetnictví jsme měli 40 procent tržeb na prodeji na provozovnách. Asi jsme neskončili ve ztrátě, s utaženými opasky jsme vydrželi,“ přibližuje René Müller hospodářské dopady loňského roku. „Neberu to ale jako prohru. Současnou situací trpí celá společnost, musíme si na to zvyknout.“
Dopady pandemie pak společnost Faency Fries pocítila i v dalších oblastech. V plánu loňského roku bylo například otevření první pobočky v Rakousku, ořezání vizí čekalo i chystané podniky v České republice.
„Na druhou stranu jsme se ale nezastavili úplně, otevřeli jsme například novou pobočku v Plzni vyrobenou z námořního kontejneru. Zoufalá doba žádá zoufalé věci. U prodejen z námořních kontejnerů jde podle nás o dobrý koncept. Funguje, je ziskový, budeme v tom pokračovat. Nepůjdeme do nákupních center, kde jsou vysoké nájmy, ale před ně, k nim. To je pro nás zajímavé.“
Pandemie koronaviru, ale i dobré klimatické podmínky na druhou stranu firmě i pomohly. Cena brambor během roku výrazně klesla, problémy byly jen s dovozem sýru, čedaru, se kterým byly problémy.
Při nákupu brambor ve Faency Fries spoléhají na tuzemské dodavatele, na vybrané firmy, se kterými dlouhodobě spolupracují. To se jim letos na jaře vyplatilo několikanásobně.
„Když přišlo první zavření, obvolávali jsme dodavatele, jestli nám počkají, že nemáme zrovna na zaplacení. Všichni vydrželi, pochopili naši situaci,“ vzpomíná zakladatel firmy na okamžik, kdy se firemní příjmy hotovosti výrazně snížily. „Máme dobré vztahy. Bylo to příjemné. Gesto, kterého si vážím. Za ty roky jsme vždy platili včas, teď se nám to vrátilo zpátky. Je to karma.“
Co bude dál se teprve uvidí, plány do budoucna půjde podle Reného Müllera upřesňovat nejdříve v polovině letošního roku.
„Vše se rozhodne až podle toho, jak se rozběhne očkování. Věřím, že se nám podaří rozšířit do Rakouska, máme rozjednané Chorvatsko. V republice chceme otevřít pět kontejnerů. A věřím, že se podaří otevřít vlastní kamennou pobočku v Praze.“
