Bílá plátěná čepice, černý mundúr a štětka přes rameno. V tomto klasickém kominickém „ohozu“ mě vítá Václav Juchelka.
„Teď před šichtou jsem ještě čistý, ale po práci se někdy sprchuju i půl hodiny, než smyju všechny saze,“ říká s úsměvem a jedním dechem přidává pochvalu: „Je dobře, že máte tenisky, jiné boty by na střeše mohly nechat stopy.“
Revizi začínáme pro mě překvapivě v kotelně domu. „Vždycky zkontroluju nejprve typ kotle a spalinové cesty. Hned vím, jak bude komín zhruba zanesený a které náčiní si tak vzít. Když lidé topí pevnými palivy, je potřeba jiné štětky, než když je v domácnosti plyn,“ vysvětluje Juchelka a vybírá takzvané sluníčko. „Na konci je kovové závaží a nad tím na laně kroužek se silonovými štětinkami po obvodu. Komín nebude mít velkou dehtovou vrstvu.“
Míříme na půdu. „Lidé nevědí, že by tady kolem komínu neměli mít hořlavé materiály. Často ho obkládají novinami, válí se u něj staré deky a podobně,“ zmiňuje kominík a popisuje i nové zásady letošní změny legislativy.
„Jsou stanovena přísnější pravidla. Lidé mohou zaplatit pokutu deset tisíc za to, když zanedbávají povinnou roční revizi, u podnikatelů to může být až sto tisíc,“ upozorňuje Juchelka a dodává, že platí ale i nové podmínky pro samotné kominíky.
„I my můžeme platit pokutu až padesát tisíc, a to když revize, čištění a postupy neodpovídají stanoveným požadavkům. Také musíme nově podávat na úřad a hasičům hlášení o nedostatcích jednotlivých spalinových cest,“ říká Juchelka s tím, že to někdy může bohužel působit jako žalování.
„Vždycky se nejprve snažíme domluvit s majiteli domu. Až když ani po opakovaném upozornění závadu neodstraní, přistupujeme k hlášení. Snažíme se vyjít vstříc.“
Juchelka: Tohle povolání mám rád i kvůli překrásným výhledům
Mezi řečí prolézáme střešním oknem a vylézáme na první část střechy. Ta je zatím naštěstí rovná.
„Schválně jsem vás vzal na bezpečnější střechu. U těch s velkým sklonem to chce větší obratnost. Výhled je ale překrásný, i kvůli němu mám tohle povolání rád.“
Nová vyhláškaOd ledna roku 2016 platí nová kominická vyhláška. Největší změnou jsou pokuty pro samotné kominíky. Ti mohou zaplatit až 50 tisíc korun, když odvedou nedbalou nebo neodbornou práci. Kominíci musí podávat hlášení o závadách spalinových cest úřadům i hasičům. Fyzickým osobám může být udělena pokuta do 10 tisíc korun, právnickým až 100 tisíc. Revize se musí dělat aspoň jednou do roka. |
Rozhlížím se kolem. Vidím věže kostela v Mariánských Horách i střechy okolních domů, do toho svítí ranní slunko. „Krása, co?“ konstatuje kominík a přiznává, že často je vidět i do oken okolních domů. „Lidé ve vyšších patrech si často neuvědomují, že k nim může být vidět. Člověk je kolikrát svědkem věcí, u kterých být nechce.“
Před sebou ovšem máme ještě další část střechy. Ta už je mírně skloněná, ale žebřík, který k ní vede, naštěstí vypadá důvěryhodně.
„Nebojte, trochu se viklá, ale připevněný je,“ uklidňuje mě Juchelka, obratně překračuje vrchol žebříku a usazuje se za komínem. Podstatně pomaleji než on šplhám nahoru taky. Žebřík se mírně hýbe, ale za chvíli se taky dostávám na střechu.
„Kdybychom byli ještě na šikmější střeše, měli bychom mít jištění, ale s tím se pracuje moc špatně,“ říká kominík a začíná. Odmotává šňůru od takzvaného sluníčka. Kovové závaží zasouvá do komína a několika táhlými pohyby rychle čistí vložkování.
„U plynu to bývá v pořádku, ale u pevných paliv snadno poznáme, kdo neumí topit. Největší chybou je naložit najednou plný kotel a zavřít dvířka. To je komín zanesený hned a navíc dým nepříjemně čoudí po celém okolí,“ vysvětluje Juchelka a vzpomíná, že dříve museli být kominíci fyzicky zdatnější.
Dříve kominíci některými komíny prolézali, aby je vyčistili
„Ještě před lety jsme čistili například komíny v krematoriích doslova sami sebou. Vlezli jsme zevnitř a speciálními chvaty jsme se zapřenýma nohama a rukama vyšplhali až nahoru a komín zprůchodnili.“
Spalinové cesty už jsou průchozí i na našem komíně, takže slézáme dolů. Revizi končíme znovu v kotelně, kde kominík rozebere kouřovod, zkontroluje stav kotle i přívod vzduchu v místnosti.
Podle Juchelky stojí průměrná revize okolo 350 korun, ale dodává, že ceny se mohou lišit u typů kotle i u jednotlivých společností.
„Hlavně nenaletět podvodníkům. Pořád se v kraji objevují falešní kominíci, je proto dobré chtít po řemeslníkovi, aby se prokázal alespoň osvědčením,“ vysvětluje kominík a přidává ještě doporučení.
„Teď podporujeme kotlíkové dotace na výměnu kotlů. Je to výborná příležitost, ale vždycky radím, ať se lidé předtím, než nový kotel koupí, poradí i s námi kominíky. Některé typy se totiž nehodí ke všem spalinovým cestám,“ uzavírá Juchelka.
