Ostravské stopy: Formoval mě Černý pavouk a jazzový Parník, líčí Chřibková

  18:55aktualizováno  18:55
Pro spisovatelku Ivanu Chřibkovou byla Ostrava místem, odkud se vypravila do světa. Praha, Španělsko, Anglie... Chřibková je další osobností, která popisuje svůj vztah k moravskoslezské metropoli v seriálu MF DNES Ostravské stopy.

Spisovatelka Ivana Chřibková se svou knižní prvotinou Suchý hadr na dně mořském. | foto: Jan Smekal, MF DNES

„Ty jsi nikdy nebyla v Ostravě? Skandál.“ Takto začíná jedna z povídek spisovatelky Ivany Chřibkové. Povídka s názvem Město je fascinující, vyšla v jejím knižním debutu Suchý hadr na dně mořském. „Je to pěkná a veselá kniha,“ říká o prvotině Zdeněk Svěrák, kterému knihu spisovatelka poslala k posouzení.

Ivana Chřibková pochází z vesnice poblíž Opavy. Zřejmě právě proto jí město jako Ostrava připadlo v mládí jako fascinující. Našla v něm i své první uplatnění, když začala pracovat v médiích. Nakonec se jí Ostrava stala malou, a tak ji vyměnila za Prahu.

Ivana Chřibková

Spisovatelka Ivana Chřibková žije v zahraničí, do Ostravy přijíždí jen občas.

Spisovatelka Ivana Chřibková (1981) pochází ze Štěpánkovic u Opavy. Po studiích na střední škole začala pracovat pro kulturní rubriku opavského týdeníku Kamelot, později pro deník Svoboda v Ostravě.

Po práci na několika charitativních projektech se rozhodla přestěhovat do Prahy. Dostala místo redaktorky týdeníku Ano TV Nova. Na Nově potom zůstala ještě dalších deset let.

Po letech práce pro média se rozhodla změnit životní styl. Přestěhovala se na Gibraltar, pak do španělské Andalusie.

Tam vznikla její knižní prvotina Suchý hadr na dně mořském, která vyšla loni v ostravském nakladatelství Bookmedia. V současnosti žije Ivana Chřibková ve městě Leeds, kde pracuje na další knize.

Více na internetových stránkách Ivany Chřibkové.

Po letech se rozhodla odejít s přítelem do Španělska, v současnosti ovšem žije v anglickém městě Leeds. Před pár dny ale přijela zpět na sever Moravy, aby tady vystoupila na autorských čteních. Neminula ani Ostravu. Právě tady, v nakladatelství Bookmedia, totiž loni vyšla i její prvotina.

V klubu se vždy dalo zajímavě popovídat

„Do práce v Ostravě jsem nastoupila kolem roku 2000, s kolegy novináři jsem začala poznávat okolí.“ V centru pozornosti mladé dívky a reportérky byla přirozeně také Stodolní ulice, nejslavnější bulvár v Česku.

„Tam jsem chodila velmi ráda do klubu Černý pavouk. Jeho součástí byl také antikvariát a já tam byla pořád, hodně jsem četla a kupovala,“ vzpomíná spisovatelka na místo, kde se mohlo přijít do hospody, vzít si knížku a vždycky se našel někdo, s kým se dalo zajímavě popovídat.

„Tam jsem se cítila, jako že pronikám do ostravského bohémského podsvětí. Večírky, hudba, výstavy, povídání o literatuře, o životě, o politice. To mě velmi zformovalo. Konkrétní jména si už nepamatuju, ale je možné, že jsem se tam někdy potkala i s Janem Balabánem, přesně to ale už nevím,“ pátrá v paměti Chřibková.

Kromě Pavouka byl dalším jejím oblíbeným stanovištěm klub Parník. „Tady jsem se seznámila s rukama od jazzu s Patrikem Benkem, s Borisem Urbánkem. Pro kulturní rubriku jsem o nich napsala reportáž a pak jsem s nimi jezdila po koncertech. Parník byl tehdy v Ostravě můj další záchytný bod a moc jsem si to v něm užívala. Kluci ve mně vybudovali celoživotní lásku k jazzu. Jejich společnost byla perfektní, obohacovalo mě si s nimi povídat. Byli jiní než všichni ostatní okolo,“ popisuje autorka.

Stodolní už ztratila dřívější kouzlo

Do Stodolní ulice se Ivana Chřibková podívala i po letech a žasla, jak moc se změnila. „Stodolní vypadala tehdy na začátku tisíciletí jako každá druhá ulice. Na začátku byly čtyři bary, pak dlouho, dlouho nic, a až na konci stál diskoklub E99. A Pavouk. Když jsem přijela po letech a šli jsme na Stodolní, tak jsem nevěřila svým očím, když jsem viděla jednu velkou party v ulici. Nevím, jak to působí na lidi dnes, ale pro mě Stodolní ztratila své staré kouzlo, které tehdy měla. Myslím si, že dnes je mnohem více komerční než dříve stará Stodolní,“ míní spisovatelka.

Přesto je tato zábavní lokalita pro Ostravu jediným místem, se kterým se dokážou identifikovat i mimoostravští návštěvníci. „Když o Ostravě mluvím se svými kamarády v Praze, tak pro ně Ostrava rovná se Stodolní, ale jinak nic moc. Vzpomínají na doly, pak samozřejmě ještě ví o uznávaném festivalu Colours of Ostrava. Na něm jsem ale ještě ani jednou nebyla, přitom jej všichni kolem mně znají. Z fotek vím, že má perfektní atmosféru mezi industriálními konstrukcemi, a je správné, že se stále více dovídají o Colours ve světě.“

Za ta léta, co v Ostravě nebyla, se podle ní město nijak výrazně nezměnilo. Centrum vypadá stále podobně. „Také Husův sad, kde jsem dělala ankety s diktafonem za každého počasí. Nádražní mi připadá stejná – až na bohatší spektrum obchodů. Má to stále svou atmosféru,“ říká Chřibková.

První návštěva Ostravy? Hlavně McDonald

V závěru rozhovoru neopomene upozornit na místní umělecké zvláštnosti, díky kterým se jí Ostrava zapsala do srdce. „Mám ráda prvorepublikové stavby, zvláště ty s prvky secese, a moc se mi líbí Kavárna Elektra. Ta je opravdu krásná a stihla jsem navštívit také Dům umění, tam jsem se byla podívat na Juditu. Jejího autora, malíře Gustava Klimta zbožňuju. Před Juditou jsem byla schopna vystát klidně půlhodinu, vyznává se spisovatelka.

Když se vracíme zpátky do minulosti a první zážitek z Ostravy pro náctiletou dívku, který je rozepsán v již zmíněné povídce, byla situace zcela jiná. „Když jsem poprvé vyrazila do Ostravy se svým kamarádem, tak je jasné, že tehdy na žádné pamětihodnosti nedošlo. Skončili jsme v první hospodě. Byla jsem nadšená z McDonaldu, který ještě nebyl tolik známý, ten mě z celého centra tehdy zaujal nejvíce,“ směje se Ivana Chřibková.

Nejčtenější

Hněv v Opavě. Sudí prchali, zaskočený Csaplár reagoval: Míra zla je šílená

Spoluhráči i protivníci se snaží zastavit opavského záložníka Pavla Zavadila,...

Nadávky, výhrůžky, obrovská zloba. Na rozhodčí i na soupeře. Pořadatelé museli být v plné pohotovosti, když se v Opavě...

Na Novojičínsku zemřeli při čelní srážce dvou aut čtyři lidé

Ilustrační snímek

Tragická dopravní nehoda se stala krátce před pondělní půlnocí na silnici I/48 mezi Novým Jičínem a Hranicemi. Po čelní...

Čápy na Opavsku otrávil jed na hraboše, použití chemie potvrdil rozbor

Uhynulý čáp bílý na Opavsku nejspíše snědl hraboše, který se otrávil jedovatou...

Jed na hraboše Stutox II otrávil čápy na polích na Opavsku. Dvojice ptáků, k nimž tam ve středu vyjížděli lidé ze...

Muž dvou tváří Zavadil. Proč se nestárnoucí kapitán vzteká

Pavel Zavadil z Opavy během utkání s Jabloncem

Byl nepříčetný. Držel v podpaží balon a nasupeně kráčel k rozhodčímu. Tolik nadávek mu poslal a nemohl přestat....

Ostravu čekají až tři roky bez dálnice. Zavře ji oprava zvlněného povrchu

Na ostravské části dálnice D1 začaly provizorní opravy zvlněné vozovky. (12....

Na dva až tři roky se v Ostravě úplně zavře 18 kilometrů dlouhý úsek dálnice. Silničáři ho budou stavět celý znova....

Další z rubriky

Muž po hádce s příbuznými pustil plyn a málem vyhodil bytovku do povětří

Ilustrační snímek

Velmi nebezpečnou situaci museli před několika dny řešit policisté v Havířově. Opilý muž tam chtěl spáchat sebevraždu...

Dva opilci při hádce napadli muže, záchranáři už ho nedokázali oživit

Při rodinné hádce v pražských Modřanech pobodal otčím nevlastního syna

Vážný zločin vyšetřují kriminalisté v Krnově, kde po hádce a rvačce zemřel napadený muž. Z těžkého ublížení na zdraví a...

Nedokončená silnice Prodloužená Rudná v Ostravě má stavební povolení

Na Prodlouženou Rudnou by mohla auta vyjet ještě letos.

Mnoho let zastavená stavba důležité silnice nazývané Prodloužená Rudná na okraji Ostravy se přiblížila dokončení....

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz