Středa 19. května 2021, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 19. května 2021 Ivo

Prázdné objekty vysávají z měst energii, říká koordinátor projektu Refill

  17:10
Tomáš Zetek je jedním z koordinátorů projektu Refill, který propojuje majitele opuštěných prostorů v Ostravě a lidi s nápady, jak je využít. Z města tak postupně mizí prázdné budovy, protože je vlastníci na popud Refillu nabízejí za zvýhodněných podmínek k dočasnému užívání.

Bez sociálního dohledu v prázdných objektech dochází k vandalismu, rozrůstají se pavučiny a přestávají fungovat sítě, popisuje Tomáš Zetek. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Dříve samostatná kancelář dnes funguje jako projekt pod Městským ateliérem prostorového plánování a architektury (MAPPA).

Jaká místa už jste oživili?
Třeba jednopatrovou budovu u křižovatky Sokolské třídy a Českobratrské ulice. Dlouho tam byla taková opuštěná pekárnička posetá pavučinami s poměrně složitými majetkoprávními vztahy. Podařilo se nám přesvědčit nájemce, aby prostor v dočasném režimu a za zvýhodněných podmínek poskytl partě mladých lidí, která tam teď provozuje klubovnu stmelující místní rapovou komunitu. Nebo jsme na čtvrt roku zaplnili nevyužívané kanceláře v Kunčicích. Domluvili jsme se na poskytnutí prostorů projektu Iglou, který vyrábí přenosné přístřešky pro lidi bez domova. Než se jim rozjela sériová výroba, potřebovali místo pro naskladnění materiálu a manufakturu.

Obracejí se na vás i přímo majitelé opuštěných budov?
Někdy ano, takhle jsme probudili bývalou ubytovnu v Sadové ulici. Noví majitelé ji v příštích letech chtějí proměnit v poměrně atraktivní bydlení a aby do té doby budova nezela prázdnotou, našli jsme jí dočasné využití. Sídlí v ní teď asi pět nájemníků, kteří prostory využívají jako umělecké ateliéry. V tomhle případě majitelé pochopili benefity, které jim dočasné užívání může přinést, a navíc jsou uvědomělí a chtějí městu něco vrátit.

Co jim dočasné užívání přináší?
Sociální dohled. Chvíle mezi vystěhováním původních obyvatel a příchodem nových majitelů stačila k tomu, aby domu daly poslední ránu nájezdy vandalů. Když jsme ho poprvé navštívili, nefungovala tam elektřina, voda ani topení, natož záchod. Na majitele to funguje jako apel, že je lepší společně najít dočasné využití, byť nebude přinášet plnohodnotný zisk z nájmů, než budovu nechat dojít tak daleko. Zaslepovat okna, dveře, hasit požáry a bát se o její stav.

Jak to celé vzniklo?

Myšlenka vznikla na magistrátu, který se zapojil do evropského programu na výměnu zkušeností s využíváním opuštěných prostorů. Kromě Ostravy se zapojily také Athény, Brémy, Helsinky nebo belgický Gent. Výstupem projektu byly jednorázové pokusy o oživení prostorů a závěrečná zpráva, podle které je potřeba takovou aktivitu institucionalizovat. Ideálně tak, aby lidé nemuseli za úředníky do útrob radničního bludiště. Vznikla kancelář Refill, kterou pilotně provozovalo Kulturní centrum Cooltour. Po roce jsme pak přešli pod MAPPA.

Web projektu REFILL

Jak pátráte po kontaktech na majitele opuštěných budov?
To je celkem detektivka. V katastru je sice u každého objektu uvedena adresa vlastníka, jenže ta se někdy shoduje s adresou prázdného domu. Když tam necháte dopis, moc si nepomůžete. Protože nejsme úředníci, přistupujeme k tomu občas trochu punkově. Někdy ale musíme proniknout do úřednických pravidel a vyhlášek, protože zpřístupňujeme také objekty ve vlastnictví města.

Daří se to? Jmenoval jste jen prostory v soukromých rukou.
U města je to složité, protože své prostory vlastní v různých režimech. Někdy správu svěřuje městským obvodům, které mají vlastní rozhodovací aparát, někdy je svěřuje svým akciovým společnostem. I když Ostrava ve svém strategickém plánu nepřímo deklaruje oživování opuštěných prostorů, třeba budova Ostravských vodáren a kanalizací, kterou jsme se opakovaně snažili oživit, je dodnes prázdná. Člověk vnímá město jako homogenní, ale ono vůbec není, rozhoduje se na mnoha úrovních. Až teď, dva a půl roku po založení kanceláře, jsme blízko schválení metodiky dočasného užívání prázdných prostorů pro městské obvody.

Čím je přesvědčujete, že to má smysl?
Město hospodaří s majetkem nás všech a zákon říká, že by s ním mělo hospodařit s péčí řádného hospodáře. V Česku máme tendenci být papežštější než papež, což někdy vede k tomu, že se raději neděje nic. Přesvědčujeme obvody, že je lepší dočasně poskytnout opuštěné prostory bez vysoutěženého nájemného, než tam nemít nic. I za prázdné prostory město přispívá do fondu oprav, což jsou každý měsíc často mnohatisícové částky. A to, že je někde prázdno, neznamená, že je prostor zakonzervovaný. Bez sociálního dohledu tam dochází k vandalismu, rozrůstají se pavučiny, přestávají fungovat sítě. Omšelé výloze sice vrátíte lesk rychle, ale jiné věci trvají a nic nenahradí využívání místa. To nic je časem spíš minus.

Tomáš Zetek.

Tomáš Zetek

Co vlastně znamená to dočasně?
Na jasně vymezenou časovou dobu. Některá místa jsou tak vybydlená, že dočasnost u nich může být i několik let. Obecně to znamená, že dáváme lidem prostor trochu experimentovat. Oslovují nás mladí lidé, kteří chtějí podnikat, ale chybí jim kapitál pro komerční prostory. I kdyby jen deset procent z nich uspělo, rozvinulo svůj nápad v podnikání a začalo platit regulérní nájem, tak je to úspěch. Myslím, že i při správě městského majetku bychom mohli připustit nějakou míru rizika.

Jak je to u soukromých majitelů? Má město nebo stát nástroje, které by majitele donutily nespekulovat s nevyužitými objekty?
Ne, celé je to postavené na dobré vůli a společenské odpovědnosti. A bohužel ne každý slyší na naše argumenty, že zpomalení nebo zastavení chátrání objektu šetří peníze. Přitom to je pro majitele i možnost k vychování regulérního nájemce. Mohou nájem předem škálovat nebo zvyšovat podle toho, jak se bude dařit mladým lidem, kteří v daném, zpočátku třeba lehce zanedbaném prostoru začnou podnikat. Nějaká intervence ze strany města by pomohla. Teď město nemůže nic podnikat do té doby, než opuštěné budovy začnou někoho ohrožovat na zdraví.

Takže by mělo zasahovat dříve?
Můj osobní názor je, že ano. Prázdné objekty v ulicích kazí image města a vysávají z něj energii. Žijeme s dědictvím divokých devadesátých let, kdy jsme přešli z extrému „všechno je všech“ do extrému „soukromé vlastnictví je svaté“. Pokud ve městě vlastním dům, není pravda, že je nedotknutelný a jen já mám právo o něm rozhodovat.

Hodnotu domu určují nejen použité materiály, ale také lokalita. Prázdný dům, ke kterému se dá dojít po pěkném chodníku, dopravit hromadnou dopravou a který má hezké okolí, bere příležitosti jak jiným domům, tak městu. A pokud je jich někde hodně, bude tam proudit méně lidí a tratíme všichni. Město je v tomhle symbiotický systém. Když ve městě začne odumírat mnoho buněk, tedy přibývat prázdných domů, je to jako postupující nemoc. Na druhou stranu i velká příležitost.

Jak si to představujete? Co by mělo majitele donutit?
Častý názor je, že vše má svou cenu a při patřičně vysoké nabídce prodá svůj dům každý majitel. Jenže to je jen jinými slovy popsané spekulantství. A nevím, jestli by město mělo něco takového podporovat. Přece jen má omezené zdroje a nemůže vykupovat za astronomické částky jednotlivé budovy od lidí, kteří lavírují s tím, o kolik peněz si říct. Využití dlouho prázdných budov tedy můžeme řešit pobídkami pro majitele, ale měly by existovat i represivní nástroje. Obecně chybí něco, co by je pošťouchlo a přivedlo ke společnému jednacímu stolu s městem. Řada z nich hraje mrtvé brouky, nedají se kontaktovat a vyhovuje jim to tak. 

Pomoci může vyšší daň z dlouho nevyužívaných nemovitostí a v nejzazším případě i vyvlastnění ve veřejném zájmu za náhradu. Už se to děje při stavbě důležité infrastruktury, třeba dálnic, tak nevidím důvod, proč by se to nemohlo dít i ve městě. Tuhle diskusi je ale třeba vést na celostátní úrovni.

To je běh na dlouhou trať. Nemůže se město zbavit opuštěných budov ještě jinak a dříve?
Objevuje se myšlenka vyloženě městského developera jako týmu lidí, kteří by centralizovaně hospodařili s městským majetkem. Vyřešilo by to ty problémy s roztříštěností, kvůli kterým jsou některé budovy v rukou města prázdné. Developer by mohl řešit i nakládání s prolukami, které tady jsou ještě po válečném bombardování, a brownfieldy, tedy územími po průmyslové výrobě, která často potřebují sanaci.

Proč je výhodnější stavět na nich než na zelené louce?
Je to pro město udržitelnější, než se rozpínat do okolní krajiny. Měli bychom chtít město, které je koncentrované co do počtu lidí, energie i nápadů. Ne roztahané, mnohdy na úkor kvalitní zemědělské půdy a přírody. Takový postup by znamenal enormní zvyšování nákladů města. Musely by se rozšiřovat sítě a infrastruktura, to znamená silnice, vodovody a kanalizace, linky hromadné dopravy.

Když se povede využít brownfieldy, třeba oblasti dřívějších průmyslových areálů, které v Ostravě leží uprostřed zastavěného území, tak to bude mnohem udržitelnější. Nejen ekologicky, ale také ekonomicky. Zaplňovat prázdné budovy, zastavovat proluky nebo brownfieldy, obecně jakékoli využití toho, co už tu máme, je lepší, než stavět na zelené louce.

Autor:
  • Nejčtenější

Z oslavy na Opavsku si osm lidí odneslo jihoafrickou variantu koronaviru

Hygienici v Moravskoslezském kraji zjistili jihoafrickou variantu koronaviru u šesti rodinných příslušníků z Opavska a...

Záhada na Opavsku, nákaza ve dvou městech vysoce převyšuje průměr kraje

Všude jinde epidemie koronaviru ustupuje, dvě města na Opavsku se ale trendu výrazně vymykají. Na otázku, proč je v...

Odvolaní manželé vyhrávají soudy. Fakultní nemocnici to stojí miliony

Igoru Dvořáčkovi, který musel před třemi lety s ostudou odejít z Fakultní nemocnice Ostrava, vrátily soudy práci i...

Majitel Imexu byl před výbuchem v hotelu, v němž bydleli agenti GRU

Majitel Imexu Petr Bernatík mladší se podle informací portálu iRozhlas pohyboval den před výbuchem muničního skladu u...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Firmy začínají očkovat. Tisícovky zaměstnanců dělí od vakcíny už jen formality

Premium Velké firmy začaly očkovat své zaměstnance samy. Je to pro ně výhodnější, nemusí testovat a jejich pracovníci nemusí za...

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

Geniální v jednoduchosti. Nadšenec opraví na trabantu v podstatě všechno

Premium Sedím v kabině trabantu a když jeho řidič Eduard Křenek nastartuje motor, s nezaměnitelným zvukem na mne padne mírná...

Ostravské stopy: Španělská sbírka galerie je unikátní, upozorňuje Štěpánek

Kurátor Pavel Štěpánek zná Ostravu už z doby socialismu a jako profesor výtvarného umění platí za největšího znalce...

Ředitel přehlídky: Stálo nás to nervy, ale festival Leoše Janáčka bude

Jedno z prvních setkání s živou mexickou nebo francouzskou kulturou nejen v tomto roce umožní Mezinárodní hudební...

Jízda příměstským autobusem se v kraji prodraží o 40 procent na kilometr

Cestující v Moravskoslezském kraji si od prázdnin výrazně připlatí za jízdu v příměstských autobusech. Zástupci...

Statutární město Ostrava
Referent aplikace územního plánu

Statutární město Ostrava
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 22 980 - 33 790 Kč

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Princ Harry: Žil jsem jako v zoo. Podívejte, co to udělalo s mou matkou

Na streamovací službě Apple TV+ bude mít brzy premiéru dokument týkající se psychického zdraví, vytvořený princem...

Gelemová se po sedmi letech rozešla se Slováčkem. Touží po rodině

Malířka Lucie Gelemová (38) a hudebník Felix Slováček (77) se rozešli. Žili spolu sedm let, přestože se muzikant...

Cestovky přestřelily při smlouvání pobytů, teď ruší zájezdy i lety

Premium Cestovatelský boom se zatím nekoná. Kanceláře špatně odhadly touhu Čechů vyrazit s ustupující pandemií na zahraniční...

Soused si chce cestu na zastávku krátit přes náš pozemek, chce branku v plotu

Premium Soused si chce ve svém plotu, který stojí na hranici s naším pozemkem, vybudovat branku. Chodil by přes náš pozemek a...