Ono českých novin bylo v převážně německé Opavě minimum.

I české divadlo zde vystupovalo pouze pohostinsky.

Skutečnost, že zde čeští gymnazisté napsali vtipnou satiru na místní poměry byla reálným (intelektuálním) úspěchech místní české menšiny

Historicke dilo jehoz vehlas presahl hranice mesta:

O příznivém přijetí publikem psal hlučínský týdeník Náš Domov.

Tak ono kdyby se více zapatralo ve starých papírech některých rodin, tak se takových studentských epigonskych děl osobností své doby, najde "neurekom". A povětšinou to, že jsou zapomenuté, má své opodstatnění. I J. Werich vzpomínal na jedno své spisovatelské dílko, které prý skoro kopírovalo Chestertona. A ani tenkrát mu to neotiskli v časopisu. Tyhle věci mají z 90% především význam citový pro autora a jeho okolí. Nevyvracim, že se může shodou okolností nalézt i "perla". Ale toto dílko to asi nebude...

Molínovo jméno mi bylo povědomé, se zmínkou o Dikobrazu jsem si hnedka vzpomněl

Když se Josef Molín chtěl v roce 1950 zavděčit angažovanou kresbou pokryteckých amerických politiků křtících válečnou loď Peace, určitě by ho v životě nenapadlo, že patřičné orgány uvidí na obálce časopisu Dikobraz mezi zkarikovanými postavami i prezidenta Klementa Gottwalda a jeho ženu Martu. Molín skončil na osmnáct měsíců za mřížemi.

Mám trochu podezření, že se nakonec ukáže, že autorem této nově objevené hry je (jako ostatně u většiny ztracených a znovuobjevených her) Jára Cimrman.

Samozřejmě. Jde o část jeho operety Proso.

To musí být významný objev - hra, po které ani hned po jejím uvedení před málem devadesáti lety pes neštěkl a nikdy si na ni nikdo nevzpomněl.