Fantasta a snílek, nebo naopak vizionář, který neměl štěstí na politiky schopné docenit jeho pohled do budoucna? Zatím na Karla Kublína a jeho nápady vzpomínají Ostravané různě. Ale je možné, že skeptici svůj pohled brzy změní.
„Byl to schopný muž, báňský odborník s velkými zkušenostmi v oboru. Zemřel před sedmi lety. Nyní se ukazuje, že některé z jeho myšlenek by se mohly uskutečnit,“ říká Kublínův zeť a zastupitel Ostravy za ČSSD Ivo Hařovský.
„Ostravané by měli například vědět, že to byl právě Karel Kublín, kdo přišel už před téměř dvaceti lety s návrhem na vybudování lanovky ve městě. Ta byla součástí mnohem většího projektu, který počítal s využitím obrovského množství důlní vody pod městem.“
O lanovce začal mluvit primátor Ostravy v souvislosti s přípravou strategického plánu rozvoje města na léta 2017 až 2023. Přeje si městskou lanovou dráhu s kabinkami, která bude součástí veřejné dopravy a zároveň atrakcí pro turisty.
„Hlavní trasa by měla vést z Dolní oblasti Vítkovic přes Novou Karolinu a Černou louku do zoo,“ nastínil primátor Tomáš Macura s tím, že vznikne studie proveditelnosti.
S návrhem lanovky přišel nyní podle radních Ostravan Vlastimil Sládek. „Na svém projektu jsem pracoval asi sedm let,“ říká Sládek.
Lanovky mají v Ostravě více než stoletou historii, nad hlavami obyvatel města vozily uhlí v letech 1884 až 1988. Návrhů na návrat lanovky, která by ale vozila lidi, vzniklo víc.
Ten Kublínův se od ostatních liší. Chtěl, aby lanovka spojovala řadu existujících i zcela nových atrakcí. Takových, které by do Ostravy lákaly návštěvníky z širokého okolí - jako akvapark Tropical Islands v Berlíně.
Vyplývá to z jeho návrhu podnikatelského projektu z roku 1998 nazvaného: Využití čerpaných důlních vod z likvidovaných dolů ostravské části OKD. Redakce MF DNES má materiál k dispozici.
Lanovka je v něm součástí rekreačního a lázeňského komplexu nazvaného Karbonský a tropický ráj. Ten měl vyrůst na tehdy ještě volném prostoru po koksovně Karolině. Na něj měl navázat obří sportovní a zábavní park, který by zabral celé území Dolní oblasti Vítkovic. To by ale stálo asi 3,5 miliardy.
Hařovský: Důlní vodu musíme čerpat, tak proč ji nevyužít?
Nápad sice zaujal řadu lidí včetně tehdejšího primátora Evžena Tošenovského, ale i kvůli obřím nákladům nakonec zvítězil pragmatismus a Karolině dnes dominuje kontroverzní obchodní centrum.
Ani Dolní Vítkovice nejsou takové, jaké si je představoval Kublín, ale díky opraveným technickým památkám, novým stavbám a pestrému programu patří mezi tři nejnavštěvovanější turistické cíle v zemi.
Ivo Hařovský, který je spolu s Miroslavem Pěkným spoluautorem Kublínova projektu Tropického ráje, je ale přesvědčený, že myšlenka na využití slané důlní vody pro rekreační i léčebné účely ještě není zatracená.
„Naopak, nabývá na aktuálnosti s blížícím se koncem těžby na Karvinsku. Navíc pro stavbu Tropického ráje je v Dolních Vítkovicích i dnes dost místa,“ míní.
Argumentuje tím, že od roku 1994, kdy skončila těžba v Ostravské pánvi, musí státní podnik Diamo čerpat důlní vodu, aby nezalila karvinské šachty.
„Zatím firma přečerpává vodu do Ostravice. Ale co až skončí těžba na Karvinsku? Když se přestane čerpat, začne stoupat hladina spodní vody a bude vytlačovat víc důlního plynu. Ostrava tak může v budoucnu čelit velkým problémům,“ naznačuje Hařovský, který 20 let pracoval v OKD.
Podle něj by za těchto okolností byla velká chyba slanou a teplou vodu do budoucna nevyužít. A to nejen k rekreaci.
„Na rozdíl od moří znečišťovaných odpady je voda z ostravského podzemí čistá. Může proto sloužit jako zdroj energie a užitkové vody, ale také jako obří zásobník pitné vody pro období sucha. Jen ji musíme odsolit a patřičně upravit,“ tvrdí Hařovský.
Důlní voda je agresivní, proto je složité ji využítPodle Iva Hařovského je škoda, že většina ostravské důlní vody končí bez užitku v řece Ostravici, zvlášť když podnik Diamo ji už dávno využívá k ohřevu vody pro koupání i pro vytápění jedné ze svých budov. Ředitel podniku Josef Havelka ale namítá, že i když zájemci o využití důlních vod jsou, nakonec vždy od svých záměrů ustoupí. „My vypouštíme do řeky 27 stupňů teplou, mírně slanou důlní vodu bezúplatně a bez čištění, ale každý další uživatel by musel platit. Navíc poměr síranů a chloritů je tak nepříjemný, že rychle koroduje potrubí. Proto máme potrubí ze sklolaminátu, který agresivitu vody zvládá. To jsou základní brzdy,“ líčí Havelka. „Kvůli agresivitě vody jsme upustili od záměru města vytápět důlní vodou některé školní budovy,“ vzpomíná i europoslanec Evžen Tošenovský, který s Karlem Kublínem několikrát jednal o Tropickém ráji v 90. letech jako primátor Ostravy. Nápad to byl podle něj zajímavý, ale tehdy technicky i ekonomicky neřešitelný. „Navíc území Karoliny bylo majetkově tak složité, že jsem panu Kublínovi navrhoval, ať se zaměří na jiný prostor,“ dodal Tošenovský s tím, že naopak o lanovce se ve městě uvažuje již od 80. let. Hařovský chce Tropický ráj prosazovat dál. „Technické možnosti se vyvíjejí. A v případě sucha půjde stranou i ekonomika,“ tvrdí. |
