Patří k největší hrozbě pro zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje, zejména pak Ostravska a Karvinska. V Ostravě jeho množství v ovzduší překračuje zákonem povolené limity i desetinásobně. Stanice meteorologů koncentrace benzo(a)pyrenu měří, kolik jej však do ovzduší vypustí průmysl, není jasné. Ekologové to chtějí změnit.
Ačkoliv už od roku 2005 průmysl povinně prostřednictvím integrovaného registru znečišťovatelů zveřejňuje své emise, pro rakovinotvorný benzo(a)pyren to neplatí. "Lidé tak nevědí, kolik jej vypouští," upozorňuje Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Benzo(a)pyren zvyšuje nemocnost dětí, říká vědec
Dosavadní výzkumy přitom ukázaly, že benzo(a)pyren zdraví lidí poškozuje. "Významně zvyšuje nemocnost dětí, výskyt astmatu u dětí i úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u dospělých," uvádí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Výzkum jeho týmu v Ostravě prokázal, že škodlivina zasahuje i do genofondu člověka. Ostravané díky zvýšené aktivitě jednoho z reparačních genů sice lépe odolávají působení škodlivin, jak dlouho však dokáže organismus vzdorovat, je velkou neznámou. "Negativní důsledky této adaptivní odpovědi spočívají ve zkrácení průměrné délky života," uvádí Šrám.
Snahy o zařazení látky do registru sahají do roku 2003
Ekologové už o zařazení benzo(a) pyrenu mezi 93 látek, jejichž emise u podniků integrovaný registr sleduje, usilovali v roce 2003, kdy se systém připravoval. Neuspěli. V registru se místo něj uvádí celkové množství vypuštěných polyaromátů. Ne všechny jsou ale stejně škodlivé.
Teď to zkoušejí znovu. Ze strany státu, průmyslu i Evropské unie však vycházejí spíše opačné snahy, a to snížení počtu uváděných látek.
Ekologové přitom upozorňují, že registr plní účel. "Po dobu minimálně dvou let mají emise průmyslu zlepšující se trend," uvedl vedoucí havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.
