Benzo(a)pyren vzniká při NEDOKONALÉM SPALOVÁNÍ organických materiálů (lokální topeniště, uhlí, dřevo). Kromě toho si jej sami doma připravujeme třeba spalováním listů tabáku při kouření, při tak oblíbeném grilování na otevřeném ohni, nebo se nám dostává do potravin při neméně oblíbeném uzení.

Jinak je benzo(a)pyren obsažen i ve výfukových plynech vznětových motorů (a jsme zase u dopravy)...

Takže nehledejme zase viníka znečištění jen v průmyslu, jak jsme to donedávna dělali třeba s prachem a dalšími emisemi, ale podívejme se velmi dobře i kolem sebe doma!

Z dopravy toho jde opravdu málo, je to tak tisícina toho, co z lokálních topenišť.

To není žádné tajemství, co jsou zdroje benzo(a)pyrenu. Jsou to koksovny, aglomerace na hutích, "asfaltovny" (obalovny živičných směsí) a LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ. Ještě existuje jeden nejistý zdroj B(a)P, doutnající haldy, to zatím nikdo pořádně nezkoumal.

Pokud vás zajímají konkrétní čísla, tak jsou třeba v: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-ochrany-zivotniho-prostredi/oddeleni-odpadoveho-hospodarstvi-a-ochrany-ovzdusi/analyza-kvality-ovzdusi-v-ostrave/analyza-kvality-ovzdusi

Něco podobného je k dispozici pro celý MSK, a průmyslové zdroje B(a)P se dají získat z REZZO. Jen to není na webu, člověk musí oslovit ČHMÚ.

Problém s emisemi B(a)P je u významných průmyslových zdrojů, že jsou součástí fugitivních emisí. Takže tam panuje značná nejistota v tom, kolik jich je. U koksovny třeba není nikdy jisté jestli jsou to 2, 20 nebo 200 kg/rok.

V lokálních topeništích vzniká B(a)P hlavně nedokonalým spalováním pevných paliv (když to "dusíte"). Takže až uvidíte jak jde od souseda z komína tmavý dým, tak mu můžete poděkovat za budoucí rakovinu.

Co kdyby hoši z Arniky oslovili někoho, kdo se tím profesionálně zabývá. Ne doktora Šráma, který sice (možná) umí zkoumat geny, ale problematice ovzduší nerozumí ani jako koza petrželi.