Město žalovalo vládu, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo dopravy za to, že dostatečně a efektivně nechránila čistotu ovzduší v Ostravě a nevytvořila funkční systém vedoucí k dodržování imisních a emisních limitů.
Ostrava podala žalobu už na jaře roku 2010. Vadí jí, že stát situaci se špatným ovzduším, které v regionu patří k nejhorším v Evropě, údajně neřeší dostatečně.
Pavel Utěšený z advokátní kanceláře Brož, Sokol a Novák, která Ostravu zastupuje, v žalobě uvedl, že je porušeno právo města na příznivé životní prostředí. Pokud už byly přijaty zákony a normy, které jsou v souladu s evropskými směrnice, stát se aktivně nepodílí na tom, aby byly dodržovány.
Soudkyně Ludmila Sandnerová při vyhlášení verdiktu uvedla, že nemá pochyb o špatném stavu ovzduší na Ostravsku a častém překračování platných norem. Podle ní však žalující strana neprokázala, jak za tento stav může nečinnost státu, konkrétně vlády a ministerstev životního prostředí a dopravy. I město samotné má podle ní spoustu možností, jak pracovat na zlepšení ovzduší, a není jasné, jaké kroky učinilo.
Proti rozhodnutí pražského městského soudu si Ostrava může podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně. "Stížnost určitě podáme," řekl iDNES.cz primátor Petr Kajnar (ČSSD).
Žaloba u pražského městského soudu podle něj byla jen začátek. "Ani jsem nečekal, že bychom v prvním kole vyhráli. V Evropě jsou však kvůli nečinnosti státu precedentní rozsudky, věřím, že ve finále uspějeme," uvedl ostravský primátor po zamítnutí žaloby na stát.
"Jen v jednom případě bych byl rád, kdybychom neuspěli. Bylo by to v případě, že by stát zasáhl a kvalita ovzduší by se zlepšila natolik, že by už nebyl důvod k žalobě," dodal primátor.
K odůvodnění rozsudku řekl, že byla žalovaná nečinnost státu. Nebyl tedy důvod, proč by Ostrava měla dokládat, jaké kroky činí pro ochranu ovzduší, kterých je celá řada. Zbylé důvody, proč soud žalobu zamítl, nejprve probere s právníky.
Ostrava má jedno z nejvíce znečištěných ovzduší v celé Evropě. Například pro polétavý prach je limit 25 mikrogramů na metr krychlový. V Moravskoslezském kraji mívají měřící stanice hodnoty od 32 do 36 mikrogramů na metr krychlový, na Karvinsku překračují čtyřicítku. V Evropě takové je podobná míra znečištění v bulharských městech Plovdiv a Sofie a polských Katovicích a Krakově (o srovnání Ostravy s Paříží čtěte více zde).
