Cílem je přimět děti k absolvování běžné základní školy a do budoucna jim tak zajistit větší šanci pro zisk lepší práce. O to podle lidí z organizací pracujících s menšinami usiluje čím dál víc Romů.
A usilují o to i rodiče dětí, které v posledních dnech v Ostravě a Horní Suché na Karvinsku k zápisu doprovodily členky týmu ze společnosti Vzájemné soužití.
Prověřovaly, jestli školy k romským dětem během zápisu přistupují stejně jako k dětem z většinové společnosti.
"Zápisem už prošly všechny děti. Zatím čekáme na rozhodnutí, jestli byly přijaty," řekla Jolana Šmarhovyčová ze Vzájemného soužití.
Zápisy, na které se děti pod dohledem týmu připravovaly v předstihu, podle Jolany Šmarhovyčové proběhly bez potíží, jediný zádrhel se objevil na Základní škole Pěší v Ostravě-Muglinově.
Tam se do první třídy pod dohledem Vzájemného soužití hlásilo jedenáct dětí. Vedení školy bylo ale už rozhodnuté otevřít jen jednu první třídu. A podle ředitele školy není možné, aby mezi jejími žáky byl tak vysoký počet romských dětí.
"Naše škola se nebrání integraci. V každé ze tříd máme průměrně čtyři až pět romských dětí. O mnoho víc by jich v jediné třídě podle našeho přesvědčení být nemělo, protože integrace se pak obrací naruby a rodiče přehlašují děti z majority jinam," líčí ředitel Základní školy Pěší Kamil Krahula, který zástupkyním týmu navrhl, aby budoucí prvňáky zkusily přihlásit i na jiné školy v obvodu.
To ale Jolana Šmarhovyčová považovala za nepřijatelné. Stejně jako údajný ředitelův návrh, aby děti, které jsou podle členek týmu připravené pro první třídu, dostaly odklad školní docházky.
Integrace ano, ale má své meze, říkají ředitelé
Nakonec se děti za dohledu týmu k zápisu dostavily a po dalších peripetiích jím prošly. Jak ale naznačuje ředitel, je dost pravděpodobné, že stejně všechny romské děti na školu přijaty nebudou.
"Zápisem prošlo celkem čtyřicet dětí, z nich budeme do jedné první třídy vybírat třicet. Budeme přitom trochu detailněji přihlížet k připravenosti každého z dětí," říká Kamil Krahula.
Není přitom jediným ředitelem základní školy, který míní, že integrace dětí z minority mezi majoritu sice škola podporuje, ale jen v určitém počtu.
"Existuje psychologická hranice pro počet integrovaných dětí bez ohledu na jejich odlišnost od většinové společnosti, která když je ve třídě nebo ve škole překročená, tak se rodiče z majority snaží své děti převést na jinou školu," uvádí jeden z ředitelů základních škol v Ostravě, který chtěl zůstat v anonymitě.
Třeba v Základní škole Chrustova ve Slezské Ostravě se integrace Romů daří. Jak vysvětluje tamní ředitel Radim Motyčka, může za to hlavně fakt, že romské a neromské děti spolu vyrůstají už od školky a na základní školu pak přecházejí společně.
"Romské a neromské děti, které k nám chodí do školy, se znají třeba od tří let, na tom to celé stojí. Kdyby k nám začaly docházet děti z vyčleněných lokalit, rázem by nastal problém," říká Radim Motyčka.
Ačkoli se v základních školách v kraji běžně vzdělávají i romské děti, početně stále vítězí ve školách praktických, které před časem nahradily školy zvláštní.
Podle zástupců organizací pracujících s menšinami se do praktických škol dostávají i děti, které mají intelektově na to, aby prošly běžnou základku.
A v budoucnu pak přicházejí o šanci na dobrou, či alespoň nějakou práci.
Ředitel Poradny pro primární prevenci Ostrava Tomáš Velička připomíná, že mezi romskými rodiči je množství těch, kteří usilují o to, aby se jejich děti mohly učit na běžné základní škole.
"Bohužel ale existuje i spousta takových, kteří se nechtějí se svými dětmi učit, nechtějí si komplikovat život, a proto se snaží své dítě spíš dostat na praktickou školu," vysvětluje Tomáš Velička.
"Ale existuje naopak i řada romských dětí, které mají například dost možná lehkou mentální retardaci a studují v normální základní škole, protože poradny mají potíž je takto diagnostikovat. Liší se to případ od případu," přibližuje situaci odborník.
