Nerovný přístup škol k romským dětem trvá i pět let po vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého český školský systém diskriminuje Romy. Vyplývá to z výzkumné zprávy Amnesty International (AI) a Evropského centra pro práva Romů (ERRC).
Podle ředitele ERRC Dezideriu Gregelyho čelí tisíce romských dětí v segregovaných školách mizivým vyhlídkám na lepší vzdělání a budoucí pracovní uplatnění. Systém vzdělávání v České republice je totiž nastaven tak, že má na budoucnost romských dětí často neblahé následky.
"Bohužel tak dnes mnoho romských žáků prožívá tutéž nespravedlivou zkušenost, kvůli které podalo osmnáct romských dětí z Ostravy stížnost Evropskému soudu pro lidská práva už před více než deseti lety," říká ředitel ERRC Dezideriu Gregely.
Rozhodnutí Evropského souduV roce 2007 vydal Evropský soud pro lidská práva proti České republice přelomový rozsudek, podle něhož bylo 18 romských dětí diskriminováno, když byly zařazeny do škol pro žáky s lehkým mentálním postižením. "Stěžovatelé byli umístěni do škol pro děti s lehkým mentálním postižením, kde měly učební osnovy nižší úroveň než na běžných školách, a kde byli stěžovatelé izolováni od žáků z většinové populace," píše se v odůvodnění rozsudku. |
Zpráva dokládá, že romské děti jsou stále v neúměrné míře umisťovány ve školách a třídách určených pro žáky s lehkým mentálním postižením nebo segregovány v romských školách a třídách. Nejhorší situace je v Ostravě, kde v praktických školách končí více než polovina romských dětí.
Ministerstvo školství naopak tvrdí, že situace se zlepšuje a počet romských dětí v praktických školách klesá (více čtěte zde). Úřad navíc od příštího roku připravuje další opatření ke zlepšení situace. Proti rušení praktických škol se postavila i část odborníků.
Ministerstvo postupuje podle Národního akčního plánu, které vydalo v roce 2010 v reakci na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Podle nevládních organizací je však dokument vágní a není jasné, jak mají být doporučovaná opatření financována.
Nerovný přístup romských dětí ke vzdělání však potvrdila i nedávná zpráva ombudsmana Pavla Varvařovského. Jeho pracovníci ve výzkumu zjistili, že ve školách pro děti s lehkým mentálním postižením tvoří romské děti 32 procent žáků, podle jejich učitelů dokonce 35 procent (více čtěte zde). Odhadovaný počet Romů v populaci ČR je přitom 1,4 až 2,8 procenta.
Praktické školy jsou motorem segregace, tvrdí aktivisté
Podle AI je chybný celý systém praktických škol i diagnostické metody psychologů. Hlavním problémem podle aktivistů je, že neexistuje efektivní kontrola přeřazování žáků do praktických škol. "Praktické vzdělávání nikam nevede, přestože došlo k přejmenování zvláštních škol na školy praktické," řekl Gergely.
Ministerstvo sice v roce 2005 přejmenovalo zvláštní školy na praktické, systém speciálních škol pro lehce mentálně postižené děti a děti s problémy s učením prý ale stále funguje. "Praktické školy jsou motorem segregace a předsudky olejem, který tento motor promazává," uvedl ředitel AI John Dalhusien.
Zpráva proto doporučuje postupné zařazování romských dětí do běžných škol včetně stanovení harmonogramu změn.
"Za tím účelem by mělo být zváženo zavedení jak stálých podpůrných opatření, jako například zajištění bezplatné dopravy, tak speciálních dočasných zásahů, jako například stanovení kvót či jiných ukazatelů, aby vláda dostála své povinnosti bojovat proti rasové diskriminaci a segregaci," uvádí zpráva. Zpřesnit by se měla i diagnostika, podle níž jsou malí Romové často označeni za lehce mentálně postižené, ačkoliv jsou třeba jen zanedbaní.
Právě zlepšení diagnostiky a poradenství chystá ministerstvo školství. Podle mluvčího Marka Zemana chtějí také přepracovat celou strategii začleňování. Jednotlivé změny by mohly začít platit od příštího roku. Rušení praktických škol prý ale neplánují.
