EEG neboli elektroencefalografie slouží k odhalení změn v elektrické aktivitě...

EEG neboli elektroencefalografie slouží k odhalení změn v elektrické aktivitě mozku a pomáhá i k diagnostice epilepsie. | foto: Profimedia.cz

Epilepsie: nemoc, kterou pacienti často raději tají

  • 11
Jen v České republice má epilepsii téměř 100 tisíc lidí a na celém světě je jich zhruba 40 milionů. Nemoc, která se projevuje záchvatovitými stavy, je způsobena poruchou funkce určitých oblastí mozku. Podle lékařů může choroba udeřit v jakémkoliv věku.

Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku vůbec. 

Jak pomoci epileptikovi při záchvatu:

1. Odstraňte předměty, které mohou způsobit poranění. Pacienta přesouvejte na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložte mu hlavu, uvolněte oděv kolem krku.

2. Nebraňte záškubům, křeči ani automatickým pohybům postiženého, pokud nehrozí nebezpečí poranění či poškození věcí. Nerozevírejte násilím ústa pacienta. Vyčkejte na konec záchvatu.

3. Při trvající poruše vědomí umístěte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřete mu ústa, vyčistěte dutinu ústní a předsuňte dolní čelist. Vyčkejte, až se pacient vrátí do plného vědomí.

4. Při po záchvatové zmatenosti zkuste pacienta slovně uklidnit. Pokud to není nezbytně nutné, neomezujte jej v pohybu.

5. Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).

6. Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.

Není to jen jedna nemoc, jde o desítky různých typů tohoto onemocnění, které mají různé příčiny a mohou zcela odlišně postupovat. Nemoc způsobuje pacientům rozdílné druhy záchvatů, v některých případech může přivodit i bezvědomí a ohrozit člověka na životě.

Podle statistik má až 30 procent epileptiků závažný průběh choroby, který významně ovlivňuje jejich život, zbytek epileptiků má šanci díky lékům žít téměř bez potíží.

Od zahledění až po ztrátu vědomí

Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jedné takové příhodě. Epileptické záchvaty mohou mít různou podobu, projevují se například pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak křečemi končetin se ztrátou vědomí. Objevit se mohou jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.

Přestože se epilepsie může „ozvat“ kdykoliv, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných. Kritické bývá dětství a dospívání, ale také období po pětašedesátém roce života.

Příčiny vzniku nemoci se s časem mění, dříve mezi nimi dominoval komplikovaný porod či infekční onemocnění, nyní jsou to často úrazy z adrenalinových sportů či nehod. U menší části jedinců může hrát roli i dědičnost. Záchvat ale mohou vyvolat i zátěžové situace, hladovění, konzumace alkoholu či drog.

Kromě léků může pomoci i operace

Důležitým faktorem pro zahájení léčby a výběru vhodného léku je především správná diagnóza. „Abychom mohli epilepsii účinně léčit, musíme znát její přesnou příčinu u konkrétního pacienta,“ říká lékařka Centra pro epilepsie FN Motol Jana Zárubová, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.

Co může vyvolat záchvat:

- alkohol nebo jeho odnětí u alkoholika

- nedostatek spánku nebo jeho nepravidelnost (noční směny)

- blikající světla – diskotéka, PC hry

- požití omamných látek

- někdy může záchvat vyvolat i náhlé vysazení léků

- stres, nadměrná únava, vysoká teplota, určité léky, fyzická zátěž

- hormonální změny – menstruace

Podle jejích slov je epileptologie v Česku na vysoké úrovni, a to díky diferencované péči. Jednodušší případy zůstávají v péči neurologů. Pokud záchvaty neustanou do 1 roku od vzniku onemocnění, jsou pacienti odesláni epileptologům. Jestliže záchvaty neustávají do 2 let, mají být lidé s epilepsií odesláni do Center vysoce specializované péče pro farmakorezistentní epilepsie.

„Zde se multidisciplinární tým snaží odhalit příčinu, kandidáty pro operační a stimulační léčbu a najít optimální postup, který záchvaty odstraní nebo zmírní a zároveň pacientům dovolí žít mezi záchvaty kvalitní život,“ uvádí lékařka Zárubová. Právě operace může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně změnit kvalitu žití pacientů, u nichž léky nezabírají.

Přestože je léčba nemocných s epilepsií na vysoké úrovni, pořád se většina z nich setkává se stigmatizací. 

„Nemoc je stále opředena mýty, které se nedaří odstranit. Pacienti s epilepsií bývají často pracovně znevýhodněni, zaměstnavatelé se jejich nemoci bojí. Děti s epilepsií mívají problém zúčastnit se aktivit jako různé tábory, výlety. Nemoc někdy tají samotní pacienti, obávají se totiž odmítnutí,” dodává lékařka Jana Zárubová.