Řídíme se průměrem
Doporučený denní příjem tekutin je stanoven na dva až tři litry. Jenže kolik je tedy akorát? Zkuste to jinak a pijte podle toho, kolik vážíte. Dospělý člověk by měl přijmout 35 mililitrů tekutiny na kilogram váhy.
Nebo se podívejte na www.pijtezdravouvodu.cz, když do systému zadáte základní informace včetně svého věku, spočítá vám, kolik máte vypít. A jde to i bez počítání.
Jednoduchý indikátor představuje barva moči. Světlá je v pořádku, tmavá značí, že byste měli pít víc vody.
Prý nám škodí PETky
O PET lahvích koluje řada nesmyslů. Pravda je taková, že nejsou jedovaté a ani se z nich do nápoje neuvolňují škodlivé látky. Neobsahují změkčovadla ani stabilizátory. PET je čistý polymer, který podléhá toxikologickému hodnocení. Ovšem pozor: PETky se testují na jednorázové použití. Nic víc, nic míň.
Z kohoutku teče „bílý” chlor
O tom se také často mluví – ve vodě z kohoutku je údajně moc chloru, který škodí zdraví.
Můj světPředplatné časopisu objednávejte zde.  |
Jak to je? Kohoutková voda pochází z kombinovaných zdrojů povrchových a podzemních. Aby byla pitná, tedy zdravotně nezávadná, musí se chemicky upravovat. Na závěr se většinou dezinfikuje chlorem, který z ní rychle vyprchá, stačí počkat pár minut.
Zdroj vody a její kvalitu lze dohledat u výrobců. Když je voda bělavá, není na vině chlór. Za mléčné zabarvení může provzdušnění vody, které vzniklo například při opravě potrubí.
Ani rezavá voda není zdravotně závadná. Takové zbarvení způsobují oxidy železa, které vznikají korozí stěn vodovodního potrubí. Ale stejně jako chlór nám nechutnají.
Hlavně obyčejnou
Vodu pijte pokud možno průběžně, ale jen obyčejná v létě nestačí. Více se potíme, a tím ztrácíme minerální látky. Jejich úbytek se ještě zvyšuje při fyzicky náročné práci nebo sportu.
Pitný režim v horkuPijte častěji, nejlepší jsou voda a minerálky |
Balneotechnička a předsedkyně Svazu minerálních vod Ing. Jana Ježková vysvětluje, že když musíte tělu rychle dodat potřebné látky, máte sáhnout po silně mineralizovaných vodách (obsah rozpuštěných pevných látek se pohybuje v rozmezí 1500 – 5000 mg/l).
Kdežto na běžné každodenní pití kupujte slabě a středně mineralizované vody (s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l). Rozdíl mezi kohoutkovou a minerální vodou je v tom, že minerálky mají garantované množství uváděných složek.
Během jídla se nepije!
Také tento mýtus je již přežitý. Správně byste se měli trochu „prolít“ už před jídlem, ještě více během něj.
Víte, že…Dostatek vhodných tekutin podporuje u dětí poznávací funkce, ale také dobrou náladu i pocit štěstí, zatímco nedostatek vody nebo příjem nevhodných tekutin (limonád a dalších sladkých nápojů) je podstatně zhoršuje. |
Podle nutriční terapeutky Tamary Starnovské, předsedkyně společnosti Sekce výživy a nutriční péče, tekutiny přijaté před konzumací zajišťují dostatek slin, což je první předpoklad dobrého trávení. Rovněž přispívají ke snadnému pohybu tráveniny, zabraňují nadýmání či zácpě.
A průběžné zapíjení soust zase v žaludku naředí potravu, takže střeva při jejím zpracování nejsou tolik zatěžovaná.
Ovoce a zelenina nahradí vodu
Tady je pravda někde na půli cesty. Většinu ovoce a zeleniny tvoří hlavně voda, a když si dáte třeba meloun, nebudete mít takovou žízeň.
Pitný režim má tvořit voda doplněná slabě či středně mineralizovanými vodami a čajem, a i ten střídejte podle typu (bylinný, černý, ovocný…). |
Jenže ovoce a zelenina obsahují také vlákninu. Ta na sebe vážu vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem. Tedy více vlákniny rovná se větší potřeba tekutin.
„U mnoha druhů ovoce a zeleniny (například jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák) pokryje voda v nich obsažená nároky na potřebu tekutin. Ale například o lilku nebo kedlubně to neplatí. Neboli když je konzumujete, musíte současně přidávat tekutiny,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.
Voda ze studánky je zdravá
V České republice je několik tisíc volně přístupných studánek. Tekoucí voda v přírodě láká k osvěžení, avšak zda se napijete, či ne, je na vaše riziko. Pouze u malého množství těchto vodních zdrojů se provádí rozbor akreditovanou laboratoří. A i kdyby studánka získala atest na pitnou vodu třeba včera, dnes už může být situace jiná. Stačí, když zaprší, a kvalita se může změnit.
Pokud jste zdravotně v pořádku a napijete se na pohled čisté vody, s největší pravděpodobností se nic nestane, ale nikdo vám to nezaručí. Více o studánkách se dozvíte na www.estudanky.eu, zde si také lze stáhnout jejich mapu nebo aplikaci pro Android.
