Někdy se stane, že se naše tělo splete a imunitní systém zaútočí protilátkami na vlastní tkáně. Tak vznikají autoimunitní nemoci jako cukrovka 1. typu či artritida, které jsou dnes na vzestupu. O tom, proč jich přibývá, zda existuje šance na vyléčení a proč se vůbec tělo takhle podivně sebedestruktivně chová, mluví přední molekulární imunolog a mikrobiolog Václav Hořejší.
Bílé krvinky jsou vlastně takové zbraně naší imunity, že? Zbraní imunitního systému je několik různých druhů. Je to alespoň dvacet typů bílých krvinek, potom jsou to protilátky. Ty jsou produkovány jedním z typů bílých krvinek, takzvanými B-lymfocyty. Ale významné jsou i další krevní bílkoviny, jež nám pomáhají bránit se proti některým původcům nemocí. Třeba cytokiny, což jsou jakési hormony imunitního systému, které přenášejí informace mezi buňkami a regulují imunitní odpovědi.
Celý ten systém je velmi komplikovaný, účastní se ho mnoho set různých bílkovin. Je-li špatně regulovaný, může se to projevit jako autoimunitní choroba, kdy imunitní systém rozpozná nepatřičně něco, co je organismu vlastní, jako kdyby to bylo něco cizorodého. A zbraněmi, jež normálně používá pro boj proti infekcím, likviduje vlastní tkáně a buňky.
Pokud jde o možné příčiny alergií, je velmi pravděpodobná takzvaná hygienická hypotéza. Naši předkové žili v daleko těsnějším kontaktu s přírodou.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
