Diskuse k článku

Laktátová křivka: využijte ji a trénujte chytře

Laktátová křivka je základním vodítkem při stavbě tréninku pokročilejšího běžce. Jak s výsledky testů pracovat a zda věřit chytrým hodinkám jsme zjistili v Laboratoři sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Praha.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Roman Martinic

To jsou bludy v tom článku.

1. Laktát nezpůsobuje bolest ve svalech a zakyselení to je všeobecně omílaný omyl. Naopak laktát je při výkonu velmi užitečný a je vhodné ho zvýšit. To co způsobuje únavu ve svalech jsou ionty vodíku které se uvolňují při spalování sacharidů při výkonu a ty snižují ph ve svalech a způsobují zakyselení nikoli laktát. Jiné je tomu po tréninku protože po zchladnutí může laktát způsobit svalovou horečku - pak je dobré se laktátu zbavit výklusem výklusem a protažením.

2 Celý článek postrádá smysl pro 99% běžců, protože aby mělo měření laktátu smysl musí se provádět pravidelně a během tréninků které opravdu sportovec běhá. Změřit jednou, dvakrát za rok nemá vůbec smysl. Aby to mělo význam musí se to provádět ideálně v tréninkovém plánu co týden a vzhledem k omezenému množství pracovišť se toto týká jen vrcholových sportovců a reprezentace která má na toto přístroj.

+1/−1
26.3.2016 23:04
Foto

B76a51r45b67o26r66a 98T10o87p76i54n90k34o47v18á 1465447629106

Dobrý den, než řeknete slovo bludy, přečtěte si článek pozorně.

ad 1) v boxu "Co je laktát" nikdo netvrdí že překyselení způsobuje přímo laktát ve svalech. Pozorně si jej dočtěte. Článek je odborně správný, leč musí zůstat čitelný a pochopitelný. Nejsme sciencedirect.com. Stejně tak si nemyslím, že laktát je při výkonu užitečný - tedy pokud nejste zástupcem mimozemské formy života, která místo kyslíku, sacharidů a tuků vyrábí energii z laktátu;-).

ad 2) Článek má smysl pro výkonnostní běžce, kteří si chtějí správně nastavit tréninkové zóny, tedy AEP a ANP, podle kterých budou v nové sezóně trénovat. A ze své zkušenosti vím, že ani vrcholoví sportovci je nepodstupují každý týden, jen několikrát za sezónu.

0/−1
27.3.2016 14:27

K88a79r19e25l 87K76u83č65e18r13a 7825791213320

Úžasný článek. To psal nějaký páťák z toho co si vygoogloval?

O laktát přece vůbec nejde, tedy pokud se to nepřežene.

V případě, že se ke konci sportování dostatečně "vyklusáme" tak laktát problémem není.

Zvášená tvorba laktátu je jenom důsledek nedostatečného okysličování a tím zvýšeného spalování glykogenu (cukrů) a to je hlavní problém.

Mám vyzkoušené, že na anaerobním prahu vydržím nejmíň hodinu, pak začne docházet glykogen a přijde konečná.

Pokud někdo sportuje víc než hodinu musí si tepovku hlídat a případně doplňovat cukry.

+1/−1
26.3.2016 19:44
Foto

B88a92r83b36o72r38a 63T64o19p45i71n88k23o46v21á 1465847979146

Článek vznikl ze spolupráce s Mgr. Lenkou Kovářovou, PhD., o jejíž erudici s Vámi diskutovat vůbec nehodlám. Z Vašeho příspěvku dále nechápu, na co se vlastně ptáte - o laktát samozřejmě jde. Pokud se chcete v tréninku posunout, potřebujete znát rozsah tepové frekvence v okolí aerobního a anaerobního prahu a dále s nimi pracovat. Testy nastavené na sportovních hodinkách vám toto nestanoví nijak přesně, proto se chodí na laktátový test. Tvrdíte-li, že "pokud někdo sportuje víc než hodinu, musí si tepovku hlídat", měl byste vycházet z relevantního měření provedeného při výkonu na vlastním těle, nikoliv ze svých pocitů, dojmů nebo toho "co kdo povidá v nějaký diskusi".

+2/0
27.3.2016 14:36

K11a57r63e67l 35K56u90č42e11r89a 7965151963430

Klid jenom jsem si chtěl rýpnout.

Nebuďte zbytečně nervní, zpochybňovat odbornou erudici Mgr. Lenky Kovářové, PhD mě ani na chvíli nenapadlo, obzvášť když to všechno v článku bylo již 100x uvedeno jinde.

??? Vůbec jsem nepochopil to s těmi pocity a dojmy a "co kdo povidá v nějaký diskusi". Můj laktátový test už sice není úplně čerstvý, ale pro hobíka stačí a bez pulsmetru nevyjíždím už 10 let.

Článek je exaktní, věcně správný, pěkný graf, ale chybí mu pointa.

Pokud jste jenom nepovažovala za nutné v článku zmínit proč se vlastně měří laktát a proč se měří tepová frekvence, tak OK.

Pokud to nevíte, tak si tom něco přečtěte třeba tady www.kpo.cz (zdrojů je spousta, ale tenhle je takový pěkně lidový).

0/−1
27.3.2016 15:57

P67e45t53r 34K20a71ň33o46v34s69k72ý 1524982627469

Při stejném tempu může tep i laktát podléhat velké variabilitě, podobně RQ, tím spíše pak variabilitě podléhají odhady AE a ANP z těchto testů. Kdybych se chtěl tímto řídit, tak bych na těch testů musel přijít několik, a beztak se zejména u méně výkonných běžců mění výkonnost natolik, že by na rozdíl od profíků potřebovali testů VÍCE než méně, aby trénovali "optimálně". Osobně považuji za pro hobíky dostatečně přesné a možná i spolehlivější, pokud ANP použijí průměrný tep z hodinovky, AE kolem 130 a ANP a AE použijí tempa odpovídající těmto tepům.

0/0
26.3.2016 7:20
Foto

B53a71r28b83o74r20a 74T34o35p57i78n80k95o62v73á 1225407749556

To zní rozumně, ale z vlastního pozorování musím říct, že právě méně výkonní běžci nemají dobrý odhad na tempo a buď jsou příliš pomalí a nebo naopak běží zbytečně rychle. Navíc jejich AE bývá vyšší než 130, negeneralizovala bych!

+2/0
27.3.2016 14:39

P55e11t66r 21K73a36ň79o64v33s93k93ý 1824572387949

Netvrdím, že běhání podle tepu není správné, jen jsem napsal informace o zkušenostech s variabilitou takových testů, a jejich interpretaci. Už jen ohledně odhadu AE a ANP panují různé přístupy, podle toho, na jaké pracoviště člověk narazí - někde to posuzují podle hodnot 2 a 4, jinde podle nějakých zlomů apod. Navíc to, že začátečník bude mít laktát 2 na tepu vyšším než 130, neznamená, že toto je rovnovážná hodnota a že by na tepu výrazně nad 130 dokázal setrvat v podstatě neomezeně dlouho, při řádném doplňování energie. Na efektivitu tréninku na nízkých tepech budeme mít asi též rozdílné názory, já se řídím spíše přístupem dle Maffetone a zkušeností vlastních a lidí, kterým jsem pomáhal.

0/0
27.3.2016 15:12
Foto

B56a27r77b30o31r32a 91T20o28p76i41n89k36o83v59á 1565427779536

Přeposílám sem názor Dr. Kovářové:

Trénink v současné doběmůžeme řídit (objektivizovat) pomocí různých nástrojů. Jedním z nich jerychlost, dalším pak nejčastěji SF, jiným LA, v úvahu připadá i např.subjektivní vnímání únavy dle Borga. Všechny mají své problémy (mohu Vászasypat publikacemi a svými články). Nejpřesnějším se jeví LA, ale jehovyužitelnost v každodenním životě je problematická. Proto se používá SF,jejíž hodnoty se stanovují testy (ať již laboratorními, nebo terénními). Ano, ita má svojí variabilitu a je závislá na mnoha faktorech. Ale většina jeznámých, předvídatelných a umíme s nimi pracovat. Stanovení AEP a ANPpomocí fixních prahů (2, 4) je již velmi zastaralé a filosoficky podobnévýroku, že to bude nějaká fixní hodnota SF. Jde o individuální profily každéhosportovce.

Autor dále mírně spojuje pojmyvýkon a kapacita. Stanovení ANP (tomu odpovídající rychlost) nám vypovídá ovýkonu, ale neříká nám o kapacitě, tedy době, jakou na té intenzitě (rychlosti)sportovec dovede fungovat bez změn vybraných parametrů (např. SF, LA).

V praxi to je tak, že senejprve provede test na stanovení AEP, ANP a následně se testuje kapacita, tedypři stanovené rychlosti se sledují SF (LA) a doba (délka úseku), po kterou jsouhodnoty stabilizované (kapacita).

V tréninku se pakrozhodujeme, zda je zaměříme na zvýšení výkonu (např. na AEP nebo ANP), nebonám jde o zvýšení kapacity.

+1/0
31.3.2016 13:01

P17e45t86r 60K53a57ň94o55v51s39k41ý 1744302527119

Díky moc. Ještě tedy doporučuji opravit tu větu v rámečku, v souladu s tím, co se píše v tomto komentáři, pak už to bude ok. Samozřejmě, pokud se provádí i konfirmační test, tak je to mnohem lepší, spousta lidí se spokojí jen s tím stupňovaným test a na konfirmační test už nejdou, i když ten je též důležitý."

Anaerobní práh je fyziologicky daný zhruba na koncentraci 4 mmol/l u všechjedinců

Zdroj: rungo.idnes.cz

0/0
7.4.2016 18:23