Díky pokroku v medicíně výskyt i úmrtnost na nemoci srdce a cév v posledních desetiletích setrvale klesal. Příznivý trend se však obrací. „Mejdan skončil. Vyčerpali jsme obecné stimuly zdravějšího způsobu života. Počty nemocných a zemřelých začnou narůstat, jak naznačuje vývoj na západ od nás,“ varuje Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a předseda České kardiologické společnosti.
Nemoci srdce a cév jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí a patří snad k nejprobádanějším chorobám vůbec. Přesto: co o nich ještě nevíme? Pořád nacházíme nějaké nové mechanismy, kterými tyto nemoci vznikají a fungují a které můžeme ovlivnit a vylepšit. V poslední době se například hodně mluví o lécích, jež blokují vstřebávání glukózy v ledvinách a překvapivě mají příznivé účinky i na srdce a cévy. Ukázalo se, že některé léky na diabetes zásadně ovlivňují i kardiovaskulární choroby. To jsou informace, které nás vedou novou cestou poznání o tom, co náš srdeční sval potřebuje a co mu naopak škodí.
Pak je také spousta věcí, jež bychom chtěli poznat, a dokonce k tomu máme i prostředky a způsoby, ale abychom to dokázali rozlousknout, potřebujeme nejprve shromáždit obrovské množství dat. To se týká především geneticky podmíněných onemocnění srdečního svalu. Je jich spousta, problém je, že existuje také velká spousta genů, co jsou za nemoci odpovědné. A efekt těch genů se mezi sebou násobí, takže je zapotřebí opravdu obrovské množství dat od spousty pacientů, k čemuž bude zapotřebí celosvětová spolupráce.
Jsme v pozici trenéra, který vytrénoval sportovce na špičkovou úroveň, potřebuje ho tam udržet, ale sportovci už docházejí síly, stárne.
Aleš Linhartkardiolog
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
