Před pánem klobouk dolů, kdybych shodil tolik, co on, byl by ze mne novorozenec;-), a to jsem i tak se svou vahou lehce nespokojený (BMI na hranici normálu a nadváhy). Nicméně při jeho současné váze a výšce bude muset ještě pár let vydržet a dál shazovat, protože počítám-li dobře, pak už nemá sice morbidní obezitu (BMI nad 40), ale jen vysokou, nebo jak se říká té nad 35.
P.S. Kolegům, kteří dávají genům jen tak 25 % si dovolím vzkázat, že na střední i vysoké se mi váha pohybovala v rozmezí 5 kg ať jsem několik dní nejedl, nebo se naopak přejídal (např. 2 kg čokolády takřka na posezení, v průběhu jediného večera). Dnes sice mám o nějakých 5 až 7 kg víc, než kolik považuji za své tehdejší optimum, bohužel však nemám dlouhodobě absolutně žádný pohyb (kombinace koronaviru a zdrav. postižení). A mé zkušenosti s přítelkyněmi vypovídají totéž: líbí se mi velmi štíhlé holky, jedné se podařilo v průběhu pouhého čtvrt roku doslova vyžrat o ztěží uvěřitelných 20 kilo (to je rychlost 80 kg nahoru za rok), když byla au pair v obézní rodině, a dojídala všechno, co jí dali na talíř, protože jí přišlo hloupé to nechávat (pozor, z BMI 16(!) na normálních 22, ale neslušelo jí to, byla tehdy jak opuchlá). Když se vrátila zpět do ČR, do roka měla těch 20 kilo dole, aniž by se jakkoli omezovala. A podobných znám více. Proti tomu jsou naopak lidé, kteří, jak se říká, se na jídlo jen podívají, a už tloustnou. Mohu děkovat jen nebesům, že jsem blíž spíš těm prvním...
