"Toho, že Lukáš není stejný jako ostatní děti, jsme si všimli v podstatě hned, jak nastoupil do školky. Velmi dlouho nemluvil a ještě ve třech letech používal maximálně dvouslovné věty. Ve školce se ale rozmluvil docela rychle, takže se to nijak dál neřešilo. Měl však velmi zvláštní vztah k jiným dětem. Prakticky vůbec s nimi nekomunikoval, nehrál si a jen je pozoroval. Pokud už se zapojil do hry, skončilo to agresivním výbuchem, protože jakýkoli malý konflikt nedokázal vyřešit jinak než násilím," popisuje matka desetiletého syna, Iveta Koubková.
"Ty pravé problémy ale nastaly v okamžiku, kdy Lukáš nastoupil do školy. Nebyl schopný se soustředit, dotáhnout zadaný úkol do konce a neustále něco zapomínal. Velmi těžce snášel jakékoli změny, takže když jim třídní učitelka odešla na mateřskou, odmítal chodit do školy. Děti ve třídě velmi záhy vycítily, že je Lukáš mimoň a nenašel si tam ani jednoho kamaráda. A co hůř; učitelky byly přesvědčené, že je to jen nevychovaný spratek, který jim dělá samé naschvály a vůbec se nesnaží," říká.
"Problémy ve škole nás nakonec donutily jít s ním nejdřív do pedagogické poradny, kde nás odeslali na psychiatrii a psychologii. Teprve tady dokázali Lukášovy problémy pojmenovat a zjistili, že trpí Aspergerovým syndromem. Dostal léky, chodíme na terapii, ale hlavně jsme změnili školu a dostal osobního asistenta. Rapidně se zlepšil jeho prospěch a konečně mám pocit, že pro něj škola není trestem. Pro něj i pro celou rodinu je to nepopsatelná úleva. Jen si vyčítám, že jsem s ním nešla k odborníkovi už mnohem dřív a zbytečně jsem ho vystavovala školní šikaně."
Chlapci jsou postiženi častěji
Takzvaný Aspergerův syndrom se řadí do poruch autistického spektra a je opředen řadou fám a tajemství. Pokud jste i vy podlehli filmu Rain Man, možná máte pocit, že autisté jsou lidé, kteří nedokáží v běžném životě absolutně fungovat, ale zato oplývají geniálními schopnostmi a znalostmi. To je ale jen jedna z variant, jak může autista na své okolí působit a rozhodně nejde o nejtypičtější charakteristiku:
Aspergerův syndrom patří do skupiny poruch autistického spektra. Jde o vývojovou poruchu způsobenou dysfunkcí určitých částí mozku. Lidé s Aspergerovým syndromem mají oproti autistům obvykle méně potíží s řečí a nemívají přidružené mentální opoždění, ve skutečnosti mají často průměrnou nebo nadprůměrnou inteligenci. Aspergerův syndrom je mnohem rozšířenější než klasický autismus. V České republice se ročně narodí okolo 200 dětí postižených tímto syndromem. Onemocnění se vyskytuje převážně u chlapců (poměr je 8:1). |
"Symptomy autistických poruch jsou velmi široké a rozmanité. Liší se nejenom svým charakterem, ale i intenzitou a závažností. Takže zatímco někteří lidé s lehkou formou poruchy tohoto spektra se dokážou na své okolí adaptovat a fungovat v něm, jiní toho vůbec nejsou schopni. Speciálně u autistických poruch je jakékoli zevšeobecňování nesmyslné," říká psycholožka Marcela Vojířová.
Ačkoli nikdo netuší, proč tomu tak je, chlapci jsou "Aspergerem" postiženi třikrát až čtyřikrát častěji než dívky. Podle statistik sice jeho výskyt stále stoupá (trpí jím 36 až 71 dětí z každých 10 000), ale odborníci se domnívají, že je to způsobeno větší informovaností lékařů, kteří tuto složitou poruchu dokáží rozpoznat ve více případech.
Ještě před několika lety bylo totiž diagnostikování Aspergerova syndromu (AS) spíše výjimečné, protože ani odborníci o něm neměli dostatek informací. V současné době je AS u většiny dětí diagnostikován po třetím roce, přičemž naprostá většina případů je odhalena mezi pátým a devátým rokem. Jeho příčina je bohužel neznámá, ale zdá se, že značnou roli zde hraje dědičnost.
Dávají přednost dospělým před dětmi
Aspergerův syndrom získal své jméno po vídeňském pediatrovi, Hansu Aspergerovi, který jej poprvé v roce 1944 popsal. Všiml si totiž u některých svých malých pacientů zvláštního chování. Ačkoli šlo o děti s normální úrovní inteligence, které bez problémů zvládaly jazyk, v kolektivu nebyly schopné fungovat. Jejich úroveň socializace byla velmi slabá a stejně tak nedokázaly uspokojivě komunikovat s ostatními.
A právě mizivé sociální schopnosti jsou pro děti s AS typické: "Protože nedokážou rozluštit neverbální projevy ostatních a nedokážou se orientovat v komunikaci, často reagují agresivitou, nebo naopak uzavřením se do sebe," říká psycholožka. "Z toho také často plyne naprosté neporozumění okolí, které tyto děti považuje za nevychované a nezvladatelné. Jenže z jejich strany jde většinou pouze o jakýsi druh obrany." Je to podobné, jako kdybyste člověku s chřipkou vyčítali, že kýchá.
"Lukáš po dětské společnosti nijak zvlášť netoužil a když už se do nějaké aktivity zapojil, skončilo to vždy řevem," popisuje Iveta Koubková. "Dlouho například nemohl pochopit, že když chce nějakou hračku, musí o ní poprosit. Rovnou si bral, co chtěl. Navíc děti velice rychle poznaly, že je s ním něco jinak a začaly ho záměrně provokovat, což jeho nechuť k dětské společnosti ještě zvýšilo." Děti postižené "Aspergerem" skutečně často tíhnou spíš ke společnosti dospělých než svých vrstevníků.
Sdružení NAUTIS pomáhá lidem s autismem. |
Kromě toho je pro děti s AS typické neustálé opakování rituálů, pohybový stereotypismus, problémy s udržením pozornost, či naprosto nepřiměřené a nedostatečné vyjadřování emocí. Často se u nich objevují potíže s psaním, čtením, nebo matematikou. Mají problémy s udržováním očního kontaktu a často se u nich objevuje nadměrná citlivost na určité podněty (například nesnesou hlasité zvuky, nebo ostré světlo). Děti s AS nemají většinou představivost ani rozvinuté abstraktní myšlení a velmi těžce snášejí jakékoli změny. To však neznamená, že by nebyly inteligentní; v testech inteligence dosahují naopak často nadprůměrných výsledků.
Pomáhejte mu
Přesto jsou lidé s "Aspegerem" schopni fungovat i v každodenním životě, vyžadují však speciální přístup a ohledy. I v dospělosti mají totiž například problémy s projevováním empatie ostatním a sociální interakcí vůbec.
Osobnosti s Aspergerovým syndromemAlbert Einstein |
Čím dříve se však dítěti s AS dostane odborné pomoci, tím lépe: "Pro tyto děti i jejich rodiny je vrcholně frustrující, že se jim i přes veškerou snahu nedaří zvládat, často ani základní, sociální situace či školní docházku. Diagnostika poruchy z nich potom v podstatě částečně sejme zodpovědnost. Při správném vedení se řada problémů zlepší či zcela upraví a pro dítě je to obrovská úleva," vysvětluje psycholožka.
Diagnostikování Aspergerova syndromu může být však problematické, protože je ho potřeba odlišit od ostatních poruch chování. Často je například dítěti diagnostikována ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) a teprve později je diagnostikován Aspergerův syndrom. Tato porucha se nikdy nedá úplně vyléčit, ale některé symptomy (například úzkost, deprese atd.) lze ovlivnit farmaky, jiné odbornou psychoterapií. Svému dítěti můžete správným chováním pomoci i vy sami.
Uvědomte si, že dítě s AS má speciální potřeby a upozorněte na to jeho učitele a další osoby, které s dítětem pracují, nebo přichází pravidelně do styku. Snažte se trénovat jeho samostatnost a nešetřete pochvalami a povzbuzením. Nezapomínejte na to, že i přes všechny potíže a problémy je dítě součástí vaší rodiny a kvalitní vztahy jsou základem zvládnutí obtížné situace.
