Ještě před sto lety bylo alergiků v populaci jen jedno procento. Dnes „kýchá“ třetina Čechů a není prý daleko doba, kdy bude mít alergii každý druhý. Vyléčit alergie zatím lékaři neumějí, ale bezbranní nejsou. Díky imunoterapii, léčbě cílené na podstatu onemocnění, příznaky pylových alergií ustoupí i na několik let. Problematiku popisuje přednosta Pracoviště klinické a transplantační imunologie IKEM v Praze Ilja Stříž.
Jak se změnila léčba alergií za vaši profesní kariéru? Naprosto zásadně. Když jsem v 80. letech dostudoval, začínal jsem s imunologií v Ústavu plicních nemocí na Bulovce (v té době Výzkumný ústav tuberkulózy a respiračních nemocí, pozn. red.), kde bylo celé jedno patro pro astmatiky. Někteří byli napojeni na infuzích s kortikoidy, léčba měla kromě omezení v běžném životě i spoustu nežádoucích zdravotních účinků. Momentálně se bronchiální astma u většiny pacientů léčí ambulantně, mají zpravidla inhalační léky a žijí naprosto plnohodnotný život, někteří jsou i úspěšní sportovci, třeba hokejisté v NHL nebo vrcholoví tenisté. To samé platí i pro léčbu lehčích forem alergií. Dříve jsme měli k dispozici jen starší typ antihistaminik (léky tlumící alergickou reakci, pozn. red.), která měla sedativní, tedy tlumicí účinek, takže v pylové sezoně byli pacienti vlivem těchto léků ospalí, nemohli plnohodnotně pracovat nebo řídit auto.
U dětí jedináčků z města, kteří vyrůstají v úzkostlivé čistotě a krmeni jsou prakticky sterilní stravou, je výrazně větší riziko vzniku alergií než u dětí s více sourozenci nebo u dětí, co vyrůstají na venkově.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
