Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

(2) Pro mě je rodina stále to nejdůležitější, dlouho jsem se vloni s celou situací vypořádala. V současnosti spolu moc nekomunikujeme, zvykám si žít sama, snažím se osamostatnit. Jenže po pravdě, po tolika společných letech se mi i přes to všechno, co se stalo, začalo stýskat. Je to normální? A tak se ptám: je ještě šance, že by se po čase mohl manžel ještě vrátit? Chtěla bych rodinu udržet, v létě se žení syn, budou vnoučata, … Je to ještě reálné? Dá se ještě pro manželův návrat něco udělat? Děkuji.

(1) Dobrý den paní Konopová, jsme s manželem přes 30 let, naše děti jsou dospělé a už bydlí samostatně. Vloni v lednu se mi muž přiznal, že má půl roku vztah s rozvedenou paní, která má dospívající děti (14 a 17 let), to mladší má ve střídavé péči. Další půlrok žil střídavě po několika dnech střídavě v obou domácnostech. Když jsem mu řekla, že je to pro mě nadále neúnosné, chtěl pauzu jako počátek svého návratu, vlastně během loňského roku slíbil návrat několikrát. Na podzim, po pauze se už vrátil nechtěl, prý by to bylo z lítosti. Vánoce ale vše změnily, v polovině ledna od paní odešel a vrátil se domů. Po několika týdnech bylo vše zase jinak, chtěl být zase s paní, neunesl její výčitky a dal jí ve všem za pravdu, mě tvrdil, že teprve s ní začal žít ?!? Nyní jsou to 3 měsíce, co spolu zase bydlí. Když po něm chci už konečné řešení, vyhýbá se mu, prý má výčitky, jak mě a dětem ubližuje. Vlastně uvízl ve výčitkách na obě strany.

vědí a jsou s tím v pohodě,takže nevím,co jim tam vykládá, ale pochybuji, že vědí, že jsme spolu ještě před týdnem spali.Nyní je však zamilovaný tam(poblouzněný-kdy realitu nevnímá)a já a dcerka jsme jeho rodina se kterou chce trávit čas,ale zároveň má potřebu odjet k ní a užít si volné chvíle bez křičícího dítěte.Dále nemá problém jít ven jen se mnou a před přáteli a rodinou chce dělat, jakože nic.Určitě si myslím,že není vyloučené,že se spolu budeme opět intimně sbližovat,což už tady také bylo a byl pak zmatený.Nyní však chce být na rovině přátelství a tím,že vím,že je teď poblouzněný,tak ho v tom nechávám.Spíš mám obavy,aby se to tímto moc neprotahovalo a on si na to nezvykl.Myslíte,že je opravdu lepší mu dát klid a vyčkávat a spolu s ním žít a nebo bude opravdu lepší ho tam poslat,ať si zkusí žít s ní?Peníze na to uživit nás a milenku nemá a tak mi psycholog poradil případné svěření malé do os.péče,což by ho mohlo trochu probrat.Stále to rozvod není.Miluji ho a chci bojovat!Děkuji

1)Dobrý den, od ledna žiji s manželem s tím, že si našel milenku, kamarádku ze školy. Máme malé dítě, jsme spolu 5 let a po svatbě máme krátce. Když jsem o nevěře dozvěděla, popadla mě panika a hned jsem na něj uhodila co, proč, jak to?! Naprosto neefektivní, avšak po zklidnění jsem přišla s návrhem, že budeme společně i nadále žít. Manžel s ní však dál chtěl být. S počátku se mnou nechtěl ani spát, což se po měsíci změnilo. V dubnu se s ní chtěl rozejít, ale když k ní s tímto rozhodnutím jel, vyspali se spolu a nyní je zase rozhodnutý pro ni, ale z domu zatím nechce, doku budu na mateřské, což je do října. Byla jsem i u psychologa a ten mi radí vyčkávat a žít v trojúhelníku, že na to mám. Co mi je jasné, že to takto nejde do nekonečna, ale tlačit na nic také nechci. Vždy je to spíš horší a je i znát, že když tlačí jedna z nás, tak se odvrátí vždy k té, která momentálně nic neřeší. Zkoušela jsem ho k ní posílat, ale nechce odejít, i když by mohl jít k jejím rodičům do baráku,kde o všem

Paní Konopová, manžel se zbláznil do představy mladé ženy, ale o hodně mladší, která ho bude "milovat", tj. obdivovat, poslouchat, kterou se bude chlubit kamarádům, protože všichni už dávno mají (jsme poslední manželství, které není rozvedené), která na něj bude mít dost času a tak podobně. Bohužel se mu to asi splní, protože se kolem něj začala motat jedna rozvedená, která už dlouho je sama a nechala se slyšet, že udělá cokoliv, jen aby ho dostala. Bydlet s ním prý nechce, ale vyhovovalo by jí, kdyby byl výplní jejího volného času a sponzor (má totiž střídavou péči a její bývalý manžel si děti bere víc, než z poloviny). K mému překvapení se manžel ani nebojí rozvodu, protože kamarádi prý "pomůžou". Vůbec netuším, co mohu dělat. nejsem schopná konkurovat tím časem, protože péči o děti manžel přehodil plně na mě. Už se i odstěhoval, ale zatím bydlí sám. Ona k němu nechce. Děti chtějí bydlet se mnou a s tátou nechtějí ani trávit moc času. Vůbec nevím, co mohu dělat, případný rozvod bude velice problematický z hlediska peněz a i případného vyrovnání. Nemluvě o tom, že jsme víc než 20 let pomáhali manželovi vybudovat určité zázemí, které jeho rodině vrátili zdevastované a které je samozřejmě napsané na něj, ale vnímali jsme to jako rodinný majetek a vpodstatě postavili za ty roky komplet na nohy. Tohle všechno bez náhrady bychom museli opustit. Vůbec nevím, jak se rozhodnout a co dělat, teď tam vozí tu paní, mně i dětem již sebral klíče od celého zázemí, takže se tam ani nedostaneme. Zůstaly tam i naše věci... Paní Konopová, co dál? Tak nějak cítím, že to nebude krátkodobá záležitost, protože paní se údajně hodně líbí celý majetek, který máme. Momentálně hraje křehkou chudinku, které je potřeba pomoci a bezmezně obdivuje. - otázka upravena poradcem

... ještě doplňující dotaz: Manžel mi tvrdí, že se možná vrátit chce, ale neví kdy, snad do konce roku a že uvidíme... Jsme prý od sebe krátce a že třeba na podzim, nebo tak někdy vrátí... S novou přítelkyní jezdí na motorce, to se mnou nejezlil, protože tomu vůbec neholduji a ani nemám čas při péči o děti... Moc děkuji za Vaši odpověď,

Dobré odpoledne, s manželem jsme se rozvedli, denně k nám ale dochází i jí, chodí za mnou i do ložnice. Přináší nákupy. Když se ho zeptám, zda-li se chce vrátit, řekne: NIKDY! Našel si přes internet partnerku, s kterou si ale myslím, že není zcela spokojený... Nevím, jak dlouho mám tento stav snášet. Řekl mi, ať si někoho najdu, když jsem řekla, že půjdu v sobotu ven, prý jsem Ku... Dává mi zmatené signály, v kterých se nevyznám... Děkuji za radu...

Paní Konopová, manžel nás doma (já a tři větší děti) po mnoha letech celkem spokojeného manželství opustil. nejprve se odstěhoval do jiného, ale našeho bydlení, protože , jak i sám řekl, nás chtěl potrestat a očekával, že se budeme doprošovat jeho návratu. Což jsme neudělali, i když jsem mu naznačovala, že dveře jsou otevřené (možná nepochopil, nevím). Pořád chtěl, abych opustila děti a šla bydlet jen s ním, což jsem odmítla. prosila jsem ho, aby ještě tři roky počkal, než děti dostudují. Byl naštvaný, že se to řídí dětmi. pak zas byl problém, že se mu prý nevěnuji, nemám na něj čas - zase spíš záminka, chodím do práce a ta má nějaké časové nároky. Atd atd asi si umíte i od klientů představit. Pak se mu do cesty připletla o 19 let mladší žena a po pár jejich rozchodech )jeden trval i půl roku) je najednou zamilovaný, jako kdyby mu bylo 16 let - ve skoro šedesáti letech jí říká zdrobnělinou, pořád ji objímá, pořád za ní chodí. Stýkají se spolu tak dvakrát do měsíce a najednou mu nevadí, že ona jindy nemůže, že mu řekla, že se k němu nastěhuje, až ona bude mít děti větší (což obnáší ještě minimálně 7 let), vždycky chtěl tu nejkrásnější a najednou má šedivou myš (není to z mé hlavy, říkají lidé okolo), s nepříjemně vysokým hlasem. Rozhádal se kvůli tomu i s dětmi. začal běhat (nikdy nedělal), protože ona taky běhá. A tak podobně. Ale ona je holt o skoro 20 let mladší a jí se líbí to, že je on zajištěný. S dětmi jsme samozřejmě vyjádřili nevoli, ale důsledkem byla akorát jeho totální ignorace, "setkání" s ním si mám prý již domlouvat písemně dopředu, stejně děti. Paní Konopová, je možné, že by se najednou tak změnil. A z cholerika a trochu mstivého partnera se stal klidný a pohodový muž, kterému nevadí, že se musí partnerce přizpůsobovat? Proč mu najednou nevadí to, co u mě byl "problém"? Děkuji - otázka upravena poradcem

Dobrý den, jsme s manzelem 10 let, máme dvě děti (3.5 let a 2 měsíce). Měsíc před porodem druhého dítěte manžel potkal mladší ženu a začali se scházet. Tvrdí, že spolu nic neměli, pouze si povídali o našem manželství. Poté, co jsem vše zjistila s ní komunikaci ukončil. Manžel ale není schopen se začít snažit a naše manželství napravit. Podle něho vztah dlouhodobě nefunguje kvůli nezájmu o něho z mé strany, nedostatku sexu a komunikaci. Jsem čtvrtým rokem na mateřské a uznávám, že vše pokulhávalo. Ae soustředila jsem se na děti s tím, že si vše vynahradíme později. Manžel mi oznámil, že mě má stále rád, ale už mě nemiluje. Chce čas a být sám. Momentálně tráví většinu času mimo domov. Má cenu čekat, že se probere? Myslíte, že jej ovlivnilo to, že poznal mladší ženu a náš vztah vidí tak kriticky? Děkuji

Ještě pokračuji. Manžel se se mnou nebaví, spí v obýváku, už mě ani neobejme, nedá pusu. Je mrznout, jakoby se mi mstí, že nemůže se jen tak zabalit a zmizet za ní , to hlavně kvůli dětem. Volný čas společný neexistuje. On ví, ze bych tu rodinu chtěla zachovat, ale je paličatý. Nejdřív jsem tomu dávala čas, že se vzpamatuje, ale po těch 2 letech to asi vzdám. Už nemam sílu, on nechce nic řešit. Taky se hned urazí a je schopen mi vyčítat věci, které se staly třeba před 5 lety. Takže mám dilema: buď to nakonec rosekne on, a nebo když mu sbalím kufry, tak se sebere a půjde. Jen pro úplnost - milenka bydlí přes 100 km daleko a děti nechce. Poradíte mi? Jinak - Vaše kniha U. Objetí je super, něco mi nastínila, přesto je můj příběh autentický. Muž byl vždy rodinný typ, mě miloval, teď jsem pro něj jak cizí. Děkuji . 2.část - otázka upravena poradcem