Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobry den. Prosím o radu. Rozvedla jsem se po 14 letech.S ex mame dve deti.Nasla jsem si noveho pritele ale vztah neni dobry.Zacal me tyrat po 3 mesicich.Pak se to uklidnilo a obratilo ale ve me to zanechalo nejake psychicke potize.Mam pocit jako bych mela nejaky psychicky blok.Nevim uz co je normalni a neni.Mam vic potizi co jsem v zivote se sebou nemela. Navic nynejsi pritel neustale udrzuje vztah kvuli jeho syna s byvalou tak,ze ji i nekam vozi. V noci jsem mela sen,kdy se mi spojily obe dve pritelkyne v tom snu.Jako od meho ex tak od nynejsiho pritele.Zdaji se mi nocni mury o te zene i kdyz ony jsou typologicky stejne spojily se mi v jednu a ted me desi hrozne sny. Nevim jestli mi muzete poradit.Tohle nikomu nepreji aby i pritel se nejak obratil proti zene,ktera potrebuje pomoci.Mam pocit,ze jsem v jame lvove. Nikoho nemam je tezky zacit novej zivot sama.Navic jsem nikdy sama nezila .I kdyz jsem uvazovala o odchodu trapi me desy ze zivota.Dekuji Miladka.

Dobrý den, poraďte, jak to zvládat. Manžel má dost velké výkyvy nálady. Jeden den jsem nejlepší, druhý den zas ta nejhorší. Přijde z práce (je podnikatel) a už od dveří křičí - tu rozházené boty, tu aktovky, případně jsem nepozdravila, okamžitě úkoluje děti domácími pracemi - klid a pohoda je pryč, děti se rozutečou po domě. Anebo byli jsme na horách i s mojí kamarádkou. Strašně jsem se snažila, aby ani jeden nebyl odstrčen, večer vzala po městečku na procházku jen manžela. Stejně to vnímal tak, že byl na druhé koleji a po 3 dnech vybuchl. Začal se také navážet do dospívající dcery, která se sebepoškozuje, prosila jsem ho, ať si jí nevšímá, ať ji nechá být - všechno marné, odpověděl, že musí, aby z ní něco vyrostlo. Už nevím, jak dál. Jsem trvale ve stresu - v době, kdy je špatně (jsem normálně kliďas) mám pocit, že mne dusí, dožene mne pak k výbuchu a pak je jak milius a vinu za konflikt hází na mne (Vidíš, jaká jsi), v dobách, kdy je klid, se už podvědomě bojím, kdy zase bude špatně. Možná už taky špatně reaguji na jeho kritiku, jakmile cítím, že zas něco bude, všechno se ve mně nastraží a já už jsem dopředu nastartovaná, co zas bude. Klidné doby se zkracují a já nestíhám ty špatné doby odžít a vydýchat. Naopak manžel se zdá, že je záhy OK. Když jsme samy s dětmi, je doma naprostý klid. Kde je chyba? Proč mi nejde být hned v pohodě jako on? Radši spoustu věcí odkývu a udělám si po svém (a někdy i potajmu). Děkuji.

Dobrý den,
je mi 16 let a včera mi umřel můj pejsek. Vím že to sem asi nepatří protože nebyl člověk. Ale pro mě byl jako člen rodiny, žil s námi 13 let. V tu chvíli co se to stalo jsem byla na internátě, hned jak jsem se to dozvěděla jela jsem domů. Už měl svůj hrobeček. A mě hrozně moc mrzí že jsem tu nebyla s ním. Hrozně mi chybí, ani jsem se s ním nerozloučila. Od neděle jsem ho neviděla, a už ho ani nikdy neuvidím. Od té doby co jsem sem přijela je mi špatně, chce se mi zvracet, nemám na nic chuť. Nemůžu se ani nikomu podívat do očí, abych se hned nerozbrečela. Bojím se že se těchto pocitů nikdy nezbavím.

Dobrý den chtěla jsem se poradit ... Je mi 21 let a se svym partnerem jsem půl roku a furt se hádáme ale jak mile se pohádáme tak mám hrozný bolesti břicha (křeče) a nevím co stím můžu dělat doktorka mi stejnak nic nezjistí :( mám dvou letou dcerku takže potřebuju fungovat na 100% a ne jen na 50% ta bolest břicha trvá i třeba dva dny :/ prosím o nějakou radu já už to psychicky nezvládám jdu uplně s nervama pryc !

Dobrý den. Mám problém a už nevím jak dál :(
Asi před rokem a půl, měl manžel autonehodu. naštěstí měl jen nějaké odřeniny a modřiny. Ale od té doby, mám o něj hrozný strach. A myslím si, že je to čím dál tím víc silnější. Máme rozbité auto a tak musí jezdit do práce autobusem, vlakem, nebo s někým autem... Když jde na autobus, musí přecházet silnici a já se hrozně bojim, aby ho nepřejelo auto. poslouchám, jestli neuslyším jet záchranku. Když jede vlakem, bojím se, aby ho nesrazil vlak když přechází koleje a pak aby ho nesrazilo zase na silnici auto. No a když jede autem, tak se zase bojím, aby neměl autonehodu... Celou dobu, co je pryč, tak se neustále bojím. i když je doma a já si uvědomím, že další den jde zase do práce, tak mám o něj hrozný strach. Bojím se i smát. Bolí mě často hlava a píchá u srdce a mám tlak na hrudi a špatně se mi dýchám. Myslím si, že je to tím. Prosím poraďte, co mám dělat. Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den. není to úplně k tématu a velmi mě to tíží. Asi před 10 lety mi jedna kolegyně v práci četla z ruky a řekla mi, ne moc pěkné věci. Že budu mít dvě děti, jedno bude postižené a že se rozvedu. S manželem jsme sedm let, máme krásnou zdravou holčičku a vše je fajn. Ale občas mě to tíží, že nad tím přemýšlím, co bude a tak. Opravdu si vyčítám, že jsem si to nechlala říct, ale doufám že bude vše v pořádku. Nemáte s tímto problémem nákou zkušenost ? Nejlépe pozitivní :-). Přeju krásný den

Dobrý den.Je mi 24 let a manželovi 34.Jsme spolu 4 roky.Poslednich par měsíců jsme se snažili o miminko.V začátcích našeho vztahu jsem potratila.Ted se nám to stalo znova.Bohuzel zrovna v te době si manžel nasel novou práci a byl v zahranici.Nemohl byt se mnou během těhotenství a ani během potratu.V te době mi moc chyběl.Muj kamarád byl celou dobu se mnou a pomáhal mi to zvládnout i potom co se manžel vrátil. Několikrát sem s nim o tom chtěla mluvit ale on o tom nechtěl ani slyšet.Uplne se uzavřel.Jenze ja jsem potřebovala si o tom s nim promluvit a pomaličku jsme se od sebe vzdálili.Ten kamarád mi trpělive naslouchal...no a políbila sem ho a manžel me nachytal neviděl me přímo ale ja jsem mu řekla pravdu.Strasne ho to ranilo. Nemá krom me nikoho.Sveho manžela strašne miluju a nechci byt bez něj.Je mi to tak strašne lito a udělala bych cokoli abych to mohla vzít zpět. Můj manžel se snaží ale když se napije říka mi,že mi nevěřil a proc sem to udělala. Vse jsem mu popravdě řekla jak sem se cítila a on mi řekl jak se cítil on a ze chtěl byt silný abych se o něj mohla opřít. ....a ja si myslela,že mi to vyčítá. Sem ted uplne na dně. Nevzpamatovala jsem se z mimi a ted jsem ublížila člověku na kterém mi záleží ze všech nejvíc. Prosím poraďte,chci manželovi pomoci a zachránit naše manželství.Chci aby mi mohl zase věřit. Jen ted je to ještě o to složitější ze odjíždí zase pryc a má strach abych něco neudělala ale me na nikom jiném nezáleží. Je mi jedno co mám udělat. ..udělám uplne vse.Moc dekuju

Dobry den. S pritelem ziji pet let. Nyni mame petimesicniho zdraveho a spokojeneho chlapecka. Nas vztah je krasny a temer bezproblemovy. Jedina vec je, ze obcas prijde vetsi hadka (klidne i o nedulezitych vecech), ve ktere se citim strasne spatne a bezvychodne. Partner na me ani neni sprosty, ale natlak, ktery proti mne verbalne vede (zvyseny hlas, nalehani, rychle mluveni, chytani za slovo a omilani toho sameho), nemuzu unest. Drive jsem se rozbrecela. Posledni dobou koncim hadku tim, ze si ublizim. Stalo se mi to zatim 3x, fackovani sebe sama a posledne trisknutim hlavy do skrine. V te chvili me neco popadne a proste neco takoveho udelam. Potom se uklidnim. Kdyz o tom zpetne premyslim, vim, ze je to naprosta blbost a ze se mam rada, ale bojim se, ze se znovu neovladnu. Mohu pro to, neco udelat? Dekuji za radu.

Milá paní doktorko, v poslední době pociťují zvláštní pocit jako by,, úzkosti '' a nevím jak si s tím poradit. Moje maminka byla v dětství týrána, byla bita, využívána a sexuálně zneužita. Nyní trpí revmatickými nemocemi. Před 2 lety měla rakovinu děložního čípku, která se naštěstí vyléčila. Stále, ale trpí bolestmi a vyčerpáním. Asi před dvemi měsíci jsem zažila smrtelnou nehodu kdy mi zemřela má kamarádka a zároveň byl i můj život v ohrožení. Asi o měsíc později jsme se s přítelem dozvěděli, že jeho maminka má rakovinu, hned na to zemřel priteluv pes. Před cca týdnem jsme se dozvěděli, že i jeho babička má rakovinu ta se, ale bohužel už léčit nedá.A i já jsem zjistila, že mám po své mamince Bechtěrovu nemoc. Chtěla bych se zeptat jestli je možné, že můžu být z toho všeho psychycky vyčerpaná? Je mi 16 let mému příteli je 21 let ani jeden nevíme jak si pomoct. Poslední dobou mám pocit, že si přestávám věřit, přestávám věřit na dobré věci. Předem děkuji za odpověď. :-)

Dobrý den, ráda bych se zeptala jaký doporučujete postup znovunalezení důvěry v partnera, který vás zklamal ?? Jsem v situaci, kdy měl můj partner po jedné oslavě možnost vyspat se s mojí kamarádkou (ona se mu v opilosti nabídla), on toho nevyužil, ale poté jí psal, že toho skoro lituje. Já jsem to četla (vím, nemá se to) Sdělila jsem mu, že to vím, on se omlouval a říkal, že miluje jen mě, a nikdy by to neudělal, že neví proč jí to napsal, snad ho nějak chvilkově okouzlila. Pokud zapojím pouze rozum, tak vím, že je to pravda, že mě miluje, a jsem mu vším. Z hlediska citů jsem ale velmi zraněná. Po pár dnech totálního vyčerpání jsem mu řekla, že mu odpouštím -ale já uvnitř cítím, že to zatím nejde. On se tedy chová, jakoby se nic nestalo, a to mě vytáčí, ačkoliv nevím, jaké chování vlastně očekávám... Jsem s rozumem v koncích, mám uraženou ješitnost a zrazenou duši. Potřebuji s ním o tom mluvit, ale nechci ho trestat ani vyčítat což by tak bral (není moc komunikativní).Co dělat ?