Dobrý den, už dlouhou dobu se placame ve složitém vztahu.Jsme spolu 2 a půl roku a máme 18mesicu chlapečka.Poslední 4 měsíce spolu nežijeme. Já mám svůj starý dům na hypotéku, on aktuálně pronájem. Muž mi rok vyčítal nezájem o něho, že jen skáču kolem malého a pracuji (po nocích z domova) a studuji (1xza 14 dní 6 hod). Mám ještě 15leteho syna, a malý je hodně náročný. Rok a půl našeho vztahu poznamenal partnerův těžký rozvod, kdy jsem při něm stála a snažila se mu pomáhat. Rozvedl se on, prý proto, že jeho žena byla nesnesitelná, pořád po něm něco chtěla (práci na domě, peníze) a křičela na něho, vážnější problémy jim začaly pravděpodobně s narozením společne dcerky, které byl rok, když od nich odešel za mnou. My se známe už 11 let, chvilku jsme spolu chodili, ale skončilo to kvůli tomu, že se vyspal se svou ženou, se kterou v té době už nežil a rozváděl se. Je třikrát rozvedený a má 3 děti, se mnou čtvrté. Utekl se ke mně od své ženy, čtyři měsíce jsem ho v podstate držela nad vodou finančně i psychicky. Pak jsem neplánovaně otěhotněla a zvažovala, zda si mimi nechat či ne. On nakonec mou nerozhodnost převážil k ponechání, dítě se mnou moc chtěl. Sliboval, že se vše zvládne, že se o nás postará (měla jsem strach z toho, že budu na RP a mám poměrně vysoké náklady - hypotéku, pojištění, auto, energie a dospívajícího syna, sama jsem chodila do práce a na 2 brigády, abych vse utáhla a mohla synovi také něco dopřát). Víceméně téměř od počátku mého těhotenství, od 2.trimestru, začaly mezi námi problémy. Těhotenství jsem nezvládala tak jednoduše jako první (první ve 25, druhé ve 40), bylo mi víceméně celodenně špatně, a když už přešly tyto nevolnosti, nastoupilo pálení žáhy, kdy jsem i v noci často zvracela. Ke konci těhotenství jsem měla i problém, kvůli kterému jsem musela zůstat doma na rizikovém v klidovém režimu. Z těchto důvodů (nevolnosti, bolesti břicha) jsem neměla chuť na intimní hrátky a kvůli nátlakům a výhrůžkám partnera (vyhrožoval nevěrou, urážel mne) se mezi námi začala vytrácet i intimita duševní (z mé strany ze ztráty bezpečí, jistoty a opory). Ale pricitala jsem to i nervozitě z rozvodu, který se táhnul. Myslela jsem, že po narození syna se vše zlepší, ale v tu dobu zrovna gradoval partnerův rozvod a já byla na vše hodně sama. Muž byl buď v práci, nebo musel obíhat něco kvůli rozvodu, nebo si potřeboval něco svého zařídit. Již v době před porodem měl asi 2x výstup, kdy se opil a opouštěl mne s tím, že ho nemiluji, protože na něj kašlu atd...v těchto stavech často jezdil i autem. Toto se opakovalo každý měsíc i po narození malého. Jednou za 3-4 týdny se opil, a tropil tyhle rozchodove scény, kdy často opravdu odcházel/odjížděl od nás v noci pryč, a vracel se druhý nebo až následující den s tím, že mne miluje, ale já mu prý dávám málo lásky a vůbec s ním nejsem (já byla s mimcem pořád doma, do jeho skoro roku jsem nikam nechodila a stále čekala doma na partnera). Půl roku po narození malého konečně skončil jeho rozvod a já si myslela, že vše se zlepší, jak jeho psychická pohoda, tak i čas strávený s námi, když už měl vše vyřešeno. No chyba lávky. Nejenže zintenzívnil svou kritiku vůči mně, ať už ohledně toho, že moc pečuji o malého (o předchozí ženě zas říkal, že na malou kašle), nebo ohledně toho, že doma neuklizim, nevarim (se stále placicim miminkem s kolikami jsem to opravdu špatně zvládala, většinou jen v době, kdy chviličku spalo nebo je ohlídal, což bylo sporadicky) - totéž vyčítal své ex, až po to, že jsem frigidní a musí se mnou sexuálně abstinovat, že je chlap a má své potřeby (spali jsme spolu 2x měsíčně (dodnes kojim a díky tomu nemám žádné touhy, ale dělala jsem to kvůli němu, myslím, že v tom byla i hodně ztráta důvěry a jistoty v něho)). Nakonec mi za měsíc oznámil, že odjede pracovat do Německa, i když jsem s tím úplně nesouhlasila, což znamenalo, že byl doma jen o víkendech. Ale nakonec jsem se těšila, že třeba tady budu v klidu v týdnu jen s dětmi a víkendy si spolu užijeme. Bohužel vždy když přijel, začal výčitkami, že jdu do školy (1x za 14 dní 6 hodin, o tom věděl už na počátku našeho vztahu) nebo na brigádu (3 hodiny každý víkend, bohužel nutnost, chyběly peníze na domácnost, vyčítal mi, že mám na něj nereálné finanční nároky - dával domů cca polovinu svého platu, minimum, které bylo nutné na provoz, a často právě ani to ne se slovy, že se snaží, ale nevyšlo to). Křičel po mně, že ničím veškeré naše volné víkendy a vůbec s ním nejsem a nezáleží mi na něm a že s ním nespím (spali jsme spolu stále 2x měsíčně, jinak to ani nešlo i kdybych chtěla, protože on víkend měl u nás svou 3 letou dceru, se kterou spal v jiném pokoji, a i jindy chodil spát dříve než usnul náš syn s tím, že je unavený a stejně na něj kašlu, nebo i když neměl dceru, chodil spát jinam, prý proto, že je úplně jedno, kde spí... Výčitky a hádky s tím spojené se táhly obvykle od jeho příjezdu do odjezdu) Co měsíc nás stále opouštěl a zas se vracel, že to nemyslel vážně, že chce abych si uvědomila, že chce...
Lucka
