Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, ráda bych znala váš názor na vztah ve stejném věku, jsme spolu s přítelem již od 16 let dnes nám je 20, jelikož jsem byla jeho první slečnou mám stále strach že jednoho dne, ho začne lákat touha po jiné ženě. Dlouhou dobu jsme měli problémy s jeho žárlivými scénami které byly opravdu zbytečné. Někdy se objevují i teď. Je to sice trochu hloupé ale ráda čtu horoskopy a někdy se podle nich i řídím. Naše znamení pro nás nejsou vůbec vhodná. Píší o nás že v životě si nemůžeme rozumět. Trápí mě pomyšlení že příjdu o muže se kterým bych jednou chtěla mít rodinu. Ale také mě trápí jeho častá nevyspělost v některých věcech, které já žádám. Jak bych o měla řešit? Děkuji moc za odpověď.
Jitka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Jsme (27) s přítelem (32) teď skoro 8 let..bydlíme spolu skoro 5 let. Protože jsem vždycky toužila být relativně mladá maminka (což mi přijde, že už jsem prošvihla) už skoro rok mluvím o miminku. Na svatbu ani na mimčo se ale prý on necítí..není si jistý naším vztahem, občasnými hádkami. Měl dokonce v jednu chvíli pletky s jinými ženami..tak to bylo těžký, ale odpustila jsem a šli jsme dál. Nejsem si jistá, zda mám dál čekat, až se rozhodne?! Copak osmiletý vztah není už jakýmsi vyjádřením, že nám to spolu jde? Teď se cítím bídně..dala jsem mu už spoustu energie..podporu při jeho nemoci, teď jsem ho víc než rok dokonce živila (byl dlouhodobě nezaměstnaný)..takže se tluču sama s penězi..za první jeho peníze jsem doufala v prstýnek..koupil si drahý mobil. Copak si po 8 letech stále může někdo být nejistý vztahem? Tak ať mě opustí, pokud neví..takto mi akorát ubližuje.. Všechno toto jsem mu řekla.. Hloupá otázka..ale má cenu v tomto vztahu pokračovat?
Arnika
zvažování smyslu vztahu
dobrý den potřebovala bych poradit jak mám žít dál.. Bude mi 20 let. přítel je o 2 roky starší, stavíme společně dům na stěhování jsou necelé 3 měsíce, Naše krize začala tím, že přítel mi přestal dávat najevo jeho lásku . Jsem typ člověka který potřebuje slyšet, cítit, mít pocit že ho milovaná osoba miluje. jsme spolu skoro 4 roky . Kolikrát jsem mu to naznačovala i říkala ale on mi na to jen řekl ,že kdyby mě nemel rád tak semnou není ale mě tohle nestačí . jeho gesta a to jak byl milý a pozorný už je pryč . nevím co mám dělat nebaví mě to , nejsem si jistá jestli by mě to dál bavilo takto celý den na sebe se dívat jao cizí a bavit se spolu jako cizí a když večer jdeme spát tak by se ke mě lísal ale to já už nemám nladu celý den čekat až jemu se chce,. Nejsem si jistá jetli ho mám ráda pořád i když si říkám,že je to kvuli toho že se on nemá ke me tak jako před rokmi.. prosím poradte mi jsem roufalá .
Macík
zvažování smyslu vztahu
S pritelem jsme 7 let, jsme spolu uzce spojeni, navzajem se podporujeme a jsme schopni udrzovat vztah pri ruznych zivotnich situacich. Je pravda, ze jsem i diky tomuto vztahu jsem hodne samostatna, pragmaticka, ovsem stale jsem take holcickou, ktera potrebuje cas od casu prozivat pocit naplneni a hlavne radosti z neceho noveho, hezkeho. Nekdy mam pocit, ze mi pritel diky sve dominanci a naproste neschopnosti pro pochopeni mych potreb prehnane receno "kazi" zivot. Ne, ze by nebyly radosti, ale jsou pouze ty povolene a na ty nepovolene je zakazano myslet, stezovat si. Vzhledem k tomu, ze jsme spolu 7 let, rada bych tak pouze sobe dala nejake ultimatum, ve smyslu pokracovani? ci nepokracovani? ve vztahu, ktery me ne uplne uspokojuje. Partnera nechci do niceho tlacit. Bojim se ale, ze diky pritelovi dominanci, budu jen nestastnou osobou, co rezignovala na vse i na radostny zivot...Moc dekuji za odpoved. (Cast. 3) PS: 1.Cast nebyla bohuzel oznacena, omlouvam se.
Lucie
zvažování smyslu vztahu
Část čtvrtá: Jak pomoci člověku, který se takto brání? Vím, že vnitřně trpí, ale není schopen pro změnu nic udělat a já už nehodlám dál to panovačné, hrubé, vulgární, vztahovačné a hysterické až paranoidní chování snášet. Jsem z toho strašně unavená, nešťastná a zdeptaná. Snesu leccos, ale vše má své hranice a nehodlám skončit jako psychicky a nakonec i fyzicky týraná hromádka neštěstí. Dala jsem mu varování, že pokud s tím nezačne něco dělat, že se odstěhuji, ale nevěřím, že by to pomohlo k tomu, aby se došel někam poradit a léčit. Radila byste mi vztah ukončit ihned nebo ještě počkat? Předem děkuji za Vás nestranný názor.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část třetí: Loni prodělal neurologickou nemoc a já myslela, že ho to donutí trochu zhodnotit svůj život, náš vztah, že přestane „řešit kraviny“ a že udělá třeba něco pro to, aby byl spokojenější (a já mohla být také), ale nestalo se tak. Po té nemoci trpí dodnes velkou únavou a špatně spí, praktická lékařka mu předepsala na spaní Cipralex. Po nějaké době užívání jsem měla pocit, že to trochu pomohlo, nyní je to asi rok, co prášky užívá, ale v poslední době se jeho negativní chování prohlubuje a zhoršuje. Chtěla bych mu pomoct, ale veškerou mou snahu a argumenty vždy odpálkuje s tím, že on žádný problém nemá, že já jsem ta nepřizpůsobivá a neumím se chovat. On se snaží stále mě předělat k obrazu svému a asi stále bude hledat tu dokonalost a preciznost z dětství. Snažila jsem se mu klidně vysvětlit, že by potřeboval pomoc psychologa nebo psychiatra, ale to on kategoricky odmítá. Lékařům obecně nevěří a psychologii/psychiatrii jako vědu považuje za šarlatánství.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část druhá: Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane. Poslední dobou začal být i agresivní a omlouvá to tím, že mi říká, že přeci vím, že ho nemůžu provokovat, protože on se pak nezvládá ovládat. Radši už tedy doma raději nic nedělám a neříkám, abych opět nevyvolávala jeho hysterické záchvaty a nemusela poslouchat jeho cholerické výlevy, kdy na mě úplně bez sebe řve. Poslední dobou začal naléhat, ať si ho vezmu a pořídíme si dítě, že se všechno zlepší..ale já tomu nevěřím a ani nechci s takovýmto nevyrovnaným partnerem sdílet nadále domácnost a svůj život. Pořád ho mám ráda, i když můj vztah k němu je tímto šíleným chování dost pošramocen, ale ještě jsem to nevzdala.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část první: Dobrý den, paní doktorko, již delší dobu mě trápí dilema – odejít ze vztahu či zůstat. Nechtěla jsem jen tak zahodit těch 10 společně strávených let, ale s partnerem je to poslední dobou opravdu k nevydržení a já už nevím, jak dál. Loni v létě mi bylo 30 let, náš vztah trvá již 10 let z toho, z toho 7 let ve společném bytě a skoro 5 ve vlastním. Přítel (33 let) pracuje v IT, vždycky byl premiant (oba jeho rodiče jsou učitelé, otec VŠ prof.) a byly od něho vyžadovány co nejlepší výsledky. Pod vlivem této výchovy je dnes velmi pečlivý až puntičkářský, přísný sám k sobě i okolí, když chce povzbudit k výkonu nechválí, ale kritizuje. Myslím, že má i nízké seběvědomí, podle jeho slov byl vždycky otloukánek. Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, prosím Vás o radu...před několika měsíci jsem se seznámila s mužem, proběhlo pár přátelských schůzek, ale bylo jasné, že on chce víc.Nyní mi řekl, že mne miluje. Já zamilovaná nejsem, ale je mi velmi sympatický, myslím si, že by toho mohlo být něco víc...jsem ale stydlivá a lidem nevěřím a trvá mi dlouho než důvěru v někoho získám. Problém je, že on požaduje nějakou jasnou odpověď, jenomže to bych ho musela odmítnout...přijmout se ale bojím a vlastně ani nemůžu, jelikož ho nemiluji. Bojím se ho však odmítnout, protože nebude cesty zpět...Co si myslíte Vy?
Žaneta
zvažování smyslu vztahu
Dobré odpoledne paní doktorko, poradíte mi, prosím? Je mi 26 let, dodělala jsem 2 VŠ a chodím do prvního zaměstnání na plný úvazek a k tomu mám navíc ještě druhé zaměstnání v podobě odměn za sport. Ráno odcházím do práce a končím denně po tréninku kolem 21h. O víkendech mám každou sobotu zápas. Volno jen v neděli. Přesto všechno jsem si našla přítele, je to také sportovec a velice aktivní člověk, jediný problém spočívá v tom, že je o 3,5 roku mladší a ještě studuje. Roky mi letí a vím, že moje sportovní kariéra je na vrcholu, na stejné úrovni jsem schopná se udržet ještě tak 3 roky, trénuji celý život a teď už mám vše, čeho šlo v ČR dosáhnout. Většina mých kamarádek hraje už v zahraničí a i rodina mě nabádá k tom, abych vycestovala ven. I já z 50% chci, za jistých podmínek (práce v zahraničí a sport), ale zároveň jsem neschopná zde přítele nechat. Vymýšlím, jak by mohl jet se mnou, ale vnitřně cítím, že ho do toho nutím. Bojím se, že na společnou budoucnost má ještě dost času.
Alice
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, již dva roky žijeme s manželem odděleně, z toho jeden rok bydlím se současným partnerem, který má dvě děti z min.manželství. Dceru 18 let a syna 12 let. Dcera mne nemá ráda. Děti jsou ve střídavé péči partnera. Před nějakou dobou jsem otěhotněla a bohužel o dítě přišla. Důvodem byl velký stres. Od té doby se nesnesu s jeho dcerou, prostě mám blok. Z tohoto důvodu uvažovala, že se vrátím k manželovi a založím s ním rodinu.S manželem jsme měli vždy pěkný vztah.Chyba rozchodu byla na mé straně. Začala jsem cítit, že se odcizujeme (resp. já) a hledám něco jiného. Manžel je úžasný člověk, vždy jsem se o něj mohla opřít. On by si přál, abych se vrátila. Nevím, zda to není jen únik ze současného stavu a také jsem nějak unavená se stále přizpůsobovat cizím dětem (asi to zní sobecky), protože se hádám s jeho dcerou a nějak cítím, že oni jsou rodina a já k ním nepatřím. Manžel chce vědět, zda se vrátím a nebo podáme žádost o rozvod.nevím jak se rozhodnout. děkuji za odpověď /radu.
Jana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, jsme s přitelem spolu od září 2012, já mám 2 děti 6 a 8let, které žijí se mnou a on má 1, které žije s jeho maminkou. Bydlím s dětmi v pronájmu a nyní se souhrou okolností musím přestěhovat do jiného pronájmu. Přítel hovoří o tom, že by chtěl mít se mnou ještě dítě a žít se mnou a mými dětmi( jsme oba již ve věku kolem 40ti let). Má svůj byt a žije 3 roky sám. Nyní, když došlo k této situaci, kdy by sestěhování bylo možné ( připouštím, že se neznáme dlouho, ale situace se vlivem okolností nabízí ke sestěhování), tak ale on sestěhování odsouvá s tím, žechce se mnou bydlet, ale že by potřeboval ještě malou chvilinku na sžití. Mé děti zná a vychází s nimi dobře. Není to tak, že pokud jsem si jistá, že chci s dotyčným být a žít, neřeším a přestěhuji se k němu a pokud nechci, jen situaci odsouvám? Nejsem si nyní jistá, zda -li má náš vztah nějakou budoucnost..zda -li to všechno nejsou jen "slova" z jeho strany. děkuji moc za Vaší radu, Anna
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let a nacházím se v situaci, kdy nevím, jestli v současném vztahu pokračovat - na jednu stranu bych ráda, ale na druhou stranu není můj současný vztah ve všech ohledech ideální. V současné chvíli jsem už skoro dva roky s přítelem (29). V naprosté většině věcí je naprosto dokonalý - je velmi chytrý, pozorný, ochotný, spolehlivý, umí uvařit, vyprat či rád žehlí. Kompletně sleduje domácnost a cokoliv dochází, včas dokoupí - od potravin přes prací prášek až třeba po šampón. Doma se nehádáme a když už se mu něco nepovede, tak ho stačí jen upozornit a hned se to snaží napravit a odčinit - vstane třeba o víkendu dříve, skočí do obchodu a připraví mi kávu s čerstvým pečivem na snídani do postele. Bohužel jednu "chybu" má - nebaví ho sex.
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s přítelem se známe rok a půl. Mezi námi je velký věkový rozdíl 12 let. Poslední dobou to mezi námi není jako dřív. Chtěla bych s ním trávit více času ale on se pořád vymlouvá že je unavený, má moc práce. Není mezi náma taková ta jiskra jako na začátku. Vím, že je zvyklí na jiný způsob života jako já. Jsem z vesnice a on je z města. když ho pozvu k nám domů, tak mi odpoví že je mu žinantní k nám chodit. Vidíme se maximálně 2 za týden a já se obávám, že mi to přestává stačit. Mu to vyhovuje. Asi sem se na něj moc zafixovala.Předtím než sme se poznali, žil jako ,, vlk samotář". Nevím jestli v tomto vztahu má smysl pokračovat??
Věra
zvažování smyslu vztahu
Lenko, navazat na prazdninovy romanek po 12 letech je krasne, ale pozor, jestli to vidite stejne. Sama jsem prozila neco podobneho, nadherny vztah po pauze 15 let, navic zjednoduseny tim, ze vsechny nase deti mezitim dospely. Nicmene po dvou letech vztahu jsem chtela mosty palit jen ja, muj stale zenaty pritel nechtel odchazet od zeny, od majetku a siroke rodiny, nechtel zacinat znovu, milenecky vztah mu vyhovoval beze zbytku. Najednou jsem zjistila, ze je pokrytec a trochu srab a stacilo, aby zena s tchyni piskly a stal zpatky na znacce. Takze radim, overte si, jestli nezustanete sama, az se odhodlate opustit manzela, at uz je jakykoliv :-).
Nina (pro Lenku)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,potřebovala bych poradit,jsem 10 let vdaná,mám dvě děti,s manželem jsme spolu chodili 6 let než jsme se vzali.Před půl rokem jsem se potkala s člověkem,se kterým jsem před 12 lety prožila románek na dovolené,byl v té době ženatý a je do dnes.Zjistili jsme,že k sobě stále něco cítíme,že city jsou nadále intenzivní,jako by těch 12 let nebylo,chceme být spolu,dělí nás ale vzdálenost nějakých 120km,takže se vídáme jednou za týden,10 dní a je to vždy krásné.Mé manželství už delší dobu nefunguje,manžel 5 let nepracoval,já živila celou rodinu a on to bral jako samozřejmost.Když jsem mu nyní oznámila,že je konec,že se chci rozvést,tak uplně otočil,našel si brigádu,začal se zajímat o děti,o které se po celou dobu nestaral a chce po mně,ať mu dám šanci,ale já nechci,nemůžu,už k němu nic necítím.Poraďte mi prosím jak dál,já to nevím,nechci být s člověkem,ke kterému nic necítím,jen kvůli dětem,které časem vyrostou a odejdou z domu.
Lenka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, rozešla jsem se s přítelem po roce a půl kvůli tomu, že mě nebral vážně kvůli svým problémům, měl hodně problému se svou bývalou manželkou, která ho stíhala jak jen mohla. Mě došla trpělivost, jelikož chci vážný vztah a s ním to do budoucna nevypadalo, nechtěl se k tomu vyjádřit. Choval se ke mně někdy hezky někdy jako kdyby mu to bylo jedno, ale byly jsme na dovolené dvakrát znám některé jeho příbuzné od nějaké doby jsem i byla na výletě s jeho dětma, které se ke mně chovaly hezky. Ale nechtěl prostě řešit budoucnost. Dva měsíce po rozchodu mi poslal velkou kytici růží do práce a pak mě pozval na víkend do lázní oslavit jeho narozeniny, řekl mi popravdě proč se tak choval a že si uvědomil co pro něj znamenám, a že mu chybím. Zkoušel si někoho najít dokonce na mě i zapomenout, ale nešlo to. Prý udělá cokoliv i s tím, že to třeba nevyjde. Nevím co s tím, najednou je upřímný a chová se otevřeně. Začal mluvit o budoucnosti o rodině. Nejsem naivní, ale co dál.
Ivetta
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 a mému bývalému 43, chodili jsme spolu rok a pár měsíců, já se s ním rozešla, protože nechtěl mluvit o společné budoucnosti, nebral mě vážně a občas mu bylo jedno jak to mezi námi je. Po měsíci mi poslal kytici do práce s tím, že chyboval, při rozhovoru mi řekl, že ví jak se ke mně choval, snažil se na mě zapomenout ale zjistil jak mě miluje a jak mu chybím a že chce být se mnou. Prý se tak choval kvůli svým problémům co mu dělala bývala manželka (je rozvedený s dvěma dětmi). Chce se mnou bydlet, už to vlastně bere jako hotovou věc, ale mně se to prostě nezdá. Kvůli bývalé manželce má finanční problémy, ale prý po mně peníze nechce a nikdy nechtěl (to druhé je pravda). S jeho dětmi vycházím dobře. Měli jsme několik rozhovorů kde se mi jakože otevřel a vysvětlil proč se jak choval, prý se seznámil s jednou 35letou ženou, kde si pak uvědomil, že chce mě. Že to co bylo nejde vrátit, ale poučíme se z vlastních chyb a budeme se k sobě chovat lépe. Jsem nedůvěřivá?
Ivetta
zvažování smyslu vztahu
je problem si najst seberovneho partnera. Tak som zvolila racio a verila, ze sa unormalnime, ze on si uvedomi ze mame rodinu a prestane chodit k rodicom. jeho otec zomrel v tyzdni ked som zistila ze som tehotna, dieta sme chceli. jeho mama berie nasu dceru ako nahradu za jej muza. uz so nezvladla fungovanie so svokrou, priatela lubim, on mna nie, co robit, ako ho ziskat? teraz sme od seba, vyhrazam sa mu ze jeho mama neuvidi malu, lebo nam znicila vztah, lebo ona mi povedala ze je pre nu prirodzene stravit vikendy snou, lebo oni tak zli, alebo ju bravat na vylety, ved ona by sa prechadzala inde ako my.ale nechape ze by bola stale s nami, tak som povedala priatelovi, ked chodi teraz za malou, ze jeho matka neuvidi nikdy malu, som aj jeho mame napisala sms,ke som sajej podakovala za zniceny vztah aze teraz mozes mat priatela len pre seba ako syna...co mam robit, a ziskat priatela spat?
Jana
zvažování smyslu vztahu
Mam 31 rokov,svoj 1izbovy byt, dobru pracu, ziaden uver, hypoteku na byt. Priatel byva v meste 55 km vzdialenom od mojho, ma 38 r, stary mladenec, ma svoj byt 3 izbovy, auto, ziaden uver, leasing, dobru pracu 10 km od mojho mesta a 45 km od jeho mesta vzdialenu. Stretavali sme sa vzdy cez vikendy alebo raz do tyzdna.Mame 9 mesacne dievcatko. 5 rokoch sme sa schadzali a rozchadzali kvoli 2 problemom. 1. boli jeho rodicia, pretoze sme kazdy vikend travili s jeho rodicmi, nevedel sa od nich odputat a ked som odmietala ist k nim ja, tak som zostala cez vikend sama u neho doma 2.dohodli sme sa, ze zit budeme v mieste mojho bydliska, vzhladom k tomu ze je to vacsie mesto, jeho praca je blizsie a je tu viac moznosti. No on sa predaja svojho bytu vzdat nemienil. Je lakomy, domased. Je som krasny mlada zena, spolocenska, co si potrpi na oblecenie, vyzas, aktivity. Jeho travenie casu je pozerat TV, doma, dat si pivo, lebo v bare je drahe.Preco som s nim sa rozhodla mat dieta? Po 30tke ako zena
Jana