Dobrý Den,chtěl bych se zeptat jak dál,možná řeším kraviny,ale pěkně od začátku,má přítelkyně je stále studentka,takže se každý den učí,od rána do pozdních hodin.Kvůli tomu řiká,že je nešťastná,ale příjde mi,že se to pak promíjí i v našem životě,jelikož se stále učí,vídáme se jen o víkendech,prý semnou se nedokáže učit,což dokážu pochopit,o co ale jde,samozřejmě sní chci trávit co nejvíc času. V tom nastává problém,ze začátku samozřejmě samá radost,samé smátí,držela jsi mě u těla,stále opakovala jak mě miluje,všechen víkendový čas strávený spolu(koupili jsme si i stejné prstýnky na důkaz lásky :) ) . Ale teď to jde mi příjde rychle z kopce,ona víkend má potřebu bejt doma a odpočívat odemně,učit se,takže z víkendu se vidíme podle mého 14 hodin,z toho 8 u mě prosí,příjde,kouknem na film,nemá ani chuť si povídat,že není o čem,pak se ke mě otočí zády a to je vše,to jsou chvíle snámi, Když ji dám najevo,že se nepřitulí ani nepolíbí mě nic,dává najevo,že to nikdy tak nedělala,poté když se začnu ptát zda je štastná,řekne,že ne kvůli škole(má toho hodně chce být premiantka) ,což ještě pochopím,ale když zkouším rozebírat co se děje,odsekne mi větou: do hlavy mi nevidíš. Když se zrovna neučí,nebo nekouká doma na televizi,poslední dobou začala mít tehdenci chodit za zábavou čím dál víc,kašle na mě,nemá na mě čas,ale prý mě stále miluje,když jsem ji podotknul,že to není co to bývávalo,že ji donesu věci aby se rozmyslela,zda chce semnou být,odpoví,že pokud ji věci donesu rozejde se semnou(podle mého dětinské chování),že ji furt i štve jak se ptám,zda mě má ráda a tak,když ona mi to nedává najevo,jsem nejistý a furt se ptám,zda se něco nezměnilo každou chvíli. Nevím no,zda to přejde,nebo to zkončit. Mám ji hrozně rád,plánovali jsme i společné žití,což prý furt myslí vážně,ale vše už tak nějak,přestává dávat najevo,(možná blbý příklad,ale když jsem si sundal prstýnek,sondovala roztomile kde ho mám,dělala,že se vzteká,že chodím za jinými ale ze srandy,teď? Ji to je jedno,jestli ho mám) Dokonce když šla o víkendu s holkama,(já měl být v práci ale nakonec jsem nemusel jít)šel jsem já s kluky. Ve 12 mi volala zda ji příjdu doprovodit domů,rozjela na mě,že ji určitě podvádím,ať si jdu za jinou když chci,atd) poté se omluvila,že mě miluje,že chce být semnou,ale když ke mě zase dorazila,řekla mi ahoj,pustili jsme film,otočila se a,že je unavená jde spát,vůbec se semnou neusmívá nic,ale,že se semnou prý nerozejde. Co mám podle vás dělat? Příjde mi,že zbytečně oba šílíme a protivíme se navzájem,co radíte. Díky
Marek
