Kovaný kříž připomíná místo poválečné tragédie na Švédských šancích u Přerova.

Kovaný kříž připomíná místo poválečné tragédie na Švédských šancích u Přerova. | foto: Přerovské zvony smíření

Jan Pavel mluvil o smíření. Jeden ze zvonů smíření ponese jeho jméno

  • 0
Spolek Přerovské zvony smíření nastřádal za čtvrt roku přes 250 tisíc korun. Jeho cílem je dát dohromady tři miliony korun na pořízení tří zvonů pro věž kostela svatého Vavřince v Přerově. Přispívají také potomci nevinných obětí poválečného masakru.

Jeden ze zvonů bude připomínat dětské oběti masakru na Švédských šancích u obce Horní Moštěnice, který se odehrál přesně před šestasedmdesáti lety. Zahynulo tam přes 250 lidí, převážně slovenských Němců.

„Cílem je nejenom obnovit zvony pro kostel svatého Vavřince, ale také připomenout a uctít památku obětí masakru. Na jeden ze zvonů budou proto umístěna jména dětí, které byly na Švédských šancích zavražděny,“ poznamenal jeden ze zakladatelů spolku a přerovský primátor Petr Měřínský,

Členové v únoru založeného spolku usilují o to, aby se do věže kostela vrátily zvony odvezené v roce 1942 k válečným účelům.

Do sbírky se zapojili i potomci obětí masakru z 18. na 19. června 1945. „Ihned po vyhlášení sbírky se nám začali ozývat. Protože řada z nich žije na Slovensku a v Německu, byl zřízen i účet v eurech, aby mohli snáz přispět ze zahraničí. S některými z nich se nyní setkáme i osobně na pietním aktu k příležitosti výročí masakru,“ řekl místopředseda spolku smíření Petr Mlčoch.

Masakr na Švédských šancích

Po konci druhé světové války v Evropě se přes Přerovsko vraceli domů karpatští Němci ze Slovenska, Slováci a slovenští Maďaři. Jejich transport 18. června 1945 dorazil na přerovské nádraží. Vlaku si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky a nechali vyvléct z vagonů 267 lidí. Důstojník Karol Pazúr lživě tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mají na svědomí zvěrstva. O tom přesvědčil i popravčí četu. Nevinní lidé byli v noci na kopci nad Přerovem zastřeleni.

Vzpomínkové setkání při příležitosti 76. výročí této události se konalo na přerovském hřbitově, kde jsou uchovány ostatky mrtvých. Poté se jeho účastníci sešli na místě tragédie u kovaného kříže vztyčeného před třemi lety.

Jména více než sedmdesáti zavražděných dětí mají být odlita na největším z nových zvonů. „Největší zvon má mít přibližně osmnáct set kilogramů a bude se jmenovat Jan Pavel. Jméno bylo zvoleno podle jedenáctiměsíčního chlapce, jenž byl jednou z nejmladších obětí masakru. Zároveň ale odkazuje i k papeži Janu Pavlu II., který často mluvil právě o smíření,“ přiblížil Měřínský.

Další dva zvony mají mít šest set a čtyři sta kilogramů. „Větší bude mít jméno Marie, podle nedalekého poutního místa na Hostýně. Je symbolické, že z jediného funkčního okna na věži kostela svatého Vavřince není kvůli okolním vysokým budovám příliš dobrý výhled, jde odtud ale vidět právě místo krveprolití na nedalekých Švédských šancích a také na baziliku na Hostýně. Menší zvon bude František. Jméno odkazuje ke svatému Františkovi z Assisi i současnému papeži Františkovi, jejichž společným tématem je úcta k přírodě a také smíření, mezi lidmi i mezi člověkem a přírodou,“ uvedl za spolek jeho předseda, farář Josef Rosenberg.

Kostelu svatého Vavřince po druhé světové válce zůstal podle spolku pouze malý zvon stejného jména ve věžičce nad lodí, který je na svém místě dodnes.

„V roce 1956 se do Přerova podařilo získat zvon ze zrušeného kostela svaté Anny ve Staré Vodě na Libavé. Pochází z roku 1485, kdy jej ulil Mistr Václav z Olomouce pro tamní chrám svatého Petra a Pavla na Předhradí. Po likvidaci kostela byl zvon přesunut právě do Staré Vody a následně do Přerova,“ připomíná spolek na svém webu, kde je zveřejněné také číslo transparentního účtu.