„Sedmašedesátiletá žena ze Zlatohorska se po smrti své tety, se kterou bydlela ve společné domácnosti, neoprávněně zmocnila její nepřenosné platební karty. Jejím prostřednictvím vybrala z účtu zemřelé dvanáct tisíc korun a ještě týž den kartou také zaplatila svůj nákup v hodnotě 400 korun,“ uvedla jesenická policejní mluvčí Tereza Neubauerová.
„Tímto znemožnila České správě sociálního zabezpečení obdržet nazpět vyplacený důchod zemřelé. Žena, která je nyní podezřelá z krádeže a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, si tak přisvojila cizí věc a tím způsobila škodu ve výši 12 113 korun,“ dodala Neubauerová. Ženě nyní hrozí až dvouleté vězení.
Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) k podobným případům čas od času dochází. Příkazy k vyplacení důchodů jsou totiž automaticky posílány zhruba měsíc před skutečným převedením peněz.
„Datum úmrtí se ovšem ČSSZ dozví s časovým prodlením 15 až 30 dnů. Tuto informaci pak zpracovává v nejbližším termínu, který technologie výplat důchodů umožňuje,“ uvedla Renáta Provazníková z oddělení komunikace ČSSZ s tím, že za těchto podmínek tak při výplatách na osobní účty dochází vždy k přeplatku důchodu.
Neoprávněně vyplacený důchod lze vymáhat i exekucí
ČSSZ proto vyplácí důchody pouze na osobní účty bank, které s ní podepíší dohodu o vracení neoprávněně poslaných peněz zpět.
„Pokud banka požadovanou částku nemůže vrátit zpět z důvodu nedostatku finančních prostředků, dotazuje se ČSSZ na osobu, která měla kromě majitele přístup k účtu. Přeplatek je poté vyžadován po této osobě. Pokud měl k účtu přístup pouze majitel, provádí ČSSZ šetření osob žijících ve společné domácnosti a následně vyžaduje přeplatek na těchto osobách,“ popsala Provazníková.
„Pokud ani tento postup neumožní získat přeplatek zpět, je přihlášen do dědického řízení. Přeplatek na důchodu zemřelé osoby je možné na základě předchozího souhlasu uhradit i ve splátkách. V případě, že k jeho vrácení nedojde, ČSSZ přistoupí k exekučnímu vymáhání,“ dodala.
