Před týdnem do jednoho ze spadlých stromů na frekventované trati, která protíná zalesněné Litovelské Pomoraví, narazil rychlík.
Při nehodě se naštěstí nikdo nezranil, ale strom poškodil trakční vedení i lokomotivu. Podle starosty Střeně Jiřího Nevimy jsou pády stromů v okolí dlouhodobým problémem.
Především u jasanů, které napadá houba původem z Asie, jež způsobuje jejich postupné vysychání a odumírání v celé Evropě. „Je potřeba spojit síly s vlastníky lesů, ochranáři a správou železnic a silnic a situaci řešit. Zatím nikdo nepřišel o život, ale mohl by,“ vyzval starosta.
Jasan je podle mluvčí státního podniku Lesy České republiky Evy Jouklové základní dřevinou lužních lesů, které Litovelské Pomoraví tvoří. „Prakticky jediná možnost je postupné odstraňování nemocných stromů, aby se snižovala dostupnost zdrojů houby,“ vysvětlila.
Stromy negativně ovlivňuje hned několik faktorů, které se navíc vzájemně podporují. Zvýšená sucha způsobená klimatickou změnou dřevinám neprospívají, přidávají se také parazitické rostliny a hniloba, případně invazivní druhy z cizích krajin, jako je právě houba Chalara fraxinea.
Pokud je strom takto oslabený, může s větší pravděpodobností přilákat také dřevokazný hmyz, který jej oslabí ještě víc. Stromy blízko železnice navíc mají vychýlený růst, kdy větve rostou směrem za světlem nad trať.
Vyvrácené stromy padají směrem ke trati
„Když tohle všechno sečtete a přidáte stále častější prudký vítr, je riziko pádu opravdu velké. Navíc pokud takto vychýlený strom spadne, bude to vždy směrem na trať,“ upozornil lesník z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) Václav Polášek.
Správa železnic na svých pozemcích okolo tratě všechny vzrostlé stromy vykácela před pěti lety, to však nehodě nezabránilo.
„Spadlý dub totiž nerostl na našem pozemku, ale až na území patřícím státnímu podniku Lesy České republiky,“ vysvětlil mluvčí Správy železnic Jan Nevola.
Revírníci po této události procházejí porosty v okolí dráhy a kontrolují zdravotní stav stromů, které by mohly být rizikové. „Zásadní je zajištění bezpečného provozu na trati,“ podotkla Jouklová.
Pádová vzdálenost může být až 30 metrů
Průměrná výška vzrostlých stromů v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je podle Poláška okolo třiceti metrů, a mohou tak na koleje dopadnout i z míst mimo už vykácené části.
Mnoho možností řešení kromě dalšího kácení proto nevidí. „Určitě se budou konat jednání o rozšíření pruhů kolem železničního koridoru právě do dopadové vzdálenosti těchto stromů. Pokud existuje veřejný zájem, který prokazatelně převažuje nad zájmem ochrany přírody, lze mu ze zákona o ochraně přírody a krajiny vyhovět,“ uvedl.
Těžba v okolí tratě je vzhledem ke své náročnosti velmi komplikovaná. „Při kácení nesmí být ohrožena doprava a poškozen povrch trati, což často vyžaduje speciální a nákladné postupy a v některých případech i výluku,“ vysvětlila Jouklová.
Železnice však není jediné místo, kde se může stát neštěstí. V roce 2016 například zasáhl jeden z jasanů v oblasti projíždějící auto.
„V porostu stromy padají skoro denně, obzvlášť pokud je vlhké podloží a do toho vane silný vítr. Jste sto metrů od lesa a slyšíte ohromný lomoz,“ popsal starosta.
Na nebezpečí se snaží upozorňovat občany i návštěvníky lesů z jiných obcí. „U vstupů do lesa umisťujeme spolu s revírníkem varovné cedule,“ upozornil Nevima.
Rizikové stromy se budou kácet
Na stromy, které se jeví rizikově, se spolu s dalšími pracovníky obce snaží poukazovat a domlouvat se s vlastníky a Agenturou ochrany přírody a krajiny na jejich odstranění.
Kolem cest se podle něj daří většinu nebezpečných stromů vykácet, ale vždy tam něco zůstane.
„Rozsah je velký, asi tomu nejde na sto procent zabránit. Navíc mnohdy ten strom vypadá relativně zdravě, ale pak spadne, podíváte se na kořeny a zjistíte, že ze čtyř hlavních jsou dva uhnilé. Pak stačí, aby zrovna zafoukalo ze špatné strany, a strom leží na zemi,“ vysvětlil Nevima.
