Olomoucký kraj coby největší akcionář se před dvěma lety pustil do oživení skomírajícího projektu na společnou likvidaci komunálního odpadu. Jedním z důvodů byl nový zákon o odpadech. Ten mimo jiné navyšuje poplatek za skládkování a od roku 2030 ho úplně zakazuje.
Svou váhu měla i možnost využít odpad v místě, kde vzniká. „Společnost Veolia, silný hráč i na odpadovém trhu, v současné době buduje v přerovské teplárně multipalivový fluidní kotel na tuhé alternativní palivo, což je, zjednodušeně řečeno, upravený odpad,“ nastínil krajský radní pro životní prostředí Martin Šmída.
„Velice podobný záměr má i v Olomouci. Víme tedy, že v kraji vzniknou koncovky pro energetické využití odpadu, nicméně ty ho vyžadují upravený a přetransformovaný do formy certifikovaného paliva,“ vysvětlil radní, k čemu by linka sloužila.
Její stavba by měla začít za dva roky v areálu Technických služeb města Olomouce ve Chválkovicích.
„Bude pokrývat potřeby Olomouce a okolních obcí s rozšířenou působností. Linka je variabilní a tedy schopná reagovat na potřeby trhu a poptávku po materiálech, například nějakém druhu plastu. Vidím to jako největší výhodu celého zařízení,“ vyzdvihl manažer projektu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Lukáš Václavík.
17. října 2015 |
Teplárnám nebo cementárnám je tak možné dodat palivo v požadované výhřevnosti. U méně výhřevného odpadu se počítá s odvozem do brněnské spalovny, která vyrábí teplo a elektřinu.
Náklady na technologie linky se odhadují na 200 milionů korun, stavba má přijít na čtvrt miliardy. Kdo by ji měl zaštítit a následně zařízení provozovat, zatím není jasné.
Nejpravděpodobnější variantou podle Václavíka je, že půjde o Servisní společnost odpady Olomouckého kraje. Tvoří ji šestnáct akcionářů, přičemž jedním z nich je spolek Odpady Olomouckého kraje zastupující šest desítek obcí.
Členové akciové společnosti věří, že jich postupem času bude víc. „Pro uskutečnění záměru bude nutné shromáždit alespoň 300 milionů korun. Požadovaný příspěvek je 1 500 korun na obyvatele. Tato částka pokryje investiční náklady na vybudování potřebných zařízení. Pro akcionáře spolufinancující záměr bude cena na bráně o 16 až 20 procent nižší oproti ostatním,“ uvedl Václavík.
Odpady chtějí mít pod kontrolou
Pomoc přislíbila i Národní rozvojová banka a počítá se také s dotacemi.
„Klíčem je, aby se nestalo, co se leckde přihodilo třeba s vodou, která byla privatizována zahraničními korporacemi a dnes je složité nad ní získat kontrolu. Neradi bychom, aby se nám to stejné stalo i s odpady. Proto je potřeba mít klíčový, fyzický uzel úpravy odpadu a k tomu směřujeme,“ sdělil radní Šmída.
Dřívější strategie kraje počítala se vznikem sedmi překladišť, kam měly obce dodávat směsný odpad. Odtud by dál putoval do koncového zařízení provozovaného soukromou firmou.
„Do určité míry je systém překladišť zachován, protože naše linka nepočítá s tím, že bude jediná. Podobné zařízení je v jednání v severní části kraje, stejně tak na hranicích s Polskem. Nebudou ale umět dotřiďovat plasty do nejvyšší míry, budou tedy putovat ještě do Olomouce,“ dodal odpadový manažer Václavík.
Zástupci servisní společnosti teď v regionech představují projekt vedením obcí a měst. Kromě ekonomických přínosů mají být výhody například i v jednodušším třídění. Lidé už by nemuseli separovat plasty, kovy a tetrapaky zvlášť jako dnes, linka by vše roztřídila sama.
Zábřeh jde vlastní cestou
Některé radnice ale nebude snadné přesvědčit. Například Zábřeh byl v minulosti ve spolku, který se později transformoval na akciovou společnost, jenže cena za členství rostla a věci se neposouvaly vpřed. Město tedy spolek opustilo.
„Máme svou vlastní městskou společnost. Někde to nemají a jsou pak závislí na trhu. My ale trh řešíme až jako koncovku, tedy buď skládkování, anebo brněnskou spalovnu, kam odpad vozíme po kolejích. Nezdá se nám, že by nabídka kraje byla pro Zábřeh zajímavá,“ řekl zábřežský starosta František John.
„Samozřejmě nikdy se žádné nabídce bránit předem nebudu, ale jsem skeptický. Jde nám i o garanci. Obec, město se má zavázat, že bude někomu dodávat odpad prostřednictvím této společnosti, což je závazek, kde je hodně neznámých, a to mi dost vadilo,“ dodal.
Zábřeh letos po letech kvůli zdražujícím se energiím zvýšil poplatek za svoz komunálního odpadu z 500 na 600 korun. Zároveň ale ve městě nabídli lidem z rodinných domů možnost mít vlastní popelnice na papír a plast.
„Ještě nemáme přesná data na vyhodnocení, ale už je zřejmé, že množství zbytkového odpadu klesá a naopak narůstá množství vytříděného, které prodáváme,“ zmínil John.
