O komunální odpad se má v budoucnu postarat levněji Servisní společnost odpady Olomouckého kraje. Vznikla po letech příprav projektu v roce 2018.
Ještě začátkem letošního roku v ní držel spolek zastupující obce jen dvě desetiny procenta. Byl to i výsledek nedůvěry, kdy ho v minulých letech členové ve velkém opouštěli. Aby kraj situaci narovnal, prodal spolku na podzim akcie za zhruba tři sta tisíc korun.
Dnes má spolek 62 členů a zastupuje přes 44 tisíc obyvatel. Téměř všechna velká města přešla přímo do akciové společnosti.
„Spolek je tak skutečně venkovský a fakticky tvoří organizaci minoritních akcionářů,“ shrnul krajský radní pro odpady Martin Šmída.
Zhruba polovina obcí si skrze něj nakoupila akcie servisní společnosti, jeho síla je nyní 4,75 procenta. Dokážou tak lépe definovat své požadavky i lépe si pomáhat navzájem. To je směr, kterým se chceme nyní vydat,“ vysvětlil.
Obce Jesenicka ze spolku vystoupily, nevylučují však návrat
Před časem ze spolku Odpady Olomouckého kraje vystoupily všechny obce jesenického okresu.
„Dva roky jsme platili členský příspěvek, nic jsme za to v podstatě nedostali, spolek se ani nikam neposunul,“ zdůvodnil předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka Lubomír Žmolík. Podle něj je ale vidět, že kraj se projekt snaží znovu rozhýbat.
Na svůj sněm si proto obce Jesenicka pozvaly Šmídu, aby jim představil svůj pohled. Podle nových informací se členové sdružení rozhodnou, jestli vstoupí, či nikoli, případně zda společně, nebo jednotlivě jako obce či města samostatně.
„Pan Šmída nás vyzval, aby Sdružení měst a obcí Jesenicka vstoupilo do spolku jako celek. Starostové si to nechají uležet a předpokládám, že se k tomu zase sejdeme a budeme se bavit, co a jak,“ dodal Žmolík.
Někde chtějí do odpadů v menších sdruženích
Některé obce na severu kraje zvažují, že by si pořídily svozový vůz a staraly se o odpad vlastními silami. K takovému kroku už se rozhodli v okolí Šternberka, kde se začátkem léta spojila dvacítka vesnic a město Moravský Beroun. Původní plán byl začít příští rok.
„Objevily se ale problémy s pořízením techniky. Když jsme novinku začali chystat někdy na jaře, dalo se ještě auto sehnat zhruba do půl roku, nicméně teď se lhůta natáhla na rok a nebyli bychom schopni od nového roku zahájit,“ popsal předseda svazku a starosta Dolan Rudolf Pečinka.
Svazek ztím řeší odpadovou problematiku ve spolupráci s externí firmou. Až se příští rok podaří nakoupit auta, počítá sdružení i s vlastními zaměstnanci. Vše by se pak mělo rozběhnout od ledna 2023. Komunální odpad budou popeláři vozit na skládku v Bohuňovicích, které jsou jedním z členů.
Důvodem pro založení svazku bylo podle Pečinky hlavně přání některých obcí vidět na celý proces nakládání s odpadem a taky snaha snížit jeho množství.
„Některé obce z mikroregionu Šternbersko už jdou společně do takzvaného systému door to door, tedy nádob na tříděný odpad do domácností. Tím bychom chtěli dosáhnout splnění povinných třídicích kritérií,“ zmínil Pečinka.
Kritéria jsou přísná
Když se kritéria neplní, je každá tuna nad limit uložená na skládku zpoplatněná a poplatek každoročně stoupá. Zvyšovat se budou až do konce roku 2029, pak začne platit zákaz skládkování. „Na tento nárůst je potřeba se připravit,“ zdůraznil.
Na Šternbersku by s krajským spolkem rádi spolupracovali, byť z něj mnohé obce vystoupily. „Spolu s krajem bychom ho chtěli transformovat. Svou úlohu by mohly hrát dobrovolné svazky nebo mikroregiony, ve kterých se snadněji dohodne menší počet obcí a potom vystupuje jednotně ve spolku,“ nastínil Pečinka.
Společný postup může být podle krajského radního Šmídy také cesta, jak vysoutěžit levnější likvidaci. „Předpokládáme, že pro větší balík odpadu dosáhneme nižší ceny, než kdyby soutěžil každý sám,“ řekl. .
Uznává, že napravit pověst krajského odpadového projektu bude těžké. A to i kvůli kritizovanému utajení důležitých pasáží ve strategické studii z roku 2017, krterá přišla na dva miliony korun.
„Její plnou verzi viděl málokdo. Dnes se zabýváme změnou licenčního ujednání, abychom studii mohli poskytnout více subjektům,“ sdělil. Dodal, že skončil nátlak na členy spolku, aby nakupovali akcie společnosti, úroveň zapojení je podle něj dobrovolná a není žádný termín, kdy by se obcím zavřely dveře.
Kraj podpoří výstavbu odpadových terminálů
Kraj zamýšlí podpořit vybudování překladišť, kam by obce směsný odpad dodávaly. Odtud by dál putoval do koncového zařízení provozovaného soukromou firmou.
„Počet zvolených lokalit odpadových center je stanoven na sedm, přičemž může být ještě pozměněn v případě změny vstupních podmínek,“ stojí v plánu odpadového hospodářství.
Jedno z překladišť odhadovaných v minulosti na 200 milionů korun má stát v Olomouci, město ale v listopadu veřejnou zakázku zrušilo. Radnice chce nechat upravit projektovou dokumentaci, aby odpovídala požadavkům na moderní technologie třídicí linky.
Se strategií bude od února pomáhat i projektový manažer, kterého nyní akciová společnost hledá. „Bude spojkou mezi požadavky obcí a možnostmi odpadového trhu. Díky velkému zastoupení měst a obcí a sjednocení v jedné organizaci tak může s velkými hráči na odpadovém trhu jednat jako rovný s rovným,“ zdůvodnil Šmída.
Produkce komunálního odpadu od obcí loni v kraji stoupla na 341 tisíc tun z 338 tisíc v roce 2019.
