Například prostějovská radnice na likvidaci komunálního odpadu loni doplácela rekordních 28,7 milionu korun.
„Od roku 2017 nám náklady vzrostly o bezmála jedenáct milionů. Je ale potřeba počítat s tím, že náklady na svoz a likvidaci komunálního odpadu dál porostou, už teď se pohybují kolem 50 milionů za rok,“ řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil.
S novým zákonem o odpadech podle něj přichází i navyšování cen za ukládání na skládky, kromě toho náklady svozových firem zvyšuje rostoucí inflace.
I když většina měst minulý rok zvyšovala poplatek za odpad, v Prostějově zůstal na stejné částce. Loni si město z poplatků přišlo na 23,6 milionu korun, tedy na méně než polovinu toho, co musí za odpad zaplatit.
„Pro letošek jsme ještě zůstali u stejné výše poplatku na občana, tedy 600 korun,“ sdělil Pospíšil.
Jestli se bude poplatek zvyšovat příští rok, rozhodne nové zastupitelstvo. Rostoucí náklady na likvidaci odpadu se prostějovská radnice snaží vyřešit zvýšením množství tříděného odpadu, za který města dostávají peníze.
V centru nechali zastupitelé nainstalovat podzemní kontejnery a v některých částech polozapuštěné kontejnery, které mají větší objem než klasické nádoby na tříděný odpad.
V Olomouci či Přerově poplatek nenavyšovali
Poplatek za odpad se minulý rok nezvyšoval ani v Přerově, kde nyní kvůli tomu bude muset radnice doplácet více peněz ze svého.
„Při zachování sazby poplatku byl předpoklad, že město bude doplácet 6,4 milionu,“ upřesnila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová. Také třeba Šternberk na odpady doplácí, ročně necelé dva miliony korun.
V Olomouci jsou náklady na likvidaci tříděného i směsného komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele reálně o 200 korun vyšší než poplatek, který lidé platí. Rozdíl město hradí z běžných příjmů, respektive úsporou v jiných provozních výdajích. Navyšovat poplatek zastupitelé nechtěli.
„Přestože nám v důsledku pandemie navíc vzrostla i produkce odpadů u všech komodit, a to o zhruba deset procent, rozhodli jsme se nepřenášet zvýšené náklady na poplatníky,“ objasnil náměstek primátora pro oblast odpadového hospodářství Otakar Štěpán Bačák.
Olomouc tratí na lidech, kteří ve městě nemají trvalý pobyt. Těch zde podle Bačáka žije odhadem deset až dvacet tisíc. Využívají systém sběru a likvidace komunálního odpadu, avšak poplatek se na ně nevztahuje. Odstranit tuto nerovnováhu má podle něj aspoň částečně zvýšení daně z nemovitosti, které zastupitelstvo minulý rok schválilo.
Lidé v Šumperku platí víc než v krajském městě
Šumperk měl až do minulého roku vyrovnaný rozpočet související s odpady. Letos ale předpokládá, že se dostane do minusu.
„Platíme za svoz, skládkování, provoz sběrných dvorů, ale také úklid sběrných míst od nepořádku, který řešíme v poslední době stále častěji,“ popsal šumperský místostarosta Jakub Jirgl, v jehož gesci je odpadové hospodářství města. Dodává, že za odpad nedoplácejí tolik i díky tomu, že se Šumperk pravidelně umisťuje na špici v třídění.
„Obyvatelé mohou třídit už deset komodit – plast, papír, sklo, bioodpad, kov, nápojový karton, textil, jedlé tuky a oleje a jako poslední přibyl v květnu minulého roku gastroodpad. V rámci zpětného odběru mohou odevzdávat také vysloužilá elektrozařízení, baterie, světelné zdroje a pneumatiky,“ jmenuje.
S vyrovnaným rozpočtem za odpad souvisí i to, že se v Šumperku v posledních letech poměrně výrazně zvedal poplatek za odpad.
„Navyšujeme postupně, nikoli skokově. Od roku 2022 občané platí 840 korun za rok,“ upřesnil Jirgl. Ani tato opatření ale nebudou v následujících letech dostatečná.
„I když budeme maximálně třídit a ukládat co nejmenší objem směsného odpadu na skládku, zdražování v oblasti likvidace komunálního odpadu můžeme pouze přibrzdit, nikoli však zastavit,“ podotkl Jirgl.
Obyvatelé dluží na poplatcích miliony
Města v kraji mají problém i s dlužníky, kteří poplatek za odpad nehradí. Například v Olomouci to minulý rok bylo 12,7 procenta občanů, v Šumperku mají pohledávky po splatnosti za svoz komunálního dopadu ve výši osmi milionů korun.
S dlouhodobými dlužníky bojují i v Přerově, kde výše nedoplatků činila 9,2 milionu, či v Prostějově. Tam dluhy obyvatel minulý rok vzrostly na 16,4 milionu. Radnice peníze postupně vymáhá.
„Každoročně jsou vydávány platební výměry, které následně slouží jako exekuční tituly pro vymáhání nedoplatku. Veškeré pohledávky jsou vymáhány způsoby, které připouští právní předpisy, aby nedocházelo k jejich promlčování,“ uzavřel Pospíšil.
