„V roce 2020 jsme řešili 68 nelegálních skládek, minulý rok jich bylo 83 a pro tento rok jsme aktuálně na čísle 28,“ popsal současnou situaci mluvčí olomoucké městské policie Petr Čunderle.
Podle něj se skládky objevují nejen v okrajových částech města, kde jsou méně na očích. „Lidé si ani nelámou hlavu s tím, že se nepotřebných věcí zbaví klidně odložením vedle kontejnerů v historické části města nebo na sídlišti,“ doplnil Čunderle.
I v Přerově se černé skládky objevují u kontejnerů, vyrůstají však také v zahrádkářských a chatových osadách.
„Běžně každý rok uklidíme padesát až sedmdesát černých skládek, letos jich bylo zatím deset. Každopádně likvidovat skládky vyjíždí na stanoviště kontejnerů doúklidová posádka prakticky denně,“ upozornila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.
V Šumperku měli loni štěstí, žádná nelegální skládka tam nevznikla. Jenže letos už muselo město řešit rovnou dvě.
Černé skládky vznikají hlavně u kontejnerů
„Nejvíce černých skládek vzniká u kontejnerů nebo v místech, kde se zdržují lidé bez domova. Tam pak nacházíme vybavení domácností, matrace, přikrývky a podobně,“ uvedla mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová.
Pokud se pachatele nepodaří chytit přímo při činu, je složité jej zpětně dopátrat. Strážníkům tuto práci usnadňuje kamerový systém nebo fotopasti.
„Například v Ladově ulici, kde jsme použili mobilní kamerový systém, jsme odhalili několik pachatelů. V ostatních případech je to ale obtížné, pokud je nechytneme přímo při činu,“ potvrdil mluvčí olomouckých strážníků Petr Čunderle.
Častokrát podle ekonomického náměstka primátora Olomouce Otakara Štěpána Bačáka příslušníci městské policie zkoumají i vyhozené věci a hledají předměty, podle kterých lze pachatele identifikovat. Funguje ale i falešná solidarita.
„Někdy je jasné, že odpad, který se objevil, pochází z bytu, který se aktuálně rekonstruuje, a máme za to, že to sousedé přesně vědí, ale bohužel nám to odmítají sdělit,“ upozornil Bačák.
„Bohužel si lidé neuvědomují, že následné odklízení částečně platí za původce skládky i oni, jelikož se to promítá do nákladů města a do poplatků za odpad,“ zdůraznil.
Původci skládky hrozí padesátitisícová pokuta
Pokud strážníci pachatele vypátrají, hrozí mu pokuta padesát tisíc korun, nebo dokonce až pětasedmdesát tisíc korun při opakovaném zakládání černých skládek. Následně ho strážníci ještě vyzvou, aby nepořádek odstranil. V případě právnických osob může být postih mnohem vyšší, obvykle v řádech statisíců, může se vyšplhat i do milionů.
V případě, že původce zůstane neznámý, je při odklízení skládky klíčový majitel pozemku. Pokud se skládka nachází na soukromém pozemku, úředníci majitele vyzvou, aby ji na vlastní náklady odstranil. To platí samozřejmě i pro město v případě jeho parcel.
„V loňském roce Přerov vynaložil na úklid černých skládek celkem asi milion a půl,“ vyčíslila Chalupová. V Olomouci to pak bylo půl milionu korun. „Město by peníze rozhodně mohlo použít na něco smysluplnějšího, ať už na investování, nebo na provoz jeho majetku,“ poznamenal Bačák.
Města volí různé strategie, jak černým skládkám předcházet. Kromě toho, že montují kamery, fotopasti a zvyšují počty hlídek strážníků, upozorňují také obyvatele, kam mohou odpad vyhodit.
„Na místa častých skládek umisťujeme cedule s údaji o protiprávním jednání a hrozící sankci. Kromě toho ale občany informujeme o fungování dvou sběrných dvorů v Přerově, kam mohou své odpady odložit,“ přiblížila Chalupová.
Dva sběrné dvory fungují i v Šumperku, kam mohou lidé nepotřebné věci odvážet každý den včetně víkendů. Přesto se ale nepořádek už několikrát nahromadil přímo před nimi.
„Už i okolí sběrných dvorů monitoruje kamerový systém. Někteří lidé totiž nechávali odpad přímo před jejich branami mimo provozní dobu,“ podotkla Singerová.
Sázejí spíš na prevenci
Časem však lidé přijdou na to, kde kamery a fotopasti jsou, a nepořádek odhazují jinam. Radek Janoušek z iniciativy Ukliďme Česko proto radí volit dlouhodobější řešení.
„Z našeho pohledu je lepší prevence nebo vzdělávaní, ať dětí, nebo dospělých,“ řekl Janoušek.
I kvůli tomu iniciativa Ukliďme Česko předloni spustila aplikaci Kam s ním? „Je to vyhledávač na odpadky, který lidem řekne, kam mají vyhodit věci, kterých se chtějí zbavit. Předcházíme tak tomu, že je budou vyhazovat do škarp nebo k potokům,“ vysvětlil Janoušek.
Kdo nechce nepoužívané věci odvážet do sběrného dvora, tomu nabízí například Hranice alternativu. Na podzim minulého roku tam vzniklo re-use centrum pro nepotřebné, zachovalé věci.
„Zájemci mohou přinést například malý nečalouněný nábytek, nádobí a jiné kuchyňské potřeby, nářadí, sportovní potřeby, hračky, knihy, nebo CD či gramodesky,“ oznámil mluvčí radnice Petr Bakovský.
Doplnil, že lidé mohou nosit i dekorace, hudební nástroje, hodiny a budíky, kočárky, autosedačky či další potřeby pro domácnost kromě elektrospotřebičů.
„Na oplátku si zase mohou za symbolický poplatek odnést, co potřebují,“ doplnil. Re-use centrum najdou zájemci ve sběrném dvoře městské společnosti Ekoltes Hranice ve Zborovské ulici.
