Podle muzejníků takzvanou živoucí paměť místa tvoří jeho obyvatelé. „Některé příběhy se tradují, jiné prožili sami vypravěči,“ uvedli.
Projekt, který je mezi muzei ojedinělý, nese název Mizející paměť z kraje pod Pradědem.
„Muzea v jistém smyslu schraňují regionální příběhy, díky projektu ale máme možnost vyprávění rozšiřovat a obohacovat. Přesto si myslím, že jde zatím o projekt ojedinělý,“ řekl pro měsíčník Olomoucký kraj ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar.
„Ptáme se lidí na skutečné příběhy. Projekt skrze rozhovory s pamětníky mapuje život lidí, kterým je dnes pětaosmdesát a více let. Zásadní je, aby v regionu žili nebo s ním byli nějakým způsobem spjatí,“ dodal ředitel.
„Ptáme se jich na důležité historické milníky, třeba na roky 1948 nebo 1968, ale také na každodennost. Přiblíží nám to, jak se pracovalo, jaké nástroje lidé používali, jak se chovali ke zvířatům. To všechno jsou pro nás důležité informace,“ dodal.
Soužití s Němci
Vypravěče hledá s kolegou Pavlem Macháčkem všude. Prostřednictvím sociálních sítí, místních novin, také mezi hospodskými nebo starosty jednotlivých obcí.
„Jeden rozhovor nám například přiblížil soužití Čechů a Němců na Zábřežsku a Jesenicku. Sice existovaly významné evropské události, ale lidé stále žili své běžné životy a vzájemně se přátelili, a to i když nemluvili stejnou řečí. Prostřednictvím tohoto příběhu se nám vyjevil běžný život na česko-německém pomezí,“ popsal Pavel Rušar s tím, že cílem projektu je vytvoření kartotéky rozhovorů pro budoucí historiky a vlastivědné badatele. Nejzajímavější pasáže by se měly objevit v muzejním sborníku.
Druhým respondentem projektu se stala sedmadevadesátiletá pamětnice z Jeseníku.
„Její životní příběh a osudy jsou zaznamenáníhodné. Jsme velmi vděční, že je s námi byla ochotna sdílet. Její paměť je obdivuhodná. Kdyby moje hlava v osmdesáti sloužila tak, jako slouží jí v sedmadevadesáti, neměl bych si na co stěžovat,“ popsal Rušar.
Muzejníci hledají osobností hledají pamětníky také mimo region, i ti však musí mít k Jeseníkům či Rychlebským horám nějaké pouto.
Vzpomínky na čarodějnice
Nejnavštěvovanější je ve VMJ expozice věnovaná čarodějnickým procesům, která si připomíná desáté výročí od otevření a čtyři sta let od první písemné zmínky o případu Barbory Schmiedové a čarodějnictví na Jesenicku.
Z čarodějnictví se obviňovali i manželé, říká odbornice na jesenické procesy |
„Žena pastýře byla obviněna manželem na smrtelné posteli z toho, že je čarodějnice. Byla mučena a při výsleších začala jmenovat další osoby ze svého okolí, takže se rozjela první vlna čarodějnických procesů,“ shrnul ředitel s tím, že návštěvníky baví i moderní expozice Spirála času Země přibližující geologický a geomorfologický vývoj Jesenicka.
Na Moravě a ve Slezsku kdysi chrlily lávu vulkány, ukazuje olomoucká výstava |
„Vlastivědné muzeum Jesenicka se věnuje také nadaným a zvídavým žákům, kteří společně s odborníky pracují na badatelských projektech. To není úplně obvyklé. Jsem rád, že i severní část našeho kraje nabízí silné taháky. Jesenicko stojí za to navštívit,“ sdělil krajský radní pro kulturu Jan Žůrek.
